O tom, jak si vybudovat nouzový fond nebo kolik by v něm mělo být finančních prostředků, už jsem tady napsal relativně hodně. Pojďme se proto nyní vžít do situace, kdy ty peníze máte před sebou na stole a teď přemýšlíte, jestli je odnést do banky na nějaký speciální účet, nebo jestli je dát prostě jenom na běžný účet s kreditkou, anebo jestli nebude úplně nejjistější dát je pod rošt postele, kde pro ně budete moci za všech okolností sáhnout.
Pro začátek se asi shodneme na tom, že tyto peníze - ať už budou ležet kdekoliv - by měly splňovat pár základních podmínek:
- Měli byste k nim mít v případě potřeby kdykoli okamžitý přístup 24/7/365.
- Neměly by být vystaveny absolutně žádnému riziku, při němž by mohlo dojít k jejich úbytku.
- Pokud má docházet k jejich jakémukoli zhodnocení, musí jít o maximálně bezpečný, komfortní a flexibilní způsob, kde případné výběry nehrají žádnou roli.
Takto bych prostředky v rámci nouzového fondu vnímal aspoň já. Nejde o rizikový investiční kapitál, ale zároveň nemám zájem mít peníze na nějakém termínovaném vkladu nebo zakopané dva metry hluboko pod zemí na zahradě, takže až je budu během hodinky nečekaně najednou potřebovat, nedostanu se k nim.
Obálka v šuplíku?
A z tohoto pohledu je vlastně úplně v pořádku, pokud vám budou ležet doma v obálce. Tam k nim máte přístup vždy a za všech okolností plus se nemusíte spoléhat na elektroniku.
Respektive, do jisté míry záleží i na tom, jak dlouho vám tam ležet budou a jaký je jejich obnos. Pokud se totiž budeme bavit o částkách v řádu středních až vyšších stovek tisíc, začíná určitě dávat smysl uložit je raději někam, kde se o ně postará aspoň nějaké (byť v důsledku symbolické) zúročení. Protože čím větší taková hotovost je, tím víc se na ni bude podepisovat zub času jménem inflace.
Na druhou stranu osobně jsem toho názoru - a dosavadní zkušenosti jej podporují - že je dobré vždycky mít k dispozici aspoň nějakou minimální hotovost. Nemusí to nicméně být celá vaše finanční rezerva. Už jen pro případ, že i dnes stále může nastat situace, kdy vám zkrátka kartou zrovna zaplatit nepůjde a pak budete za staré dobré papírové peníze velice vděční.
Nuže dobrá, nějaký menší obnos necháte doma v hotovosti... a co s tím zbytkem. Jako nejjednodušší pro zprávu pohotovostních financí se nabízí zřejmě spořící účet.
Je spořící účet zlatá střední cesta?
U všech moderních, velkých bank už jsou dnes spořící účty na takové úrovni, že je od běžných účtů při běžném používání téměř nerozeznáte. Vedení je zdarma, můžete si tam peníze bez problémů vkládat i je opět vybírat (včetně bankomatů), máte k dispozici platební kartu. Výběry jakýchkoli částek navíc u standardních spořících účtů zpravidla nepodléhají žádným penále či poplatkům. Na druhou stranu, nabízená úročení jsou zpravidla tak minimální, že je vlastně ve srovnání s běžným účtem bez zhodnocení dost možná také nepoznáte.
Avšak když si teda řeknete, že byste chtěli nějaký krapet lepší úrok, projedete si nabídky bank a podíváte se na spořící účty s vyšším zhodnocením, většinou všechny lepší spořící účty mají nějaký háček - musíte si pravidelně spořit aspoň limitní částku, musíte mít založený ještě jeden nějaký další účet, abyste na inzerované zúročení dosáhli, nebo musíte zároveň investovat do nějakých podílových fondů dané banky.
Nic z toho ale nenaplňuje naši základní definici - tedy že správa nouzového fondu pro potenciální krátkodobé nečekané výdaje musí být co nejkomfortnější a nejflexibilnější, ne vám případně přidělávat starosti ohledně nějakých dalších účtů, dalších poplatků a podobných záležitostí. Plus se tu a tam může stát, že se dole drobným písmem dočtete, že tenhle spořící účet je sice agresivnější a nabízí až 3 % p.a., ale zároveň u něj třeba hrozí ztráta.
Namítat tedy něco proti běžnému spořícímu účtu, který si teď hned všichni můžete u drtivé většiny bank založit klidně i online ke svému běžnému účtu, nebo na pár kliknutí přímo v mobilním bankovnictví, asi nejde. Žádnou díru do světa s nabízeným úrokem sice neuděláte, ale když půjdeme do důsledku, není to úplná nula a flexibilita je prakticky srovnatelná s běžným účtem (některé banky - zejména ty orientované víc na online prostředí - vám maximálně mohou účtovat poplatek, pokud si přijdete pro peníze v hotovosti na pobočku).
Spekulovat nad tím, zda běžný nebo spořící účet je spíš marginálie - podívejte se na možnosti v rámci své banky a dle toho se rozhodněte, jestli to za to stojí. Určitě bych se nehnal k zakládání účtu u zcela nové banky jen kvůli spořícímu účtu pro váš nouzový fond. To už zase trošku jdeme proti tomu komfortu a minimu starostí.
Alternativou spořícího účtu může být i fond peněžního trhu, který vaše finance krátkodobě investuje, má velmi nízké riziko negativního kolísání, ale zároveň i nízký výnos. Osobně mě ale tato možnost moc neoslovila.
Existuje nejideálnější řešení? Ano, ale je čistě individuální
Pro mě osobně asi nejlépe funguje mix výše popsaného. To znamená, že část nouzového fondu (třeba 10-20 %) máte v hotovosti doma a zbytek (80-90 %) pak na spořícím účtu, ke kterému se vždy a všude dostanete skrz mobil či fyzickou kartu, příp. bankomat. Samozřejmě to lze ještě trochu upravit a druhou část rozdělit třeba mezi spořící účet a fond peněžního trhu, příp. nějaký jiný specifický bankovní fond, který vám umožní kdykoli okamžité zlikvidování vkladu, ale to už je spíš o osobních preferencích a konkrétně já pro to nevidím důvod.
Tyto peníze v rámci nouzového fondu by skutečně měly být z pohledu nějaké "údržby" v rámci správy osobních financí ideálně prakticky "neviditelné", což znamená, že když se jim rok nevěnujete, jelikož se nic neočekávaného neděje, nic v zásadě špatného vám kvůli tomu nehrozí, nijak jich neubývá, resp. třeba jich o 0,5 nebo 0,7 % přibyde, což není třeba nějak zvlášť řešit, ani vás kvůli nim nikdo neotravuje.
Když si projedete internet, samozřejmě můžete najít dalších 10 způsobů, jak si nouzový fond rozložit a dočtete se třeba, že je fajn dát jej třeba i do depozitních certifikátů (CD), různých akciových či podílových fondů atp. A vlastně si můžete teoreticky celý nouzový fond rozsekat třeba na čtvrtiny a alokovat na čtyři taková různá místa. Zda to ale dává nějaký kloudný smysl, bych si netroufl říci.
Já mnohem raději tento čas strávený spekulováním nad tím, zda chci nouzový fond zúročovat radši 0,5 nebo 1,5 % ročně (což je z pohledu inflace stejně oboje k ničemu), věnuji skutečnému investování či vzdělávání se v něm, které mi v důsledku umožní vlastně vůbec neřešit, jestli je ta která nabídka pro uložení peněz o 0,1 nebo 0,2 % lepší, či horší.
To by ostatně měla být vhodná cesta pro každého - tedy věnovat se intenzivně především té nejperspektivnější cestě v rámci nakládání s vaším kapitálem, což je efektivní (akciové) investování nabízející dostatečně lukrativní roční zhodnocení při tolerovatelném riziku.
#osobnifinance #nouzovyfond #penize #uspory #hotovost #sporiciucet #podilovefondy #banka #riziko #likvidita #bezpeci #dostupnost #flexibilita #financnigramotnost
Pěkné čtivé shrnutí. Jen PROSÍM všechny - opět mi to málem vyrvalo oči z hlavy - IDEÁLNÍ je maximum, stejně jako OPTIMÁLNÍ je lokální maximum. Prosím nestupňujte je. Neexistuje ideálnější ani nejideálnější. Existuje dobrý, lepší, nejlepší. To nejlepší je ideální nebo optimální. Jestli je něco ideální, už se to nedá vylepšit. Omlouvám se za češtinářskou vložku.
@vaclavpe Díky za jazykovou připomínku, pokusím se na to myslet. ?
Máš to hezky shrnuto. Já si k tomu přidal ještě investiční slitky s garancí případného odkupu.
?
Ahoj. Osobně mám hypotéku u Airbank a nouzový fond mám v tzv. Chytré rezervě. Snižuju tím částku pro výpočet úroků a zároveň mám peníze k dispozici, kdykoliv mám nečekané větší výdaje.
Chytrá rezerva zní v případě hypotéky od Airbank jako dobrá alternativa k běžnému účtu. ?
Zdravím, děkuji za článek. Hezky sepsáno a v podstatě to odpovídá tomu , co jsem si myslel. O čem uvažuju je, jestli je nutný mít celou částku k dispozici okamžitě/druhý den. Z mého pohledu by se určitě dalo mít ( klidně i desítky % ) na produktu s klidně 1 (2?) měsíční výpovědní lhůtou , kde by se dalo teoreticky dosáhnout o nějakou desetinku vyšší zhodnocení. Ale asi se to opravdu kvůli lovu na pár desetinek nevyplatí .
@jiriPetrlik1 Jak píšu, je to hodně individuální. Dám příklad, potřebujete k práci nutně automobil, jste OSVČ a víte, že pokud by se s autem něco stalo a druhý den jste nemohl vyjet, byl by to zásadní problém. Pak může být vhodné mít ready vyšší obnos pro případ, že byste potřeboval akutně zaplatit třeba servis. Vyšší obnos by měl být v pohotovosti i od chvíle, kdy máte děti. Ale čím méně máte všeobecně závazků, tím méně peněz bych řekl, že potřebujete mít 24/7 v kapse a tím víc jich může ležet někde stranou, kde se k nim dostanete v případě potřeby v řádu týdne/měsíce.
To hodně ovlivňuje víc věcí jak píše Tomáš. Ale obecně, pokud si počítám rezervní fond na pokrytí nezbytných životních nákladů například po dobu 6 měsíců, tak obecně by mi stačilo mít ready peníze pro první měsíc hned, pro druhý měsíc s výpovědní lhůtou měsíc atd., ale měl bych do toho mít započítané skutečně všechny nezbytné životní náklady a to včetně třeba dražšího servisu auta, pokud je pro mě nezbytně nutné, nebo třeba vědět, kolik mě bude stát výpůjčka náhradního vozu. Pak je možné nemít všechny peníze ready 24/7, ale je otázka, jak moc se vyplatí toto řešit z pohledu možného zhodnocení jinde a rizika, že když to bude například i v konzervativním ETF, tak stejně tam může být nárazový pokles zrovna v době, kdy peníze potřebuju.
@miroslavnovak "tak obecně by mi stačilo mít ready peníze pro první měsíc hned, pro druhý měsíc s výpovědní lhůtou měsíc atd"
to ale předpokládá, že na začátku prvního měsíce víte, že budete potřebovat i ty další peníze, kde je výpovědní doba x měsíců. Protože když to zjistíte na konci měsíce, tak vám došly. Takže prakticky to vyjde nastejno, jako mít všechno k dispozici hned. Musel byste mít třeba peníze na 2 měsíce a po měsíci vypovědět to, co má výpovědní dobu měsíc. Takže prakticky asi zbytečně složité a asi to nic neřeší, ne? Pokud bude mít něco výpovědní dobu x měsíců, tak to vypovím na začátku a než to přijde, tak už to ani nemusím potřebovat. Nebo to přijde až v době, kdy už nemám z čeho žít. Snad jedině mít všechno s výpovědní dobou měsíc a podle potřeby postupně prodávat.
@Mi_Chal To hodně záleží na tom, co se mi přihodí a proč potřebuju do rezervního fondu sahat. Pokud se mi rozpadne pračka, stačí mi peníze z rezervy na první měsíc, pokud mi shoří auto, vím že potřebuju vybrat rezervu celou. Pokud mě vyhodí z práce, opět si vyberu na víc než jeden měsíc a případně to můžu kdykoliv vrátit, pokud rezervu nespotřebuju celou. Ale samozřejmě je to už složitější na plánování. Já obecně spíš zastávám názor dát to na spořící účet, abych to měl kdykoliv k dispozici, ale zároveň to neviděl na běžném účtu "k utracení". A to znehodnocení inflací a ušlé zisky z akciového trhu jsou zkrátka cena za okamžitou likviditu. Moje odpověď byla na otázku Jirky Petrlíka, jestli je nutné mít vše ihned k dispozici a v tom případě říkám, že není, ale obnáší to určité starání/plánování kolem a je otázka, zda se to za těch pár desetinek na nějakém termínovaném účtu vyplatí. Osobně když bych o tom přemýšlel touto cestou, tak bych spíše zauvažoval, zda chci mít rezervu například 6 měsíců a nesnížit jí třeba jenom na 3 měsíce a ušetřenou část dal do nějakého S&P 500 ETF s rizikem, že když budu peníze potřebovat, můžou zrovna zažívat nějaký propad, což už je riziko, které podle mě v rizikovém fondu být nemá.
Díky za shrnutí! Zrovna tuhle věc řeším, protože aktuálně mám všechno jen na běžném účtu a hledal jsem alternativy ke spořícímu účtu, ale jak tak koukám, tak moc vhodných alternativ stejně není. Mrknu tedy co nabízí moje banka a postupně tam přeliju nějakou rezervu a v peněžence si nechám tu 1000Kč, kterou tam vždy nosím půl roku, než ji zvládnu utratit :) V situaci, kdy nebude fungovat internet, platební karty a bankovnictví obecně mi bude hotovost stejně nejspíš k ničemu :D
@miroslavnovak Můžete se podívat na ty CD nebo nějaké konzervativnější fondy, které lze kdykoli bez postihu zrušit.
@tomasdurcak Mrknu na to, ať mám 100% přehled, zatím jsem jen v rychlosti otevřel ty fondy peněžního trhu u ČSOB a tam je to dost loterie. Je na výběr ze dvou "multi interest cash", kdy varianta USD má 5 let (p.a.) +1,17%, ale varianta EUR má 5 let (p.a) -0,53%, takže to bych raději nechal na spořícím a mám aspoň jistotu toho +0,2 nebo kolik dneska dávají.
@miroslavnovak Na něco podobného jsem nedávno taky koukal a říkal jsem si to samé - než riskovat ztráty, je lepší nechat to ležet na nějakém minimálním úroku a dál neřešit.
Zatím je pár tisíc doma v trezoru v ohnivzdorné obálce a stejná částka na vedlejším BÚ. A u malých částek nehraje roli, že někde na "lepší" spořícím účtu dostanu "až" 1 %.
@tomasdurcak airbank má akciové fondy bez vstupního poplatku v rizikové třídě 2 , reálně se dá k penězům dostat do cca týdne, ale zhodnocení je třeba 1,5 % , otázka, je kolik člověk reálně potřebuje jako okamžitou rezervu. 50k ? ( Plynový kotel) Nenapadá mě scénář, kdy by člověk potřeboval více. Pokud má člověk trochu vyrovnaný finanční život ( a to předpokládám, když se bavíme o aktivních investorech) každá banka vám schválí kontokorent v reálném čase. Často je i zadarmo, nebo skoro zadarmo, pokud je vyrovnán v rámci měsíce atd. Pochopitelně se nebavím o nějakém apokalyptickém scénáři, kdy by člověk musel s rodinou utíkat před válkou třeba. V takovém případě se může hodit pár zlatých mincí atd.:)
@petrDusek To je taky fakt, to mě ani nenapadlo, že kontokorent a kreditní karty jsou relativně dostupnou službou a podstatně snižují požadavky na okamžitou likviditu u rezervního fondu. S tím už by se dalo dobře pracovat a rezervní fond si uložit i do něčeho s lepším zhodnocením a případnou neodkladnou potřebu rychlých peněz vyřešit tímto způsobem.