Jen těžko byste v současném automobilovém světě hledali výrobce se silnějším „brandem“, než jaký má Tesla. Společnost Elona Muska se během několika málo let stala hvězdou mezi technologickými společnostmi. Její schopnost přivést na svět zcela funkční a prodejné elektromobily (byť v rámci omezeného trhu a za vysokou pořizovací cenu) učarovala mnohým.
Nepřekvapí proto, že společnost dle odhadů vydává na vlastní marketing jen několik desítek miliónů dolarů, což je nesrovnatelné s miliardovými reklamními rozpočty gigantů typu Ford, Toyota nebo GM.
Díky této své schopnosti „nadchnout“ byl Musk schopen získat důvěru řady investorů a to nejenom v rámci private equity, ale později i při vstupu na burzu. Většina z nich přitom své prostředky solidně zhodnotila.
Jenže čas plyne a nyní se zdá, že karta se obrací. Tesla se díky drobným skandálům kolem osoby svého zakladatele i zhoršujícím se hospodářským výsledkům začíná měnit v cenný papír, o kterém investoři pochybují.
Nejnovější zprávy navíc hovoří o tom, že by se mohla stát obětí probíhající obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, což rozhodně na její reputaci nepřidá.
Jak to tedy s akciemi Muskovy firmy vypadá? Vyplatí se do nich stále vkládat peníze?
Investice na celý život
Přesně tak mnozí analytici a nadšenci do moderních technologií o Tesle na počátku této dekády psali a hovořili. Prvotní výsledky jim přitom dávaly za pravdu! Ostatně akcie s tickerem TSLA se roku 2010 v rámci dlouho očekávaného IPO prodávala za „pouhých“ 17 dolarů za kus. Již zpočátku přitom investory potěšila, když svoji hodnotu během následujících měsíců zdvojnásobila.
Naprostý zlom však přišel o necelé tři roky později, kdy doslova vystřelila vzhůru, překonávajíc jednu přelomovou cenovou hladinu za druhou. Snový růst se pak zastavil až počátkem roku 2017 na úrovni těsně pod 400 dolary.
Čím si tento raketový vzrůst vysvětlit? Analytici v této souvislosti jako argument pro její dlouhodobé držení zmiňovali několik zásadních faktorů:
- Unikátní prodejní model – založený na online prodeji a vlastní síti designových showroomů tak trochu ve stylu Applu.
- Silný a veřejnosti dobře známý brand.
- Status „pionýra“ v oboru – Tesla totiž byla opravdu první společností, která svoji myšlenku dotáhla do komerčně uplatnitelného produktu, byť za cenu závislosti na pravidelném přísunu cizího kapitálu.
- Management schopný inovací – reprezentovaný především miláčkem veřejnosti Elonem Muskem, ale i řadou poměrně odvážných managerů.
- Schopnost přilákat přední technologické mozky do řad zaměstnanců – a to navzdory stále „agresivnější“ náborové kampani IT gigantů typu Googlu či Facebooku.
Tesla tak svým způsobem opravdu představovala „ideální“ dlouhodobou investici, která by v mnoha ohledech vyhověla i tvrdým kritériím, která známe od takových investičních guru jako je Warren Buffett nebo Peter Lynch.
Odpověď na otázku, zdali do výrobce elektromobilů vložit své peníze se tedy v předchozích letech zdála snadná. Ovšem jak je tomu nyní?
Něco se pokazilo…
Nikdo neroste do nebe a proto i producent vozů s bílým ikonickým „T“ na červeném poli začal mít problémy. Ty byly fakticky dvojího rázu – týkaly se osoby majitele a zakladatele Elona Muska i dlouhodobé udržitelnosti finančního modelu firmy. Velkým investorům zkrátka navzdory slibným výnosům začala v mnoha ohledech docházet trpělivost. A svou moc získanou skrz investovaný kapitál začali dávat najevo.
Muskův multitasking a twitterová panika
Výraznou nespokojenost s extravagantním chováním zakladatele a šéfa společnosti projevili v loňském roce nejenom oni, ale i americká Komise pro cenné papíry (SEC), hlavní regulační orgán ve Spojených státech, jehož úlohou je dohled nad férovým fungováním finančních trhů.
Jeho regulátorům se totiž výrazně příčil fakt (na nějž skupinka investorů upozorňovala již déle), že Musk vcelku pravidelně oznamuje klíčová rozhodnutí týkající se společnosti skrz sociální média, konkrétně svůj osobní účet na Twitteru.
To je sice možná důvodem, proč je u mladší a střední generace natolik oblíben, nicméně komise na dané chování začala nahlížet jako na porušování práv investorů. A to především v případě, kdy takto oznámil myšlenku převedení firmy do soukromých rukou.
Dle pravidel totiž o klíčových změnách a číslech mají být předně informováni velcí investoři a případně až pak veřejnost. Musk ovšem tento model obcházel a nepřestal s tím ani poté, kdy mu toto chování vytknul soud. Celou věc se nakonec podařilo urovnat pomocí pokuty ve výši 20 miliónů dolarů.
Nicméně brzy se investorům znelíbil i další poměrně zásadní Muskův managerský kolorit, a to jeho multitasking. Kromě Tesly totiž řídí i další vizionářskou společnost SpaceX, která soutěží s Bransonovým Virgin o dobytí sféry komerčních vesmírných letů. Že obojí představuje extrémně složitou každodenní práci, není třeba zdůrazňovat! Snaha zpochybnit kompetenci „velkého šéfa“ proto našla i mediálně úrodnou půdu a vzbudila řadu pochyb o budoucnosti obou projektů.
Potíže se škrtáním nákladů
Daleko závažnější se však dosud jeví problémy spojené s finanční udržitelností ekonomického modelu Tesly, což je faktor, na který jsou finanční trhy zvláště v poslední době velmi citlivé!
První viditelné obláčky na nebi se objevily začátkem tohoto ledna, kdy Musk oznámil nutnost propustit 7 % zaměstnanců společnosti, což představovalo zhruba 3500 lidí. Jako důvod přitom zmínil obavy z udržení profitability produkce svých elektromobilů a z ní plynoucí tlak investorů, kteří záporné kvartální výsledky zkrátka nemají v oblibě.
Firma přitom již v létě 2018 provedla 10% propuštění a přestavěla svoji managerskou strukturu. Reakcí finančních trhů byl propad cen akcií. Vše zhoršilo následné přiznání, že první kvartál 2019 opravdu pro Teslu ziskový nebude, přičemž situace by se sice ve druhém kvartále měla zlepšit, nicméně nic není jisté.
Důvěru investorům nepřidalo ani další prohlášení o záměru razantně seškrtat počet tolik opěvovaných fyzických prodejen, na nichž firma stavěla mimořádný zážitek pro zákazníky. Některé z celkového počtu 378 přitom otevírala teprve nedávno. Plánovaný přechod na čistě online prodej vozů přitom vzbudil velké otazníky.
Ach, ta „prokletá“ Čína
Společným jmenovatelem firemních problémů je přitom dle mnohých nevyzpytatelný čínský trh, který dnes stojí za celou polovinou světové produkce elektromobilů. Právě ten si Tesla vytkla jako svůj hlavní cíl, přičemž tamní úspěšné prodeje se měly stát naprostým základem ziskovosti společnosti v následujících letech.
Jenže Muskovi se v „Říši středu“ úplně nedaří a to především díky vzrůstající domácí konkurenci. Ta navíc byla na rozdíl od zahraniční Tesly schopna těžit z řady vládních finančních pobídek, které její výrobky ještě dále výrazně zlevnily, přičemž americkému inovátorovi se na ně dosáhnout nepodařilo.
K tomu je nutno přičíst i další celní protiopatření a výsledkem je nebezpečný koktejl, díky němuž například Model S vychází pro čínské zákazníky dráž než pro ty americké.
Následně se projevily i problémy s Modelem 3, který měl zahájit první opravdu masovou produkci a přilákat i méně majetné zákazníky. Jeho hlavní výrobní destinací se přitom měla stát supermoderní továrna v Šanghaji, jejíž budování však dlouhodobě provázejí komplikace. Bez ní Tesla není schopna zaručit plánovaný objem produkce, což ještě prodlouží již tak pro řadu zákazníků neúnosně dlouhé dodací lhůty. Firma proto byla nucena v únoru ohlásit snížení cenu za vůz na 35 000 dolarů, což srazilo akcie opět níže.
Poslední ranou se následně stalo zcela čerstvé a šokující oznámení čínských celních úřadů o nalezení závažných nesrovnalostí u 1600 vozů Modelu 3, které brání jejich vpuštění na trh spolu s vydáním zákazu na prodej již dosud dovozených aut.
Pozorného čtenáře jistě zarazí „načasování“ celé akce, přičemž se nevyhne myšlence, že se Tesla možná stala obětí probíhající americko-čínské obchodní války. To by pro její budoucnost přitom mělo dalekosáhlé důsledky a vydalo její úspěch či neúspěch všanc rozmarům politiků.
Co nám říká graf?
Ze sfér „vysoké ekonomiky“ se však nyní přesuňme trochu níže a podívejme se, co může udělat malý individuální investor pro správné posouzení své případné investice. Užitečnou pomůckou mu může být pohled na cenový graf, který výrazně odráží všechny výše zmíněné turbulence.
Jak již bylo řečeno, Tesla byla vždy pojímána spíše jako nástroj dlouhodobé investice, přičemž této úvahy je vcelku dobré se nadále držet. Ne snad, že by jednotlivé nárůsty a propady ceny nepředstavovaly příležitost například i pro swingové obchodníky, nicméně i díky jejich prudkosti se stále jeví jako střízlivější uvažovat o Muskově firmě spíše v delším časovém horizontu.
Podíváme-li se zpět, zjistíme, že i poté, kdy již vydělala svým investorům slušné peníze, byla Tesla schopna vyvinout další výrazné vzepětí a od roku 2017 opět posílit až na úroveň zhruba 380 dolarů za kus. Zde však nalezla silnou úroveň odporu, kterou od té doby čtyřikrát neúspěšně atakovala.
V posledních několika měsících proto nerozhodně přešlapuje v poměrně širokém stodolarovém pásmu, přičemž osciluje kolem svých 50ti a 200stě denních klouzavých průměrů. Jedná se přitom o úrovně, které řada traderů považuje za klíčové při stanovení základního trendu cenného papíru.
Nutno proto říci, že pro další vývoj bude stěžejní především vývoj fundamentu, tedy finančního zdraví firmy. To je nyní dle některých investorů ohroženo řadou negativních jevů, kterou mohou Teslu strhnout do červených čísel i na déle než jen Muskem predikovaný první kvartál roku 2019. V takovém případě by jistě následoval výprodej akcií a výraznější pokles ceny směrem k jihu.
Právě takováto situace však může být pro dlouhodobé investory, kteří jsou schopni emočně i kapitálově přestát případné silnější korekce ceny zajímavou příležitostí.
Investovat či neinvestovat?
Jak již čtenář jistě pochopil, odpověď na tuto otázku není jednoznačná a odvisí především od preferované strategie, schopností a zkušeností každého investora.
Tesla již v minulosti prokázala, že dokáže přežít mnohé složité výzvy a nejinak tomu může být i v budoucnu. Nicméně stále se pohybujeme ve světě neúprosných čísel a nesmlouvavých velkých investorů, kteří od ní budou očekávat dobré výsledky. Pokud jim je nedodá, víra v její další směřování může opadnout – a spolu s ní i cena jejích akcií.