Někdo má předpoklady, například povahové rysy nebo extrovertní osobnost, stát se výborným řečníkem, ale předpoklady zdaleka nejsou všechno. I silný introvert může být skvělým řečníkem, i člověk s vadou řeči nebo ostýchavý jedinec se může naučit výborně prezentovat. A ostřílený obchodník se může vždy ještě zlepšovat.
Nebudeme se věnovat obsahu samotné prezentace nebo proslovu. Tahle část práce je na vás - připravit si takový obsah, který je dostatečně atraktivní. My se budeme zabývat spíše formou, jakou budete informace sdělovat.
Úvod je klíčový
Teď vás asi napadá, že byste měli vymyslet nějakou chytrou větu na úvod. Ano, to se bude hodit, ale nezapomínejte, že úplný úvod je například potřesení ruky nebo zapojení a spuštění vaší prezentace, to záleží na situaci a počtu přítomných. Ve velkém kolektivu nebudete každého obcházet a nabízet potřesení rukou. V malé skupině by to naopak mohlo působit neprofesionálně, kdyby nedošlo k osobnímu představení. Situaci posuďte sami.
Pokud je to možné, připravte si tedy i samotný nástup na pódium před lidi, k tabuli nebo kamkoli jinam, ať pak nemusíte improvizovat. Budete působit sebevědomě, což dodá vašemu přednesu na váze.
Obecné principy
Je nutné zmínit některá obecná doporučení, která by asi měla být samozřejmostí, ale pro úplnost je raději uvedu. Publikum je potřeba vtáhnout do děje. Využít můžete příběh, který naroubujete na informace, jež chcete sdělit (představování zajímavých projektů prostřednictvím příběhu ostatně praktikují například i v Amazonu).
Když zaujmete prvními větami, spíše udržíte pozornost posluchačů, než když je na úvod budete nudit zdlouhavým představováním. Pak už jejich pozornost získáte jen velmi těžko. Nadšení, s kterým přednášíte, by mělo být nakažlivé, aby ho vaši posluchači cítili, jak z vás vyzařuje.
Dodržení předem stanoveného a domluveného času by mělo být samozřejmostí. Zařadit můžete nějaké interaktivní pomůcky nebo alespoň vhodné obrázky. Pokud používáte prezentaci, pak by na každém snímku mělo být maximálně několik odrážek textu, podle kterých se orientujete a máte je pouze jako osnovu. Delší souvislý text je vhodný jen v případě, že jde o důležitou citaci, která musí zaznít. V takovém případě je důležité buď dát dostatek času, aby si ji každý mohl přečíst, anebo ji rovnou nahlas a přesně přečíst (ideálně obojí).
Konkrétní tipy z praxe
1) Oční kontakt
Možná jste se setkali s někým, kdo vám něco říká a ani se vám při tom nedívá do očí. Nebo druhý extrém, kdy vás upřeně sleduje s každým svým slovem. Jak jistě chápete, takhle to dělat nechceme. Pokud už před zahájením mluveného slova máme pozornost všech posluchačů, je dobré s lehkým úsměvem a pozitivním výrazem pohledem přejít všechny přítomné. Tento pohled by ale neměl trvat příliš dlouho, nanejvýš dvě až tři vteřiny. Jednotlivé myšlenky, které máte připravené, můžete říkat konkrétním osobám, protože neustále bloudit zrakem po posluchačích a u nikoho se ani na moment nezastavit nepůsobí dobře. Z navázaného očního kontaktu můžete také poznat, zda onen posluchač vnímá, co říkáte. Zkušenější řečníci takto umí rovněž poznat, zda s tím, co zrovna říkají, daný posluchač souhlasí nebo ne.
Proč se zaměřit na oční kontakt
- Nedostatek zrakového kontaktu s posluchači značí nedostatek sebevědomí
- Zmatené pohledy mimo přítomné vyvolávají dojem, že nevíte, co dál říkat, anebo že lžete
- Poznáte, zda posluchači vnímají a souhlasí s vámi
- V mnoha kulturách se považuje za projev zájmu o oslovené
Jak na to
- Trénovat můžete klidně se svou rodinou (která to ani nemusí vědět), kdy při rozhovorech udržujete přirozený zrakový kontakt
- Pomocníkem je také zrcadlo, před kterým můžete trénovat svůj proslov a pozorovat u toho sami sebe
Tip
I v případě čtení nějaké citace nebo definice je vhodné se snažit o zrakový kontakt. Poznáte, zda posluchači vnímají a zda se ztotožňují s myšlenkou, která právě zaznívá. K úspěšnému zvládnutí očního kontaktu při čtení je nutné dobře znát obsah dané citace či definice a například vždy s koncem věty, kterou si předem načtete očima, zvednout pohled opět na posluchače. Abyste si toto mohli dovolit, je na místě dobrá příprava a podrobná znalost připravené prezentace.
2) Gesta
Kontrola nad vlastním tělem je nutná. Stejně jako je oční kontakt důležitý při komunikaci s jedním člověkem, malou skupinou nebo velkým davem, jsou i gesta skvělým pomocníkem pro přesvědčivý přednes. Za gesta nepovažujeme jen pohyby rukou, ale patří k nim i sebevědomý postoj a výraz obličeje.
Proč se zaměřit na gesta
- Dodávají mluvenému slovu vizuální důraz
- Dokážou vyburcovat naše vlastní city a odhodlání, které pak dokážeme předat dál
- Oživí náš přednes
Jak na to
- Každý člověk gesta používá. Chvíli se pozorujte a přemýšlejte o sobě a najdete prostor, co dělat lépe
- Neomezujte se jen na pohyby rukou. Zapojte celou paži a v některých případech i celé tělo
- Nejlepší gesta a výrazy vycházejí z našeho nitra. Pro inspiraci můžete sledovat pohyby a gesta úspěšných řečníků a především buďte sami sebou
- Využívejte gesta popisná, ale i zdůrazňující. Zvlášť zdůrazňující gesta by ale neměla být používána pořád dokola
Tip
Používejte zejména otevřená gesta, tedy dlaně směrem vzhůru. Gesta by měla podtrhovat naše myšlenky, ne strhávat pozornost. Je-li myšlenka, kterou sdělujeme, kladná, můžeme lehce pokyvovat hlavou. Úsměv a veškerý náš projev by měl být vřelý, přirozený a upřímný. V opačném případě by to působilo jako divadlo.
Další rady
V dalších částech se podíváme na to, jak správně artikulovat a vyslovovat. Na to, že by přednes měl být plynulý, ale zároveň by měl obsahovat přestávky na vstřebání předložených informací. Modulace i síla hlasu je rovněž zajímavý obor, stejně jako přirozené vystupování nebo působivé uvádění znázornění a příkladů. Informace by na sebe měly plynule navazovat a logicky se rozvíjet a to vše za pomoci pouhé osnovy. Se závěrem prezentace nebo proslovu by nemělo ubývat na atraktivitě, ale naopak by v samotném závěru mělo být nějaké poučení, shrnutí nebo vyzdvižení hlavních bodů. K tomu všemu se postupně dostaneme.