O tom, jak si vybudovat nouzový fond nebo kolik by v něm mělo být finančních prostředků, už jsem tady napsal relativně hodně. Pojďme se proto nyní vžít do situace, kdy ty peníze máte před sebou na stole a teď přemýšlíte, jestli je odnést do banky na nějaký speciální účet, nebo jestli je dát prostě jenom na běžný účet s kreditkou, anebo jestli nebude úplně nejjistější dát je pod rošt postele, kde pro ně budete moci za všech okolností sáhnout.
Pro začátek se asi shodneme na tom, že tyto peníze - ať už budou ležet kdekoliv - by měly splňovat pár základních podmínek:
- Měli byste k nim mít v případě potřeby kdykoli okamžitý přístup 24/7/365.
- Neměly by být vystaveny absolutně žádnému riziku, při němž by mohlo dojít k jejich úbytku.
- Pokud má docházet k jejich jakémukoli zhodnocení, musí jít o maximálně bezpečný, komfortní a flexibilní způsob, kde případné výběry nehrají žádnou roli.
Takto bych prostředky v rámci nouzového fondu vnímal aspoň já. Nejde o rizikový investiční kapitál, ale zároveň nemám zájem mít peníze na nějakém termínovaném vkladu nebo zakopané dva metry hluboko pod zemí na zahradě, takže až je budu během hodinky nečekaně najednou potřebovat, nedostanu se k nim.
Obálka v šuplíku?
A z tohoto pohledu je vlastně úplně v pořádku, pokud vám budou ležet doma v obálce. Tam k nim máte přístup vždy a za všech okolností plus se nemusíte spoléhat na elektroniku.
Respektive, do jisté míry záleží i na tom, jak dlouho vám tam ležet budou a jaký je jejich obnos. Pokud se totiž budeme bavit o částkách v řádu středních až vyšších stovek tisíc, začíná určitě dávat smysl uložit je raději někam, kde se o ně postará aspoň nějaké (byť v důsledku symbolické) zúročení. Protože čím větší taková hotovost je, tím víc se na ni bude podepisovat zub času jménem inflace.
Na druhou stranu osobně jsem toho názoru - a dosavadní zkušenosti jej podporují - že je dobré vždycky mít k dispozici aspoň nějakou minimální hotovost. Nemusí to nicméně být celá vaše finanční rezerva. Už jen pro případ, že i dnes stále může nastat situace, kdy vám zkrátka kartou zrovna zaplatit nepůjde a pak budete za staré dobré papírové peníze velice vděční.
Nuže dobrá, nějaký menší obnos necháte doma v hotovosti... a co s tím zbytkem. Jako nejjednodušší pro zprávu pohotovostních financí se nabízí zřejmě spořící účet.
Je spořící účet zlatá střední cesta?
U všech moderních, velkých bank už jsou dnes spořící účty na takové úrovni, že je od běžných účtů při běžném používání téměř nerozeznáte. Vedení je zdarma, můžete si tam peníze bez problémů vkládat i je opět vybírat (včetně bankomatů), máte k dispozici platební kartu. Výběry jakýchkoli částek navíc u standardních spořících účtů zpravidla nepodléhají žádným penále či poplatkům. Na druhou stranu, nabízená úročení jsou zpravidla tak minimální, že je vlastně ve srovnání s běžným účtem bez zhodnocení dost možná také nepoznáte.
Avšak když si teda řeknete, že byste chtěli nějaký krapet lepší úrok, projedete si nabídky bank a podíváte se na spořící účty s vyšším zhodnocením, většinou všechny lepší spořící účty mají nějaký háček - musíte si pravidelně spořit aspoň limitní částku, musíte mít založený ještě jeden nějaký další účet, abyste na inzerované zúročení dosáhli, nebo musíte zároveň investovat do nějakých podílových fondů dané banky.
Nic z toho ale nenaplňuje naši základní definici - tedy že správa nouzového fondu pro potenciální krátkodobé nečekané výdaje musí být co nejkomfortnější a nejflexibilnější, ne vám případně přidělávat starosti ohledně nějakých dalších účtů, dalších poplatků a podobných záležitostí. Plus se tu a tam může stát, že se dole drobným písmem dočtete, že tenhle spořící účet je sice agresivnější a nabízí až 3 % p.a., ale zároveň u něj třeba hrozí ztráta.
Namítat tedy něco proti běžnému spořícímu účtu, který si teď hned všichni můžete u drtivé většiny bank založit klidně i online ke svému běžnému účtu, nebo na pár kliknutí přímo v mobilním bankovnictví, asi nejde. Žádnou díru do světa s nabízeným úrokem sice neuděláte, ale když půjdeme do důsledku, není to úplná nula a flexibilita je prakticky srovnatelná s běžným účtem (některé banky - zejména ty orientované víc na online prostředí - vám maximálně mohou účtovat poplatek, pokud si přijdete pro peníze v hotovosti na pobočku).
Spekulovat nad tím, zda běžný nebo spořící účet je spíš marginálie - podívejte se na možnosti v rámci své banky a dle toho se rozhodněte, jestli to za to stojí. Určitě bych se nehnal k zakládání účtu u zcela nové banky jen kvůli spořícímu účtu pro váš nouzový fond. To už zase trošku jdeme proti tomu komfortu a minimu starostí.
Alternativou spořícího účtu může být i fond peněžního trhu, který vaše finance krátkodobě investuje, má velmi nízké riziko negativního kolísání, ale zároveň i nízký výnos. Osobně mě ale tato možnost moc neoslovila.
Existuje nejideálnější řešení? Ano, ale je čistě individuální
Pro mě osobně asi nejlépe funguje mix výše popsaného. To znamená, že část nouzového fondu (třeba 10-20 %) máte v hotovosti doma a zbytek (80-90 %) pak na spořícím účtu, ke kterému se vždy a všude dostanete skrz mobil či fyzickou kartu, příp. bankomat. Samozřejmě to lze ještě trochu upravit a druhou část rozdělit třeba mezi spořící účet a fond peněžního trhu, příp. nějaký jiný specifický bankovní fond, který vám umožní kdykoli okamžité zlikvidování vkladu, ale to už je spíš o osobních preferencích a konkrétně já pro to nevidím důvod.
Tyto peníze v rámci nouzového fondu by skutečně měly být z pohledu nějaké "údržby" v rámci správy osobních financí ideálně prakticky "neviditelné", což znamená, že když se jim rok nevěnujete, jelikož se nic neočekávaného neděje, nic v zásadě špatného vám kvůli tomu nehrozí, nijak jich neubývá, resp. třeba jich o 0,5 nebo 0,7 % přibyde, což není třeba nějak zvlášť řešit, ani vás kvůli nim nikdo neotravuje.
Když si projedete internet, samozřejmě můžete najít dalších 10 způsobů, jak si nouzový fond rozložit a dočtete se třeba, že je fajn dát jej třeba i do depozitních certifikátů (CD), různých akciových či podílových fondů atp. A vlastně si můžete teoreticky celý nouzový fond rozsekat třeba na čtvrtiny a alokovat na čtyři taková různá místa. Zda to ale dává nějaký kloudný smysl, bych si netroufl říci.
Já mnohem raději tento čas strávený spekulováním nad tím, zda chci nouzový fond zúročovat radši 0,5 nebo 1,5 % ročně (což je z pohledu inflace stejně oboje k ničemu), věnuji skutečnému investování či vzdělávání se v něm, které mi v důsledku umožní vlastně vůbec neřešit, jestli je ta která nabídka pro uložení peněz o 0,1 nebo 0,2 % lepší, či horší.
To by ostatně měla být vhodná cesta pro každého - tedy věnovat se intenzivně především té nejperspektivnější cestě v rámci nakládání s vaším kapitálem, což je efektivní (akciové) investování nabízející dostatečně lukrativní roční zhodnocení při tolerovatelném riziku.
#osobnifinance #nouzovyfond #penize #uspory #hotovost #sporiciucet #podilovefondy #banka #riziko #likvidita #bezpeci #dostupnost #flexibilita #financnigramotnost
