Málokterý nový lídr dostane před tím, než převezme otěže managementu, dostatečný trénink a přípravu. A nemyslí si to o nich jen jejich podřízení, ale přiznávají to i sami manažeři. Ti jsou většinou do své první vedoucí role doslova hozeni a musí se velmi rychle naučit plavat.
I 5 podřízených, za jejichž nábor, výcvik a pracovní výsledky zodpovídáte, vám může v začátcích pořádně zamotat hlavu a způsobit nejednu bezesnou noc. Lidé totiž nejsou roboti a práce s nimi, zejména z pozice nadřízeného, vyžaduje určité elementární přístupy, bez kterých budete neustále házet klacky pod nohy nejen sobě, ale i svému týmu.
Pojďme to změnit a upozornit začínající manažery či zakladatele společností na typické přešlapy, které je během prvních krůčků dopouští prakticky každý:
1. Nenastavíte si včas dostatečné hranice mezi sebou a podřízenými
Práce s lidmi nelze ničím nahradit a nic vás na ni nepřipraví. Máme emoce, každý jsme uvnitř velmi komplikovaný a umíme být nepředvídatelní. Spoustu toho potřebujeme a když něco chceme, vyrážíme automaticky za svou autoritou, aby nám to poskytla. Když jste touto autoritou vy, máte na bedrech nemalou zodpovědnost.
Konstantní propagace toho, že nadřízení a podřízení by se na sebe na pracovištích měli především usmívat, pomáhat si, bavit se o problémech a existovat ve vzájemné harmonii bohužel většinou opomíjí jedno základní pravidlo leadershipu - lidé ve vašem týmu nejsou vaši přátelé.
Ať už jej tvoří kdokoli, je nezbytné si hned od začátku stanovit jasná pravidla a hranice. Budete se svými podřízenými trávit mnoho času, takže je přirozené, že vám na nich bude záležet. To ale neznamená, že s nimi každý den vyrazíte na drink a od středy budete plánovat další společný víkend.
Pozor, abyste se nezhoupli k druhému extrému - není proboha nutné být ledovým králem či královnou. Pokud váš podřízený potřebuje v těžké životní situaci podpořit, s chutí do toho. Mimo tyto situace je ale potřeba v každodenním pracovním životě udržovat jasné a pevné hranice mezi prací a kamarádstvím. V opačném případě si můžete zadělat na některý nebo všechny z těchto problémů:
- Podřízení se flákají, protože vás berou jako svého kamaráda/kamarádku a neberou vás vážně.
- Jiní členové týmu si začínají šuškat, že svého oblíbeného zaměstnance protěžujete.
- Váš feedback si podřízení berou příliš osobně, neboť vás nevnímají jako autoritu.
- Můžete se dostat to situace, kdy budete muset svého nového kamaráda osobně vyhodit z práce.
- Budete muset poslouchat citové výlevy všech podřízených, kteří si zrovna procházejí rozchodem nebo něčím podobným. Tohle vás chtě nechtě jednoho krásného dne zcela vyčerpá, nebo rozzuří k nepříčetnosti.
- Nabouráte některé základní principy fungování kolektivu - podřízení si nebudou jistí, které firemní vtípky nebo styly chování si před vámi mohou dovolit ukázat
Mnoho lídrů se bojí toho, že je všichni jejich podřízení budou nesnášet a následně se z nich místo autorit stávají spíš sluhové zaměstnanců. Přitom například ve sportovním odvětví je schopnost trenéra být tím nepopulárním mnohdy oceňována. Když se kolektiv shodne na tom, že je šéf pes, zpravidla jej to stmelí a v důsledku začne podávat jako celek lepší výsledky. Pokud dokážete tuto funkci plnit, nemusíte se trápit tím, že nejste oblíbeným a opěvovaným nadřízeným - možná svému týmu ve skutečnosti pomáháte mnohem víc, než si jeho členové připouštějí.
2. Vaše obavy ze selhání a nedůvěra vám znemožňují efektivně delegovat
Protože nikdo jiný to neumí udělat tak jako vy, co? Když jste v pozici podřízeného, plně se soustřeďujete na své individuální projekty a povinnosti. Jakmile ale vstoupíte do vedení, všechny tyto věci rázem přestávají být ve vašem žebříčku priorit. MUSÍTE je nechat být.
Možná máte pocit, že jen vy to dokážete udělat nejlépe a ostatní členové týmu to tak dobře nezvládají. Ale pokud tomu tak opravdu je, pak jako jejich lídr selháváte. Pokud vaši podřízení mají být v něčem efektivní a dobří, je to vaše zodpovědnost. Že vy sami to zvládáte dobře, už nadále není podstatné. Nyní je kvalitou vaší práce kvalita jejich práce. Váš úspěch přichází až tehdy, když uspějí oni. Když oni zakopnou, jste to vy, kdo padá.
Delegování je skutečně těžké se naučit. Zvlášť pokud vyznáváte preciznost, dáváte si na věcech záležet a než jste se dopracovali do vedoucí pozice, pilně jste na těchto vlastnostech pracovali. Jako lídr si velmi rychle vybudujete pocit, že vaší rolí je zametat chyby vašich podřízených, opravovat jejich nedostatečně dobrou práci a zároveň se je snažit vést. Tato cesta ale ústí jen tří výsledků - nebudete některým podřízeným nikdy věřit, nikdy jim neposkytnete možnost poučit se z chyb a stát se lepšími a nakonec z této snahy vyhoříte.
A nemyslete si, že si tohoto přístupu váš tým nevšimne. Ti ambicióznější členové jej pravděpodobně po nějakém čase budou chtít opustit, protože mají zájem zlepšovat se a posouvat kupředu, ne nad sebou neustále mít pečovatele, který po nich místo zpětné vazby vše dodělává, opravuje a odmítá jim poskytnout byť špetku autonomie.
3. Stále se schováváte před reflektory
Pokud nejste fanoušky veřejných proslovů a už při pomyšlení na to, že byste měli předstoupit před 50 lidí a promluvit jim do duše, vám vysychá v krku a běhá vám mráz po zádech, máte v podstatě dvě základní možnosti - začněte veřejné vystupování cvičit, nebo si to s tou manažérskou kariérou ještě rozmyslete.
Nemusíte to milovat, ale jakožto lídr se veřejnému vystupování nevyhnete. Jste totiž něco jako hlavní roztleskávač/ka svého týmu. A pokud nebudete schopni na důležitých prezentacích či schůzkách promluvit, bude buď vaše společnost neviditelná v rámci trhu, nebo bude váš tým zcela neviditelný v rámci firmy.
Není to přitom až taková věda, v principu potřebujete jen tři základní ingredience - zajímavá data, slajdy a sebevědomí. Jasně, píše se to hezky, koná už trochu hůř. Jedinou cestou je v tomto případě cvičit, cvičit a zase cvičit. I kdybyste měli mít v publiku jediného člověka v podobě příbuzného, kamaráda nebo svého psa.
A až dneska večer své drahé polovičce vypnete Netflix a místo toho jí/jemu předvedete svůj nejnovější výstup, zkuste do něj zakomponovat pár tipů z praxe:
- Při mluvení nestůjte na místě jako ztuhlý kůl v plotě. Hýbejte se, gestikulujte, naznačujte, choďte (kromě toho, že to vypadá lépe, to i pomáhá při nervozitě).
- Á propos nervozita - té se někteří řečníci, ale třeba i herci, kteří každý večer vystupují v divadle před stovkami diváků, nezbaví nikdy v životě. Proto je lepší nervy přijmout jako přirozenou a normální součást veřejného vystupování, bez které to zkrátka nejde.
- Pokud se vám nedaří, cvičte, cvičte a zase cvičte. Zkuste si doma svou řeč říct desetkrát, dvacetkrát nebo klidně i víckrát. Díky opakování se pak naostro budete i přes případné nervy cítit mnohem sebevědomější a připravenější. Nikdy to v takovém případě poprvé nezkoušejte až před publikem!
- Udělejte prezentovaný materiál vizuálně netradiční. Dnešní doba nabízí hromadu meme, GIFů a dalších vizuálních hraček, které lidské oko zaujmou. Pomůžete tím i sobě, protože publikum bude víc sledovat vaše slajdy a méně vaši nervózní řeč těla.
Buďte za své chyby vděční a nestyďte se za ně
Vedení lidí není žádný med a neznám nikoho, kdo by od prvního dne dokázal vést tým lidí bez jediné chyby, bez jediného přešlapu. Právě naopak. Než se své podřízené skutečně naučíte vést, nasekáte jich hromadu a některé budou možná opravdu velké. Důležité je neposadit se z nich na zadek. Silní lídři se nikdy nebojí své chyby přiznat, díky čemuž se dokáží učit rychle. Dnes jim to možná nevyšlo podle představ, ale to znamená, že zítra budou zase o chlup lepší.
#osobnirozvoj #leadership #vedeni #management #hranice #delegovani #vystupovani #publicspeaking #chyby