Bitcoin vedle zlata, nebo místo zlata? 1. část

Zlato jako peníze v historii

Malý, stručný a velmi rychlý výlet do minulosti...proč se ze zlata (potažmo i stříbra) staly v historii lidstva nejlepší peníze na světě? Odpovím dvěma slovy: tvrdé peníze (hard money/sound money). 

Koncept tvrdých peněz bychom mohli zasadit do rovnice, kde na jedné straně jsou produkty/služby, vyžadující jakékoliv lidské zdroje, snažení, práci, čas, energii a na druhé straně peníze (hard money) které byly vytvořeny stejnými či podobnými vstupy. Pokud nemáme vynaloženou energii/čas na obou stranách rovnice, nejedná se o rovnici. Není to matematická rovice, ale pouze sociální rovnice. 

Dnes, všichni kteří pracujeme, prodáváme náš současný čas, naší práci, energii za bezcenné čísla, která nás ve finále okrádají o budoucí čas, energii, kupní sílu.

Tvrdé peníze se vyznačují převážně dvěmi vlastnosmi, a to: vzácností a neschopností jednoduchého tvoření/padělání/množení/kopíropvání. Tyto vlastnosti zlato historicky splňovalo velice dobře. 

Peníze jako peníze v historii

Jak vlastně vznikly peníze? Co bylo potřeba, aby se z různých věcí staly peníze?

Z ekonomického hlediska můžeme rozlišit 3 druhy statků: spotřební (slouží k okamžitému uspokojení potřeb), výrobní (slouží k výrobě spotřebních nebo jiných výrobních statků) a prostředky směny (media of exchange). Pokud jsou v ekonomice alespoň tři lidé, můžou statky svoji hodnotu odvozovat vedle spotřeby a schopnosti výroby dalších statků i tím, že je lze vyměnit za statky se spotřební nebo výrobní hodnotou. Spotřební a výrobní hodnotu dohromady nazýváme hodnotou užití a hodnotu odvozenou se schopnosti statku být výměnen za jiný statek nazýváme směnnou hodnotou (nebo také kupní sílou).

Pokud se nějaký statek používá jako prostředek směny, je jeho hodnota vyšší, než kdyby měl pouze hodnotu užití. Proto i poptávka po něm je vyšší, než by jinak byla.

Čili peníze vznikají převážně ze statků, které před směnnou hodnotou měly ještě hodnotu užitnou. Toto je velmi zkrácené vysvětelní tzv. Regresního teorému od Ludwiga Von Misese.

Jaká byla užitná hodnota zlata? Především se jednalo o různé šperky, náhrdelníky a další ozdoby, které velmi často značilo postavení v dané komunitě lidí. Vlatnictví zlata tedy představovalo uznání od ostatních a vysoké postavení v hierarchii. Né nadarmo byla většina královských korun ze zlata. 

"Většina "peněz" vznikla z věcí, kterými se lidé zdobili. Zlaté náhrdelníky, korálky z kamenů, mušlí nebo dekorativního skla. Dalšími penězi byly také různé látky a kusy "oblečení". Jednalo se především o různé kmeny na uzemí dnešní Afriky. Území Česka není výjimkou. Přibližně od 10. století se tu jako peníze používalo klasické bavlněné plátno - od toho také pochází dnešní slovo platit."

Dokud bylo zlato jen zlatem a používalo se na ozdoby, mělo svou relativní cenu vůči ostatním stakům jako jakýkoliv jiný spotřební statek. V momentě, kdy se poprvé použilo na nepřímou směnu, vycházelo se z užitné hodnoty zlata, ne směnné. Postupně se směnná hodnota zvyšovala až tak, že užitnou hodnotu výrazně převýšila.

Zlato 21. století

Zlato se zdálo jako nejlepší peníze na světě až do chvíle, než bylo občanům US v roce 1933 násilně ukradeno pod pohrůžkou vysokých pokut či vězení. Americký hegemon si tak mohl vytvořit vlastní monopol na světovou měnu, americký dolar. Tzv. Zlatý standart však neměl dlouhého trvání a skončil přesně před 50ti lety, v roce 1971.

Dnes zlato téměř nikdo jako peníze nepoužívá. Bylo by to poměrně nepraktické z důvodu jeho fyzikálních vlastností, jako je například špatná dělitelnost či ověřitelnost. To však nejsou jediné důvody. Nyní ve 21 století, díky vynálezům a  inovacím které jsem byli schopni vytvořit, umíme pracovat se zlatem i jinak, například v průmyslu. 

Je to právě dnes, kdy díky inovacím a informačním technologiím objevujeme "budoucí" užitnou hodnotu zlata. 

Ta však může kolidovat se směnnou hodnotou. Z tohoto důvodu již např. nikdy nebude penězi stříbro. Průmyslové odvětví by si přálo cenu zlata co nejmenší kvůli nákladům, to však díky dnešnímu monetárnímu socialismu není dlouhodobě možné.

Peníze by měly mít co největší směnnou hodnotu (kupní sílu) a co nejmenší užitnou hodnotu. Proto argumenty typu: "Ze zlata si uděláte alespoň prstýnek, ale z bitcoinu ne", jsou naprosto overrated.

Zlato vs bitcoin

Historicky byly drahé kovy nejlepší peněžní technologií, pokud jde o pět kritických vlastností peněz: dělitelnost, trvanlivost, přenositelnost, rozpoznatelnost a nedostatek/vzácnost. Z měnových kovů bylo zlato relativně nejvzácnější, a proto překonalo ostatní na trhu, protože bylo nejlepším uchovatelem hodnoty. Pokud se budeme o porovnání zlata a bitcoinu bavit z monetárního hlediska, tak bitcoin je bezesporu disruptivní technologií vůči zlatu, a je mu superiorně nadřazen ve všech jeho vlastnostech:

1. Dělitelnost - Dělitelnost bitcoinu je teoreticky neomezená. Momentálně je bitcoin dělitelný na 8 desetinných míst. Jeho nejmenší jednotu nazýváme satoshi. 1 satoshi = 0,00000001 bitcoinu. Na druhé vrstvě bitcoinu, tzv. LIghtning network se pracuje ještě s menšími jednotkami, a to s milisatoshi. 

Zlato se dá dělit, avšak je to pro běžný obchod velmi nepraktické. 

2. Trvanlivost - U bitcoinu nic takového řešit nemusíme. Všechna data jsou od počátku této sítě uložena v jeho datovém protokolu - blockchainu, ve kterém jsou všechny informace o přesunech veřejně dostupné. 

Trvanlivost u zlata je velmi dobrá. Nekazí se, taví se až při 1 064 °C a nekoroduje jako ostatní kovy.

3. Přenositelnost - Jelikož je bitcoin virtuální, nemusíme si s jeho "nošením" lámat hlavu. Naopak nám to umožňuje pohybovat se po celém světě s naším bohatstvím pouze v hlavě...stačí si zapamatovat tzv. seed - 12 - 24 slov, díky kterým se dostanu ke svým bitcoinům kdykoliv budu chtít. 

Kdo z vás měl někdy v ruce zlatou cihličku, ví, jak je zlato relativně těžké. Už jen 1 unce je v ruce znát, byť je to tak malý kousek zlata. Přenášet svůj majetek ve zlatě není nic příjemného, nehledě na možnost okradení či zabavení při cestování, např. do jiných zemí. Fyzická existence zlata je ve skutečnosti jeho nevýhodou. Lépe se krade, lépe se zabavuje, a jeho skladování je často spojené s určitými náklady.

4. Rozpoznatelnost - Bitcoin jako takový ve skutečnosti neexistuje, avšak neexistuje ani ve svojí vlastní síti. Jednotku bitcoin bychom měli v rámci sítě popisovat jako UTXO = unspent transaction output, čili neutracený výstup transakce. Pro lepší pochopení se můžete podívat na tento článek. Rozpoznatelnost je však v bitcoinové síti naprosto perfektní.

Řekněte sami, poznáte pravé, 24k zlato od falešného? Nebo co takhle cihlička plná wolframu? Wolfram má podobnou hustotu jako zlato, proto je to často využívaný kov k padělání zlata. Rozpoznatelnost u zlata těžce pokulhává.

5. Vzácnost - Bitcoin je něco, co nazýváme jako první absolutní digitální vzácnost. Nikdy ho nebude více něž 21 000 000 a nedá se kopírovat. Tak jednoduché to je. 

Zlato je relativně vzácné. Momentálně je ho na celém světě cca 175 000 tun. Množství však bude přibývat a nikdy přesně nevíme, kolik ho kdy bude vyteženo. 

V příštím článku se pobavíme o otázkách, které jsem psal v úvodu. Vždy mám nějaké myšlenky, ale nakonec stejně mluvím o nečem jiném :D Z mého pohledu je však tento úvod do "historie peněz" potřeba pro pochopení narativu bitcoinu jako zlato 2.0.

Pokud se vám moje články líbí a chtěli byste mě podpořit v další tvorbě, můžete mi poslat libovolnou částku zde: 

Bitcoin:

Ethereum:

Litecoin: ltc1qf2w02f7tghtwc3uau4rsrcspnkwah6tzds08gl

#bitcoin #gold #money #dropgold #buybitcoin #history