Dle posledních známých dat Českého statistického úřadu byla loni ve 3. čtvrtletí průměrná hrubá mzda 35 402 Kč (medián 31 183 Kč). Čistá mzda tedy vychází na asi 28 500 Kč - dnes to bude díky zrušení superhrubé mzdy ještě o trochu víc.
Použijeme-li jeden ze základních pilířů finanční stability, kterým je nouzový fond ve výši 6měšíčních příjmů, měl by dnes průměrný český zaměstnanec mít na účtu naspořeno 171 000 Kč. Plus tady máme další typy spoření, ať už jde o zabezpečení na důchod, spoření dětem nebo snahu zhodnotit volný kapitál, který se žádného z těchto spoření ani nouzového fondu neúčastní, skrz investování.
Být ve všech těchto oblastech dostatečně efektivní, disciplinovaný a mít jasný plán i cíl není jen tak. Jednou z největších překážek však zpravidla nejsou samotné peníze, nýbrž naše mysl a to, jak finance vnímá ona.
Když si totiž dáte dohromady elementární základy rad pro rozumnou správu osobních financí, zjistíte, že se vám bez problémů vejdou na jakoukoli malou kartičku. Problém tedy není v samotné teorii - která je, přiznejme si, často jen o troše selského rozumu a kupeckých počtů.
Problém je, že abyste dosáhli vašich vysněných finančních cílů, musíte efektivně spravovat své peníze metodickým dodržováním relativně nudných principů, které vám ovoce přinesou až někdy v abstraktní a teď a tady neexistující budoucnosti. Což samozřejmě na druhé straně vyžaduje, abyste se vzdali části vašeho aktuálního pohodlí a oželeli nějaké to okamžité uspokojení svých potřeb.
Takové chování však může být problémem pro více lidí, než si možná myslíte. Částečně za to mohou chyby v našem systému myšlení, kterým se říká "kognitivní zkreslení" a které nám dle svého typu v určitých oblastech znemožňují docházet k logickým a smysluplným rozhodnutím. Jsou to vlastně takové mentální pasti, které pokud se točí okolo financí, vám obrazně řečeno mohou zamezit v tom, abyste si uvědomili, kolik je jedna a jedna.
Následující tři kognitivní zkreslení patři k největším sabotérům finanční gramotnosti a je dobré mít se před nimi na pozoru:
1) Konfirmační zkreslení
Jedno z nejčastějších a nejznámějších myšlenkových zkreslení. Jde o tendenci filtrovat veškeré nové informace za účelem toho, abyste si z nich vybrali pouze ty části, jež podporují váš již existující osobní názor, zatímco informace, které jej mohou nabourávat či přímo vyvracet, vědomě ignorujete.
Řekněme, že jste někdo, kdo má pocit, že spořit efektivně peníze z vašeho relativně malého platu je zkrátka nemožné. A pak během procházení zpráv narazíte na nějaký nový průzkum o tom, kolik lidí fakt, že nemají prakticky žádné úspory, vůbec netrápí. Konfirmační zkreslení může v takovou chvíli zajistit, že se o pravdivosti svých názorů na nedosažitelnost úspor ještě víc utvrdíte. Tím se ale zároveň zase o krok vzdálíte od pravděpodobně mnohem rozumnějších kroků, jako je kontrola všech výdajů, vyházení těch neesenciálních nebo nastavení automatického odesílání malé části příjmů na spořící účet.
2) Stádní chování
Pro vysvětlení stádního chování můžeme velmi dobře použít třeba akciový trh. Dochází k němu ve chvíli, kdy investoři začnou nějakou akcii nakupovat jenom proto, že mají dojem, že ji teď nakupují všichni ostatní, přičemž se zcela vykašlou na jakoukoli analýzu a snahu zjistit, zda jde ve skutečnosti o dobrou investici.
Tato tendence následovat dav se může negativně projevovat i v přístupu ke spoření. Stačí, když ve své sociální bublině nemáte přátele, kteří se svými penězi zachází rozumně a rázem není až takový problém propadnout dojmu, že jelikož nějaké spoření na budoucnost neřeší oni, nemusíte to vlastně řešit taky.
Jedním z největších úskalí zejména pro mladé lidi s tendencemi ke stádnímu chování jsou přátelé, kteří je svým životním stylem nepřímo nutí k většímu utrácení. Ve studii finanční společnosti Credit Karma z roku 2018, které se zúčastnilo 1045 Američanů ve věku 18-34, téměř 40 % přiznalo, že spadli do dluhů primárně proto, aby mohli držet krok s životním stylem svých přátel.
Říct "ne" na společnou večeři v restauraci s přáteli nebo společný wellness víkend totiž může vyvolat pocit úzkosti či FOMO z toho, že se stanete "méněcenným" členem skupiny. Na druhou stranu je potřeba myslet na to, kolik peněz vám racionálnější přístup k utrácení může dlouhodobě ušetřit - a položit si otázku, zda nejde o lepší cestu, než se v mladí zbytečně zadlužovat jen proto, abyste ukázali, že "na to taky máte".
3) Předpojatost vůči zábavě
Stručně řečeno, všichni trávíme víc času a víc se zajímáme o věci, které jsou zábavné, zatímco trávíme méně času a méně se zajímáme o věci, které jsou nudné, vyvolávají úzkost nebo depresivní. A třeba takové důchodové spoření a zaobírání se tím, co bude za 30 let, je toho krásným příkladem.
Lidé se svým přátelům rozhodně pochlubí tím, že získali velké povýšení nebo že se chystají začít stavět dům. Ale nikdo se nebude druhým chlubit tím, kolik má naspořeno na budoucnost. V drtivé většině společenských situací je to považováno za nevhodné. A jelikož náš mozek miluje situace, kdy můžeme mluvit sami o sobě, věnovat příliš mnoho energie a času něčemu, o čem se druhým nemůžeme pochlubit, zkrátka není tak atraktivní. Neplyne z toho totiž žádný sociální ani kulturní prospěch.
---
Kognitivní zkreslení jsou poměrně fascinující téma, které se zdaleka netýká jen financí. Dokáží nás totiž zcela vědomě přetáhnout směrem k neproduktivním či nelogickým rozhodnutím. Jediným způsobem, jak proti nim lze bojovat, je znát je a umět je na sobě identifikovat. Až pak se můžete v dané chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, jaká je aktuální motivace vašeho (finančního) chování a jak to celé zapadá do efektivního dlouhodobého plánu, který byste v rámci svých osobních financí chtěli dodržovat.
#osobnifinance #financnigramotnost #kognitivnizkresleni #cognitivebias #mentalnipasti #sporeni #disciplina #financnicile #financniplan #konfirmacnizkresleni #stadnichovani #emoce #prijmy #vydaje #zivotnistyl #pratele #socialnitlak