S tímto tvrzením přišel časopis Journal of Personality and Social Psychology, který uveřejnil studii, jež má dokazovat výše uvedené tvrzení.
Spoluautorka studie a zároveň postgraduální studentka Univerzity v Torontu, R. Thora Bjornsdottir, říká, že vzájemný vztah mezi blahobytem a sociální třídou byl již prokázán v minulosti. Všeobecně platí, že lidé s penězi mají tendenci žít šťastnější život, zatímco ti, kteří svých cílů ještě nedosáhli, žijí více úzkostný život. A právě Bjornsdottir a její tým se rozhodli demonstrovat, že tyto rozdíly v blahobytu a celkové spokojenosti se projevují ve tvářích lidí.
Průběh výzkumu
Ve výzkumném týmu byla i profesorka psychologie Nicholas O. Rule. Spolu se svými kolegy dala vysokoškolským studentům z různých etnik jednoduchý úkol. Každému z nich ukázala 80 černobílých fotografií mužů a 80 černobílých fotografií žen.
Na žádné z fotografií nebyl vidět žádný piercing ani tetování či jiný výrazný rys nepatřící k přirozenosti člověka. Na polovině fotografií byli lidé, které lze označit jako vyšší třída. Vydělávají ročně více než 150 tisíc dolarů. Druhá polovina vydělává méně než 35 tisíc dolarů ročně a je označena jako dělnická třída. Každý ze zúčastněných byl požádán, aby roztřídil fotografie podle toho, do které třídy podle jeho názoru spadají.
Překvapivé výsledky
Když jsou jen dvě možné skupiny a jeden výsledek je špatný a druhý správný, jaká je náhodná šance na úspěch? Mělo by to být přesně 50 %. Účastníci ale správně určili zařazení lidí na fotografiích z 68 %, což je podstatně více.
Vzhledem k tomu, jak malé jsou rozdíly ve tvářích lidí, byl to velmi překvapivý výsledek i pro autory studie. Nicholas O. Rule pro The Cut řekla: "Nemyslela jsem, že efekt bude tak silný. Zvláště když jsou ve tvářích tak jemné rozdíly. Byla to pro mě ta nejpřekvapivější část studie."
Kritéria pro rozhodování
Velmi zajímavý je také fakt, že když se účastníků studie její autoři zeptali, podle čeho se rozhodovali, nedokázali odpovědět. Nevědí, podle čeho se rozhodují, ale přesto mají velice slušnou úspěšnost.
Vědci se rozhodli to zjistit a přiblížili si jednotlivé rysy a části obličeje. Zjistili, že dotázaní byli schopni "správně" určovat skupinu, do které daný člověk na fotografii patří, podle očí. A ještě lepším vodítkem byla ústa. Ale žádná izolovaná část obličeje nebyla tak spolehlivým ukazatelem jako celá tvář.
Emoční vzorce
Bjornsdottir vidí zárodek tak vysoké úspěšnosti účastníků studie v tom, že se jisté emoční vzorce doslova otisknou do naší tváře. Chronická kontrakce některých svalů na obličeji může vést ke změnám ve struktuře tváře, aniž bychom si toho byli vědomi.
Pokud vědci ukázali respondentům fotografie lidí, kteří vypadali viditelně šťastní, nedokázali je zařadit do správné sociálně-ekonomické skupiny s lepším úspěchem, než jaký by zajistila náhoda. Aby bylo dosaženo pozitivních výsledků, musely být výrazy neutrální, aby mezi nimi byly vidět jemné detaily a rozdíly.
Výsledek
Závěr studie ukazuje na to, že naše tvář odráží a odhaluje naše zážitky. I když si myslíme, že například velikost svých příjmu, pozůstatky různých emocí a citů nedáváme najevo, v obličeji stále zůstávají a jen tak nezmizí.
Když se tedy podíváte na někoho s neutrálním výrazem, můžete předpokládat, že váš první dojem z daného člověka je pravděpodobně správný. Určitě na to nelze spoléhat a bezpodmínečně věřit prvnímu dojmu, ale 68 % je dost…
#psychologie #bohatstvi #studie #oblicej #tvar #blahobyt #chudoba