Otázka se vztahuje i k celkovému počtu úmrtí, ve kterém v současnou chvíli Itálie převyšuje i Čínu (Itálie měla ke včerejšímu dni 3405 zesnulých – o dvě stě více než v Číně), ale také k míře úmrtnosti, která se pohybuje kolem neuvěřitelných a tragických 8 %, což je znatelně více než v jakékoliv jiné zemi, jež aktuálně s koronavirem bojuje.
Pro lepší ilustraci toho, jak výrazný je v úmrtnosti rozdíl mezi Itálií a ostatními zeměmi, si vypůjčím přehledný graf z Business Insideru:
Graf je sice pár dní starý, ale díky němu si alespoň tragiku toho, jak Itálie koronavirus zvládá, dokážeme lépe představit. Aktuální čísla jsou ale ještě znepokojivější. 17. března v Itálii v důsledku onemocnění zemřelo 475 lidí za jediný den. V Číně to ten samý den bylo pouze 11. Vypadá to tedy, že zatímco v Číně se situace uklidňuje, v Itálii pandemie ještě rozhodně není na ústupu.
Proč má Itálie tak velkou úmrtnost na COVID-19
Abychom lépe porozuměli tomu, v čem se liší koronavirus v Itálii od koronaviru v jiných zemích, musíme si říct, jaké jsou dva rozhodující faktory, které ovlivňují pravděpodobnost toho, že na koronavirus nemocný umře:
- Věk postiženého
- Zdravotní stav postiženého
Víme, že skupina obyvatel, která je nejohroženější úmrtím na koronavirus, jsou lidé starší 80 let a lidé s vážnými zdravotními problémy. Z toho vyplývá, že pokud chceme objektivně porovnat mortalitu na koronavirus mezi jednotlivými státy, dává to smysl jen v případě, že mají lidé, z jejichž případů vycházíme, zhruba stejný věk.
Co víme o věku lidí, kteří se infikovali koronavirem? Tato informace není snadno dohledatelná, ale v posledních dnech se začíná objevovat ve zprávách a článcích z různých zemí. Jasný závěr si můžeme vyvodit například když porovnáme věk infikovaných v Jižní Koreji a v Itálii.
Data, ze kterých graf vychází, jsou asi týden stará, ale ani podle aktualizovaných dat by graf nevypadal výrazně jinak. Když se podíváte na zelené sloupce (Itálie) a porovnáte je s těmi červenými (J. Korea) zjistíte, že lidé nad 80 let tvoří v J. Koreji 3 % všech nakažených, kdežto v Itálii je to 19,1 % všech případů.
Tento enormní rozdíl se měřil ve chvíli, kdy bylo v obou zemích zhruba stejné číslo nakažených (8036 v Itálii a 7134 v Jižní Koreji). A jakkoliv je to šokující, zatímco J. Korea si udržela podobný počet i po týdnu (k ránu 19. března měla nakažených 8413) Itálie se stihla vyšplhat na neuvěřitelných 35 713 nakažených.
To, že je v Itálii tolik pacientů starších 80 let, je spolu s šířením, které se nedaří zastavit, důvod, proč italský zdravotní systém kolabuje. Musí přijímat neuvěřitelné množství lidí do nemocnic, protože starší pacienti potřebují v boji proti viru mnohem intenzivnější péči, je u nich větší pravděpodobnost, že budou potřebovat pro přežití přístroje a bohužel i mnohem větší pravděpodobnost, že viru podlehnou.
Itálie má větší množství nakažených starých lidí – ale proč?
Proč se rozložení nemoci podle věkových skupin v Itálii a v Koreji tolik liší? To je přirozená otázka, která napadne při zpracovávání předchozích informací každého snad okamžitě. Hodně lidí poukazuje na to, že Itálie má starší populaci než Jižní Korea.
Vyšší průměrný věk populace by tedy mohl zvyšovat pravděpodobnost, že se nakazí starší člověk jednoduše proto, že v Itálii je více starších lidí než jinde.
Problém s tímto argumentem je ten, že například v oné již zmíněné Jižní Koreji jde množství nakažených podle věku v podstatě ruku v ruce s množství dané zastoupení dané věkové skupiny v populaci. Až na lidi od 20 do 29 let, kteří tvoří 29,9 % všech případů nákazy, ač je jich v populaci jen 13,3 %.
Naopak v Itálii převyšuje procentuální vyjádření nakažených ve věkové skupině 70-79 a 80 a více let poměr takto starých lidí v populaci více než dvakrát. Jestli jste se v tom ztratili (čemuž bych se vůbec nedivila), tady je to polopaticky:
V Itálii je počet nakažených starších lidí nepoměrně velký vzhledem k jejich zastoupení v populaci.
Přečtěte si také: Jak se Jižní Koreji podařilo zvládnout koronavirus za méně než měsíc bez karantén a zavírání škol či obchodů?
Pointa je ta, že v Itálii a Jižní Koreji zasáhl virus velmi odlišné spektrum obyvatelstva, z čehož plyne mnohem vyšší počet úmrtí v Itálii. Proč tomu tak je? Těžko říct. Mohou být data, ze kterých tyto teze vyvozujeme, nepřesná? Rozhodně ano.
A to především kvůli rozdílnému přístupu k testování v Jižní Koreji a v Itálii. V Itálii (stejně jako například tady v Česku) se rozhodli testovat pouze lidi, kteří už mají symptomy. V J. Koreji se snaží otestovat co nejvíce lidí. A právě díky tomu Jihokorejci možná zachytili tolik mladých lidí, kteří jsou třeba asymptomatičtí, ale mohli by nákazu vesele šířit dále, aniž by o tom kdokoliv věděl.
Představte si, co by znamenalo, kdyby bylo ve skutečnosti rozložení viru mezi lidmi různých věkových skupin v Itálii i v J. Koreji podobné, akorát o mladých lidech bez symptomů by Itálie na rozdíl od J. Koreji nevěděla. To by byla hotová pohroma.
Co si z toho všeho vzít? Snad jen to, že pokud chceme mít stejně nízkou úmrtnost na koronavirus jako J. Korea, měli bychom všemi možnými prostředky usilovat o to, aby se nám nákaza nešířila mezi seniory. Proto jsem toho názoru, že jakákoliv další opatření týkající se bezpečí seniorů jsou na místě. Ať už jsou to vyhrazené hodiny na nákup nebo cokoliv dalšího.
#covid19 #koronavirus #zdravi #italie #jiznikorea #aktuality #pandemie #populace #vek #smrtnost
