Během pandemie jsme vám přinášeli články o tom, jak vlády tisknou peníze, aby vyrovnaly ztráty, ale kam vlastně vytištěné peníze putují? Pojďme se na to podívat.
Cantillonův efekt
Tuto situaci popsal irsko-francouzský bankéř a filozof Richard Cantillon již v 18. století. Popsal princip tisku peněz na základě institucionálního složení státu. V 18. století platilo, že čím blíže jste panovníkovi, tím větší prospěch máte z nových peněz. Což platí i dnes. Peníze dostávají především ti nejbohatší.
Cantillon dále popsal svou teorii, podle níž vyšší nabídka peněz bude vždy znamenat růst cen, který však bude nerovnoměrný a bude záviset na tom, kam se peníze dostanou nejdříve. Řečeno jazykem dnešního světa, peníze se dostanou nejdříve k těm, kteří mohou využívat instituce, tyto instituce (většinou banky) se dostanou k nákupu zajímavých aktiv jako první, a to vede k tomu, že se k těmto aktivům dostane běžné obyvatelstvo až tehdy, když je cena vysoká a neatraktivní, nebo když měna znehodnotí, případně obojí.
Mohl by to být důvod, proč jsme v posledních letech svědky takového růstu nemovitostí a akcií?
Další negativní vliv tištěných peněz
Cantillon popsal další negativní vliv. Z nově natištěných peněz těží především bohatí lidé, kteří budou nadále zvyšovat své výdaje, což povede k všeobecnému růstu cen a mezd. Růst mezd sice pokryje část nákladů, ale zároveň povede k nutnosti dovážet levnější výrobky ze zahraničí. To může postupně vést k úplnému zničení fungujícího průmyslu a země se stane závislou na dovozu ze zahraničí.
Závěr
Výše popsaná teorie je zajímavá, a přestože Cantillon svou teorii popsal s ohledem na zlaté doly, je velmi snadno přenositelná na dnešní tisk peněz. Pokud jste tedy tipovali nemovitosti a akcie, pravděpodobně jste velmi blízko realitě, kde tištěné peníze končí.
Tento článek by mohl být zajímavý i pro vás: 50% Američanů investovalo do kryptoměn
Zdroj: kurzy.cz