#GretaThunberg je po svém vystoupení před americkým Kongresem a včerejším plamenném projevu na půdě #OSN, který se už stihl stát virálním, tak trochu novou tváří hnutí environmentalismu. A na první pohled to vypadá jako úspěch. Ono když podobné hnutí ztělesňuje silná osobnost, a zvlášť s nevinnou tváří dítěte, je to zpravidla ekvivalent PR jackpotu. Jenže vzestup Grety na výsluní by nejen tradičním kořenům environmentalismu, ale i samotnému životnímu prostředí naší planety, mohl paradoxně napáchat víc škod než užitku.
Inspiruje vás Greta svým chováním a konáním? Přesvědčily vás její včerejší slova? To se asi dost odvíjí z vašich politických preferencích. Řada politiků, celebrit a voličů tvrdí, že je její slova a vášeň pro životní prostředí inspirují. Existuje ale i druhá skupina, která varuje, že v mladé dívce vidí spíš jen indoktrinované dítě, které za ní stojící lidé využívají pro prosazování vlastních politických zájmů, přičemž její nízký věk chytře nastavují jako účinný štít proti případné kritice.
Příběh Grety ukazuje jasnou změnu taktiky environmentálního hnutí i to, jak moc tato změna místo reálné efektivity spíš cílí na další rozdělování společnosti.
Greta a mecenášové stojící ve stínu za ní se snaží veškerou pozornost přesunout z osobní zodpovědnosti na vlády a velké korporace, aby u nich dosáhli prosazení environmentálních reforem. Jejich hlavní argument je, že zatímco jednotliví lidé pro záchranu světa před katastrofou klimatické změny stejně příliš mnoho udělat nemohou, energetické firmy a vlády zaměřené primárně na ekonomický růst #zivotniprostredi stále nezajímá natolik, aby nějaké větší změny provedly.
Podobný argument v "dospělé" podobě se objevil již dříve tento měsíc, když se demokratická kandidátka pro americké prezidentské volby #ElizabethWarren snahám jednotlivců o záchranu planety v podstatě vysmála. Na jednom ze svých meetingů a později i na Twitteru prohlásila, že průmysl fosilních paliv chce, aby veřejnost řešila svá plastová brčka, žárovky a sáčky, aby mohl i nadále v klidu produkovat většinu emisí, které mohou za klimatickou změnu.
Podceňovat schopnosti kapitalismu vůči klimatické změně nedává smysl
Sranda na tom všem je, že volný trh již proti klimatické změně bojuje a motivují ho stejné kapitalistické záměry, které Greta a mnoho dalších aktivistů viní z katastrofálního stavu životního prostředí. Zemní plyn je levnější a produkuje o 50 % méně emisí než uhlí, jaderná energie byla v posledních dekádách modernizována a její bezpečnost výrazně zvýšena, přičemž nevyprodukovala vůbec žádné emise. Existují i profitující byznysy, jako například společnost Carbon Engineering, která pracuje na přístroji, jenž doslova vysává emise z atmosféry.
Každá z těchto inovací sice tu a tam obdržela vládní podporu, ale primárním motivem jejich vzniku byl čistokrevný kapitalistický zisk. Warrenová a Greta burcují k ignorování běžné populace a volají po útoku na vlády a korporace. Zapomínají však na to, že kupní síla milionů Američanů i Evropanů toužících po snížení své uhlíkové stopy donutí korporátní svět zaměřit se na environmentalismus mnohem rychleji než vládní reformy.
Vždyť ono už se to děje - Jeff #Bezos zrovna minulý týden oznámil, že si Amazon objednal 100 tisíc elektrických dodávek pro rozvoz balíků, dá 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) na obnovu lesů a mokřadů a jeho cílem je, aby společnost byla do roku 2030 zcela bez emisí.
A není rozhodně sám, ještě před klimatickým summitem OSN se ke snaze rychleji snížit emise skleníkových plynů a zamířit vstříc budoucnosti s nízkou uhlíkovou stopou přidalo téměř 90 velkých společností prakticky ze všech hlavních tržních odvětví. Některé chtějí být zcela bez emisí do roku 2050, jiné se minimálně chtějí přidat ke snaze limitovat růst globálních průměrných teplot na 1,5°C, což stojí i v Pařížské dohodě z roku 2015.
Namátkou lze jmenovat #HewlettPackard, #LeviStrauss, #Unilever, #Vodafone, #Danone, #DeutscheTelekom, #Electrolux, #IKEA, #LOreal nebo #Nestle.
Transformace, která může ochránce životního prostředí stát jejich pověst
Není proto divu, že na snahu přesunout zodpovědnost za životní prostředí pryč od jednotlivců už dnes negativně nereagují pouze velcí zastánci kapitalismu a environmentální skeptici. Stále častěji se i z politického středu ozývají hlasy, které poznamenávají, že kdyby jim ti, kteří říkají, že strašlivým dopadům klimatické změny věří, opravdu věřili, dělali by víc, než jen protestovali.
#Environmentalismus v 80. a 90. letech stál na filozofii vyplývající ze sloganu "Myslete globálně, jednejte lokálně". Dnes se ale dostáváme do situace, kdy si to stejné hnutí místo snahy povzbudit lidstvo, aby změnilo své návyky, z této centrální myšlenky například skrz Warrenovou nepokrytě utahuje.
Předchozí generace environmentalistů to věděla. Zaměřovali se na to, co lidé mohou udělat ve svých vlastní životech pro to, aby snížili znečištění životního prostředí. Jejich environmentální hnutí se snažilo oslovit každého bez ohledu na politickou náklonnost.
Tato nová snaha udělat z environmentalismu naštvané protestní hnutí z něj však velmi rychle může vytvořit další z věcí, která společnosti rozdělí na dva nesmiřitelné tábory. Další téma, které budou populističtí politici jen chytře využívat k získání voličů. Zařadí se mezi podobná západní témata typu držení zbraní, potratů nebo imigrace, které se již dávno staly klíčovými společnost rozdělujícími spory, díky čemuž u nich nelze očekávat, že by mohlo dojít k nějakému smysluplnému pokroku nebo kompromisu.
Greta Thunberg je možná naštvaná. A mnoho dalších lidí je možná ze stejného důvodu rovněž naštvaných. Ale vztek, jehož jediným vyústěním je protestování a proslovy, životní prostředí nijak neochrání a kromě vyvolávání dalšího vzteku vlastně nic moc neudělá. Zvlášť pokud bude cílen na #korporace, které se mezitím snaží s klimatickou změnou bojovat, nebo průmyslová odvětví, jež na snížení své uhlíkové stopy už léta pracují.
Pokud bude společenská poptávka, #kapitalismus může vyřešit i problém #CO2. Není to totiž problém, který by primárně mohli vyřešit politici a emoce. Je to problém, který budou chtě nechtě muset vyřešit spíš manažeři a technologie.