Pojďme popořadě - Buffett má dnes požehnaných 90 let a odhadované jmění ve výši 88 miliard dolarů (asi 1,89 bilionu Kč). Velkou část této sumy se mu však podařilo naakumulovat až po jeho 50. narozeninách. A celých 70 miliard dolarů, tedy naprostá většina, dokonce přišla až poté, co oslavil 65. narozeniny, kdy už měl vlastně nárok na důchod.
Pokud bychom tedy Warrenův úspěch přisuzovali pouze jeho investiční prozíravosti a byznysovému čichu, unikne nám jedna zcela zásadní skutečnost. Skutečným klíčem k jeho dnešnímu úspěchu je totiž fakt, že se mu podařilo být fenomenálním investorem po dobu neuvěřitelných 75 let. Kdyby se do světa investování vrhnul až ve svých třiceti letech a po šedesátce vše pověsil na hřebík a odebral se do penze, je dost možné, že by o něm dnes nevěděl ani zlomek všech lidí, kterým jméno Warren Buffett něco říká.
Malý myšlenkový pokus se složeným úročením
Buffett se do seriózního investování poprvé pustil, když mu bylo 11 let (to jako vážně). Do svých 30 se mu podařilo dosáhnout jmění jednoho milionu dolarů, respektive 9,3 milionu dolarů z dnešního pohledu, započítáme-li inflaci.
Co kdyby se ale v mládí rozhodl žít poněkud "standardnější" život, během kterého by od svých teenagerských let až do 30 objevoval svět a hledal svou vášeň - a ve 30 by jeho jmění místo milionu bylo řekněme 25 000 $?
A řekněme, že i tak by se mu podařilo stát zcela výjimečným investorem, kterému by se rok co rok dařilo dosahovat 22% zhodnocení svého portfolia. Ovšem v 60 by se rozhodl s investováním skončit a odešel by do penze, aby mohl hrát golf a trávit čas s vnoučaty?
Jak by byl hrubý odhad jeho dnešního jmění? Rozhodně ne 88 miliard dolarů.
Ale přibližně 11,9 milionu dolarů (neboli o 99,9 % méně, než jaké je jeho dnešní reálné jmění).
Téměř veškerý finanční úspěch, kterého Buffett ve svém životě dosáhl a dodnes dosahuje, totiž stojí na klíčovém kapitálovém základu, který si v investování vybudoval již během dospívání, a také na dlouhověkosti a vitalitě, které si zachoval i na stará kolena.
Ano, jsme zpět u složeného úročení a kouzelného efektu, který mu dokáže propůjčit čas. Podívejme se na to ještě takto: Buffett je nejbohatším investorem všech dob, ale ve skutečnosti není tím nejlepším - aspoň pokud budeme za hlavní posuzovací kritérium považovat průměrné roční zhodnocení.
V této kategorii totiž vládne Jim Simons, který na začátku roku odešel ve svých rovněž požehnaných 83 letech do penze. Tomu se totiž v jeho hedgeovém fondu Renaissance Technologies podařilo od roku 1988 do současnosti dosáhnout neuvěřitelného průměrného ročního zhodnocení ve výši 66 %. K tomuto číslu se nikdo ani zdaleka nepřibližuje. Jak už jsme si řekli, Buffettovi se během jeho kariéry podařilo dosáhnout zhruba třetinového ročního zhodnocení.
Ve chvíli, kdy píšu tento text, je jmění Jima Simonse odhadováno na 23 miliard dolarů (494 miliard Kč). Jeho jmění je tedy o relativně propastných 72 % nižší než to Buffettovo. Jakto, že je mezi nimi takový rozdíl, když je Simons na papíře z pohledu výnosu "trojnásobně" lepší investor?
Protože Simons nalezl svůj investiční směr až v 50 letech. Měl tak na zhodnocení svého jmění ve srovnání s Buffettem méně než polovinu času. Pokud by Simons svých 66 % ročně dokázal získávat stejných více než 70 let jako Buffett, jeho jmění by dnes bylo - něčeho se chytněte - 63 900 781 780 748 160 000 $ neboli 63,9 trilionů dolarů (a vskutku nepředstavitelná částka v přepočtu na Kč).
Proč je dobré neignorovat potenciál exponenciálního skládání
Řada lidí po prvním pohledu na jednu z těch tabulek ukazujících, o kolik víc peněz byste měli na penzi, pokud byste začali místo ve 30 spořit ve 20, kterých najdete relativně dost i tady na Warengo, žasne. Kromě změny finanční perspektivy jsou většinou velice překvapeni, protože jim ty vysoké sumy intuitivně nedávají smysl. Lineární myšlení je totiž pro náš mozek mnohem intuitivnější než exponenciální. Pokud bych vás požádal, ať sečtete 5+5+5+5+5+5+5+5+5, dokázali byste to za pár sekund i z hlavy, že ano? Pokud bych vám ale dal příklad 5x5x5x5x5x5x5x5x5, pravděpodobně by se vám hlava spíš zatočila (výsledek je 1 953 125).
Jelikož tedy exponenciální složené úročení není pro naši mysl intuitivní, existuje riziko, že jeho potenciál budeme zcela ignorovat a raději se soustředíme na řešení problémů jinými metodami - ne proto, že bychom o nich přemýšleli až příliš, ale proto, že nás potenciál exponenciálního složení vlastně ani nenapadne zvážit.
Nejvyšší možné zhodnocení není hlavní cílem
O investování, ekonomických cyklech, obchodních strategiích a jednotlivých tržních sektorech existuje nespočet různých knih. Ta nejzásadnější a nejpoučnější z nich by však měla mít ideálně název "Mlčte a čekejte!". A uvnitř by byla pouze jedna stránka s grafem dlouhodobého vývoje ekonomického růstu.
Ne-intuitivnost složeného úročení je tak ve skutečnosti velmi pravděpodobně zodpovědná za většinu nevydařených burzovních obchodů, špatných investičních strategií a na druhé straně i úspěšných pokusů o investování. Nelze se proto divit tomu, že se investoři v drtivé většině případů soustřeďují primárně na snahu získat co nejvyšší zhodnocení svých aktiv. Intuitivně totiž čekají, že jde o nejlepší způsob, jak zbohatnout.
Úspěšné investování však nemusí nutně být jen o to nejvyšším možném zhodnocení, jelikož ty největší zisky jsou stejně zpravidla jednorázové šťastné trefy, které dlouhodobě zkrátka není možné konzistentně napodobovat. Je to o tom produkovat aspoň slušné zhodnocení, kterého jste schopni dosahovat konzistentně a které jste schopni opakovat po tu nejdelší možnou dobu. Až v tu chvíli složené úročení dostane prostor, aby se dokázalo "splašit" a vystřelit vaše jmění exponenciální řadou až k doslova nesmyslným částkám.
#investovani #buffett #zhodnoceni #slozeneuroceni #cas #matematika #myslenkovyexperiment #nejlepsiinvestor #jmeni #trpelivost #disciplina #jimsimons #linearnimysleni #uspech