Přečtěte si také: Zlato na cestě k 5 000 $? Institucionální investoři věří v nový růstový cyklus
Zlato a stříbro se po jedné z nejprudších krátkodobých korekcí posledních let rychle zvedají. Futures na zlato se vrátily k úrovním nad 4 300 dolarů za unci, zatímco stříbro předvedlo skokový růst o zhruba osm procent – poté, co zaznamenalo největší denní propad od roku 2021.
Takto rychlá reakce trhu naznačuje, že investoři neberou nedávný pokles jako změnu trendu, ale spíše jako příležitost. Oba kovy zároveň směřují k nejsilnějším ročním ziskům od konce 70. let, což samo o sobě podtrhuje mimořádnost současného cyklu.
Kovy jako geopolitická zbraň
„Jsme uprostřed války o kovy,“ říká Josh Phair, šéf společnosti Scottsdale Mint. Podle něj už nejde o klasický komoditní cyklus, ale o systematický boj států a korporací o kontrolu nad strategickými surovinami.
První fázi této války podle Phaira představovalo zlato. Masivní nákupy centrálních bank vynesly jeho cenu letos přibližně o dvě třetiny, navazujíc na silný růst z předchozího roku. Zlato se tak znovu pevně usazuje v roli geopolitického aktiva – nikoli jen pojistky proti inflaci, ale i proti fragmentaci globálního finančního systému.
Stříbro: z investičního kovu průmyslová nutnost
Ještě výraznější strukturální změnou prochází stříbro. Přibližně 60 % světové produkce dnes směřuje do průmyslových aplikací – od solární energetiky přes datová centra až po elektromobilitu, uvádí Silver Institute.
Právě exploze výstavby datových center, poháněná umělou inteligencí, dramaticky zvyšuje poptávku. Stříbro se stává kritickou surovinou nejen pro technologické firmy, ale i pro státy, které se snaží zajistit si energetickou a digitální soběstačnost.
USA, Čína a tlak na nabídku
Napětí na trhu umocňuje i geopolitika. Spojené státy zařadily stříbro a měď na seznam kritických minerálů klíčových pro ekonomiku a národní bezpečnost. Zároveň se očekává, že Čína – třetí největší producent stříbra na světě – od začátku příštího roku omezí jeho export.
To vytváří prostředí, v němž se dostupnost fyzického kovu stává strategickou otázkou. Firmy na to reagují předstihem. V říjnu například Samsung uzavřel kontrakt na zajištění budoucích dodávek stříbra z mexického dolu, což jasně ukazuje, že průmysl už nečeká na případný nedostatek.
Je trh přepálený? Historie vypráví jiný příběh
Část analytiků varuje, že drahé kovy mohou být krátkodobě překoupené. Argumentace založená čistě na nominálních cenách ale přehlíží klíčový kontext. Historické maximum stříbra kolem 50 dolarů za unci z roku 1980 by dnes po započtení inflace odpovídalo ceně přes 200 dolarů.
Z tohoto pohledu současné úrovně nevypadají jako vrchol euforie, ale spíše jako fáze, kdy se trh snaží dohnat dlouhodobé strukturální podhodnocení.
Makroekonomické pozadí: slabší dolar a uvolněný Fed
Růst cen kovů letos podporuje i makroekonomické prostředí. Americký dolar oslabil přibližně o deset procent a Federal Reserve během roku několikrát snížil úrokové sazby. Kombinace slabší měny a nižších reálných výnosů tradičně zvyšuje atraktivitu aktiv, která slouží jako uchovatel hodnoty.
Co z toho plyne pro investory
Pro retailové investory je současný vývoj signálem, že drahé kovy už nelze vnímat jen jako defenzivní složku portfolia. Stávají se součástí širšího příběhu o deglobalizaci, technologické transformaci a boji o suroviny.
Kdo chce tento trend uchopit systematicky – ať už skrze samotné kovy, těžaře nebo navázané průmyslové firmy – měl by kombinovat makro pohled s detailní fundamentální analýzou.
Shrnutí článku
- Rychlý návrat zlata a stříbra po výprodeji potvrzuje sílu dlouhodobého trendu.
- Poptávku táhnou centrální banky, AI infrastruktura a geopolitika.
- Nabídku ohrožují exportní omezení a koncentrace produkce.
- Po započtení inflace mohou být některé kovy stále strukturálně levné.
- Drahé kovy se mění z „pojistky“ na strategické aktivum nové éry.
#investice #komodity #zlato #stribro #makroekonomika #AI #geopolitika #centrálnibanky
