Výchova dětí může být, a většinou i je, velmi tvrdým oříškem, se kterým rodiče bojují mnoho let. Musejí svým dětem předat morální zásady a připravit je na každodenní starosti. A už zde mohou rodiče rozhodnout, co z jejich potomka bude. Pochopitelně ne doslova, ale když budou svému dítěti dokonale zametat cestu a odstraňovat všechny překážky, jak si potom takový jedinec poradí v dospělosti?
Neexistuje univerzální návod na výchovu, podle kterého by vyrostlo úspěšné dítě a později i úspěšný dospělý. Jsou ale principy, kterých je možné se držet. Několika takových zásad se drželi i rodiče Billa Gatese a on prozradil, jaké tři rodičovské postupy možná za jeho úspěchem také stojí.
Komunita a pomoc druhým
Už rodiče Billa Gatese se snažili pomáhat druhým, zapojovali se do různých komunitních prací a filantropie a snažili se, aby se zapojily i jejich děti. Billova matka, Mary, byla silně věřící, a tak celé rodině vštěpovala a zdůrazňovala myšlenku, která pochází z Bible, konkrétně z evangelia Lukáše, kde se podle ekumenického překladu píše: „Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává“ (12. kapitola, 48. verš). Ve své podstatě tato zásada odrazuje od sobectví a podněcuje ke štědrosti.
Tato a další podobné zásady jistě měly podstatný vliv na nynější filantropickou činnost zakladatele Microsoftu. Svou první nadaci s manželkou založil až po smrti matky, ale celý jeho život je dokladem toho, že tato zásada má rozhodně něco do sebe a bylo by hezké, kdyby se jí řídilo více lidí.
Hranice nezávislosti
Asi se to mnoha rodičům bude číst špatně, ale Bill Gates měl ve svém dospívání značnou míru nezávislosti a volnosti. Určitě podstatně větší než jeho vrstevníci. V poslední době je trend prosazování vlastní osobnosti dítěte a tento princip je tomu velmi podobný.
Ale pozor, neznamená to nestarat se o své dítě, naopak. Je potřeba se o něj důsledně zajímat, ale nechat mu prostor na svobodné rozhodování. Tento prostor by rozhodně neměl narušit autoritu rodičů, ale měl by pomáhat ke správnému vývoji dospívajícího. A také je důležité, aby odpovídal věku a schopnostem daného jedince. Stejnou míru volnosti a prostoru k vlastnímu rozhodování nemůže mít dítě v první třídě základní školy a středoškolák.
Jak se taková volnost u Gatesových projevovala? Kromě toho, že Billa zapsali do soukromé školy, která byla známá tím, že studentům dávala velké množství svobody, také například tím, že mohl přerušit své studium střední školy, aby se vydal pracovat jako programátor v elektrárně.
Důležitost neúspěchu
Bill moc rád četl. Četl úplně vše a to včetně encyklopedií. Četl tak moc, že rodiče doma museli zavést pravidlo, že u večeře nebudou žádné knihy. V tu chvíli by pro ně bylo velmi jednoduché se soustředit na tuto silnou stránku jejich syna. Zaměřit se na oblasti, ve kterých exceloval a potlačit ty, ve kterých se mu tolik nedařilo. Jenže to bylo přesně tím, co nechtěli.
A tak se mladý Bill musel učit plavat nebo hrát fotbal. A nedovolili mu ani přestat s hraním na trombon, i když to byl obor, ve kterém rozhodně neexceloval. Bylo by pro ně o mnoho snazší, kdyby tyto oblasti, které Bill neměl rád, vypustili a nenutili ho se jim věnovat. Proč tedy chtěli, aby se takovým věcem věnoval?
Nebylo to proto, že by věřili, že se i tyto věci perfektně dokáže naučit a bude se jimi moct živit. Právě naopak. Pochopili, že je důležité, aby jejich syn zjistil, že nemůže být dobrý ve všem a že selhání k životu patří.
