O co tak převratného má jít? Že se Facebook snaží monitorovat a zaznamenávat všechno, co může, je asi každému jasné. A určitě není jediný. Nedávno ale oznámil průlom ve svém plánu a snažení o vytvoření zařízení, které by umělo číst mozkové vlny a díky tomu odhalit, na co daná mysl právě myslí, nebo co chce sdělit a výsledek napsat.
Zdá se vám to jako nereálný nebo hodně odvážný cíl? Možná, ale Elon Musk chce jít ještě dál. S jeho společností Neuralink (o té až později v dalším článku) se snaží vyvinout mozkový implantát, který by měl lidskou mysl spojit s počítačem.
Kde Musk čerpá inspiraci? Jednoznačně ve sci-fi, to sám připouští a dodává, že jeho cílem je, aby lidé mohli držet krok s umělou inteligencí. Skoro to až vypadá, že Musk vynechal tu část sci-fi, která obsahuje varování před možnými důsledky takto pokročilé technologie.
Systém pro čtení mysli, byť jen pro zaznamenávání myšlenek například u paralyzovaných pacientů, by potenciálně určitě mohl ovlivnit soukromí, identitu i bezpečnost. Asi není ideálním nápadem, aby takový systém měla společnost, jejíž motto bylo „move fast and break things“, tedy něco ve smyslu „pohybuj se rychle a rozbíjej věci“, což vyloženě vybízí k experimentování za pochodu.
Jak vypadá vývoj? Jsou blízko
Jistě to bude znít dost futuristicky, ale technologie, které jsou potřebné pro výrobu zařízení, jež by umělo číst mozkové vlny, se příliš neliší od běžně používaných přístrojů v našich nemocnicích. Jde například o elektroencefalografii (EEG) a magnetickou rezonanci (MRI). Když uvedená zařízení zkombinujeme s již existujícím přístrojem pro ovládání dronů pomocí mysli (omezeně fungující prototyp byl představen letos na jaře), je to už jen krůček k psaní za pomocí mysli. Chybí nejspíše už jen nalezení vzorce v nervové aktivitě, který spojí myšlenky s jednotlivými slovy.
Plány Neuralinku i Facebooku tedy mají jasný základ v lékařské vědě, ale možnost číst myšlenky přímo z našeho mozku vzbuzuje rovněž mnoho etických otázek a mravních problémů. Taková možnost by přinesla velké riziko pro naše soukromí. Ochrana, zveřejňování i poskytnutí osobních údajů je o našem souhlasu, ale je velmi obtížné dát řádný souhlas, když jde přímo o naše myšlenky, respektive jejich čtení.
Není žádným překvapením, že vlády a jisté společnosti shromažďují co nejvíce údajů a informací, aby je mohli používat různými způsoby. Často možná takovými, jakými bychom nechtěli. Kdyby disponovali technologii pro čtení myšlenek, jak by bylo možné zajistit, že nebudou zachyceny naše osobní myšlenky? A to třeba současně se sdělovanými informacemi (prostřednictvím mysli) o tom, která data a které myšlenky chceme poskytnout.
Etické komplikace
Možnost číst myšlenky a shromažďovat informace by bezesporu mohla přinést diskriminaci nebo určité předsudky na základě zjištěných skutečností o pohlaví, náboženském vyznání, rase, sexualitě nebo i sklonům k autismu či jiným poruchám.
Pokud by nezůstalo jen u čtení myšlenek za účelem psaní, ale došlo by i na Muskův implantát, vyvstalo by další obrovské riziko v podobě nejen odcizení našich myšlenek, ale především jejich ovlivnění a manipulace s nimi. Systémy a přístroje pro stimulaci mozku se již vyvíjejí za účelem omezení násilných sklonů a léčení post traumatických stresových poruch (PTSD). Jenže když by došlo ke kombinaci takových technologií, co by mohlo vzniknout? Znáte Matrix? Existují senzační tvrzení, že systém pro léčbu PTSD by mohlo jít použít k přímému přenosu znalostí, jako tomu bylo právě v tomto filmu.
Dalším předpokládaným krokem by následně bylo jen zkombinovat „in“ a „out“ technologie a vytvořit obousměrné rozhraní pro komunikaci mozek-počítač a počítač-mozek. Je nutné opět zdůraznit, co by se stalo, kdyby se taková technologie dostala například do rukou vlád, které chtějí „donutit“ obyvatele, aby byli více poddajní nebo do rukou zaměstnavatelů, kteří chtějí, aby zaměstnanci pracovali tvrději, anebo do rukou společností, které by na nás tak mohly působit, abychom chtěli jejich produkty.
Pokud by se implantáty, ke kterým míří Neuralink, staly běžnou součástí života, jistě by nezůstalo u jednoho modelu, ale vzniklo by více přístrojů s různým množstvím funkcí. To by ale mohlo vést ještě k větším rozdílům ve společnosti, než jsou dnes díky tomu, že ne každý by si mohl dovolit špičkový implantát.
Elon Musk údajně uvedl, že půjčka, kterou by si člověk vzal, aby si mohl dovolit operaci Neuralinku, by následně byla kompenzována potenciálními zisky, kterých by člověk díky tomuto „vylepšení“ svého mozku mohl dosáhnout. Myšlenka na lidi, kteří si berou půjčky na operaci, aby si udrželi práci díky mozkovému implantátu, je už ale opravdu sci-fi a myslím, že jednoznačně spadá do antiutopie.
Taková technologie, která by fyzicky byla v našem mozku, by opravdu vyžadovala extrémně náročné a důkladné testování. A nejen to. Také by byla nutná přísná regulace a přezkoumání etických problémů ještě před začátkem testování. V opačném případě bychom riskovali vytvoření zmrzačené generace, a jaké by to mělo další následky, si ani nedovolím domýšlet. I přes všechna uvedená negativa by daná technologie přinášela i obrovská pozitiva a to zejména pro lidi ochrnuté, němé, hluché nebo jinak postižené.
Jeden člověk nebo jedna společnost by ale neměla být schopna diktovat, jak by takové technologie měly být využívány. Tím by bylo ohroženo i to, jak dnes vnímáme a identifikujeme člověka. Osobně pokroku a celkově technologiím opravdu hodně fandím, ale v tomto případě ještě nevím, zda se mi to líbí, nebo ne. Abychom se tím nepřipravili o naši lidskost. Jak to vidíte vy?
#budoucnost #facebook #zuckerberg #neuralink #musk #ctenimyslenek #technologie
