Dokud je něco vzdálené, tak máme sklon to neřešit, ale jakmile to přijde, tak si mnozí z nás trhají vlasy a lamentují nad tím, že se měli lépe připravit. Může jít o test ve škole, pohovor v nové práci, důležité obchodní setkání, anebo odchod do důchodu. Kromě poslední uvedené věci, jde u předchozích příkladů otálení napravit a připravit se příště lépe. Do důchodu ale jdete jen jednou, takže pokud podceníte přípravu, další šanci nedostanete.
Předchozí věta není žádným tajemstvím a přesto má nakonec většina lidí pocit, že nemají dost peněz na to, aby mohli v důchodu (ať už předčasném nebo starobním) žít takový život, jaký si představovali. A nejde o špatný pocit, protože analýza z roku 2019 zjistila, že u 40 procent amerických domácností se skutečně dá očekávat, že nebudou mít dostatek financí.
Čísla v analýze se netýkají současných důchodců, ale očekávání lidí, kteří ještě v důchodu nejsou, zejména pak mileniálů. Ti jsou aktuálně ve věku 24 až 39 let a podle Národního institutu pro zabezpečení důchodu si 67 procent z nich nespoří na důchod vůbec nic (zpráva z roku 2018 z USA – nemyslete, že u nás je to lepší).
Existuje ale způsob, jak tento problém vyřešit. Sociální psycholožka Emily Balcetisová zkoumá vnímání a motivaci. Zjistila, že v oblasti finančních problémů a šetření peněz na důchod pomůže zúžit vaše zaměření a podívat se na budoucnost. Co to znamená, si ukážeme na základě reálného průzkumu a konkrétních situací.
Daleká budoucnost
Za jeden z hlavních důvodů, proč máme v důchodu tak málo (anebo proč nedokážeme našetřit na předčasný důchod) je podle Balcetisové to, že s tím začneme příliš pozdě. Porovnávat složené úroky a výhodné investice nyní nebudeme, ale je faktem, že čím dříve člověk začne, tím lépe.
Proč tedy mladí lidé na své spoření vyčleňují tak málo, anebo dokonce vůbec nic? Odpovědět pomůže menší průzkum, který Balcetisová udělala ve své třídě během jednoho ze semestrů. Všech 60 studentů mělo práci, ale 55 z nich si na důchod nešetřilo. Na otázku, jak často myslí na odchod do důchodu nejčastěji odpovídali „moc často ne“ nebo „asi jednou za rok.“ Celé to vhodně shrnul jeden student: „Budoucnost vypadá tak vzdáleně.“
Psycholožka chtěla zjistit, zda by mohla změnit jejich úhel pohledu tím, že by je přiměla vidět své budoucí důchodové já jako něco bližšího. Doufala, že by se jim pak budoucnost nemusela zdát tak vzdálená.
Se souhlasem studentů pořídila jejich fotografie a pomocí grafického softwaru upravila jejich tváře tak, aby odpovídaly důchodovému věku. Pro každého studenta vytvořila animaci, která zachycovala přechod od jeho současného já k jeho budoucímu já.
Jakmile si všichni prohlédli své snímky, požádala je, aby napsali, jak doufají, že bude vypadat jejich typický den v důchodu a jak by v něm chtěli prožívat svůj čas. Pak se jich zeptala: „Začnete nyní spořit na důchod?“ Všichni odpověděli, že ano.
Kolik ušetříte z 1000 dolarů?
Projekt psycholožky Emily Balcetisové byl založen na experimentu z roku 2011, který vedl profesor Halem Hershfieldem, jež také chtěl studentům představit jejich budoucí já.
Profesor Halem Hershfieldem rozdělal účastníky do dvou skupin. U první skupiny došlo k úpravě fotografií účastníků, aby vypadali podstatně starší. Subjekty ve druhé skupině měly své fotografie neupravené. Následně všichni dostali svou fotografii (jedna skupina upravenou, druhá neupravenou) a měli čas si ji důkladně prohlédnout. Skupina, která viděla své nezměněné fotografie, pak uvedla, že si chce na důchod vyčlenit průměrně 4,4 procenta své měsíčné mzdy. Skupina s upravenými fotografiemi uvedla, že si chce spořit 6,2 procenta příjmů.
Ve druhé studii profesor Hershfield vytvořil studentům avatary ve virtuálním prostředí, které zachycovali je samotné ve věku 45 let. Dal studentům několik minut, aby ve virtuálním prostředí mohli převzít podobu svých budoucích já a následně se jich zeptal, co udělají s jedním tisícem dolarů, který neočekávaně dostanou. I u této studie byla skupina studentů, kteří měli své avatary nezměněné. Skupina, která měla své avatary starší si na odchod do důchodu vyčlenila dvakrát tolik, než studenti, jejichž avatar měl jejich současnou podobu.
Oči úzce spolupracují s mozkem a naopak
Vidět svou budoucnost jako „tady a teď“ nám pomáhá, abychom v současné době dělali rozhodnutí, která jsou více v souladu s našimi dlouhodobými cíli a která jsou sladěna s lidmi, kterými se chceme stát.
Když se na budoucnost zaměříme, tak zkrátíme vzdálenost, která odděluje současnost a budoucnost. A pokud nám někdo umožní vidět své budoucí já, dokážeme se do svého budoucího já vcítit a dělat rozhodnutí, která jsou z dlouhodobého hlediska prospěšná. Je to jednoduchý trik, který pomůže zlepšit váš finanční úspěch v oblasti úspor na důchod.
#osobnirozvoj #predcasnyduchod #duchod #psycholog #psychologie #uspory #HalemHershfield #EmilyBalcetis
