Jamila Souffrant, zakladatelka projektu Journey to Launch. Zdroj: Journey to Launch
V příběhu Jamily Souffrant mi byla řada věcí povědomých. Máme toho poměrně dost společného, až na to, že já jsem realizoval nákup svého bydlení „až ve 24 letech“ a zatím to jsou teprve necelé 4 roky, takže se mi moc nechce na základě vlastní zkušenosti dávat jakékoliv rady.
To Jamila učinila důležité rozhodnutí o pořízení vlastního bydlení už před 17 lety. Vybrala si nejmenší bytovou jednotku v připravované novostavbě v tehdejší poměrně neznámé části Brooklynu, Dumbo. Složila 10% zálohu z kupní ceny bytu podepsala smlouvu a za dva roky se stěhovala do nového.
Nakonec v bytě žila 15 let. Aktuálně bydlí jinde, ale svůj první byt stále vlastní a pronajímá a jak říká, nákup bytu byl jedním z nejužitečnějších finančních rozhodnutí, které kdy udělala. Oblast Dumbo se od té doby stala velmi lukrativním místem a hodnota bytu výrazně vzrostla.
Dnes provozuje platformu pro finanční vzdělávání Journey to Launch, kterou se rozhodla založit, když už měla plné zuby svého šéfa. Vlastní zkušenosti uplatňuje při finančním koučování, psaní článků, hostování v podcastech nebo prodejem produktů a služeb na svých stránkách.
První velké finanční rozhodnutí v jejich 22 letech ji naučilo cenné lekce, které uplatňuje ve svém životě až dodnes.
1. Dozvěděla se, jak je důležité budování finančních návyků
Jamila začala část příjmů odkládat stranou už ve 14 letech, kdy začala chodit na první brigádu. Spořivé návyky se jí držely i při její placené stáži na univerzitě a uspořené peníze z její univerzitní stáže a brigád nakonec posloužily jako 10% záloha, kterou bylo nutné při koupi bytu složit.
Babička a matka ji vždycky říkaly, že je důležité část z vydělaných peněz spořit, bez ohledu na to, jak malé množství by to mělo být. V budoucnu by vám mohla pomoci i jediná takto ušetřená koruna ze sta. Toho se Američanka vždycky držela. Co říká konkrétně?
„I dnes používám stejný přístup. Nejprve zvolím cíl spoření, automaticky odložím část ze svých příjmů stranou a zbytek pak věnuji mým každodenním výdajům, místo abych platila nejdříve své výdaje a spořila co mi zbylo. S tímto uvažováním jsem schopná učinit z odkládání prioritu, která se mi stala rutinou.“
2. Naučila se vidět příležitost namísto překážek
V roce 2005 se kupní cena rodinných domů v oblasti New Yorku pohybovala kolem milionu dolarů, což si nemohla tehdejší studentka přirozeně dovolit. Bála se, že nikdy nebude moci vlastnit nemovitost v oblasti, kde vyrůstala. Přemýšlela tak o přesunu do cenově dostupnějších lokalit.
„Jednoho dne, když jsem hledala nemovitosti online, jsem narazila na připravovanou stavbu bytového domu v Dumbo. I když jsem vyrůstala necelé 3 kilometry od tohoto místa, nikdy jsem tam nebyla. Tehdy to bylo pouze neznámé místo nedaleko Manhattanu, které slibovalo budoucí prosperitu. Byty se zde však daly pořídit už od 300 000 dolarů. To bylo stále pro vysokoškoláka poměrně drahé, nicméně dostupnější. Musela jsem jednat a zajistit si rychle bytovou jednotku.“
I když si nemohla podobné bydlení dovolit v jiných oblastech Brooklynu, zjistila, že hodnotu můžete nalézt i na neočekávaných místech. Pokud hledáte řešení namísto problémů…
3. Poznala, jak vyvažovat riziko a zisk
Po opadnutí prvotního nadšení Jamila zjistila, že si možná ukousla větší sousto, než je schopná strávit. Veškeré úspory padly na zaplacení zálohy. Naštěstí měla další dva roky na to, aby se připravila na splácení hypotéky.
Po ukončení studií, během kterého pokračovala v placené stáži, nastoupila do práce na plný úvazek, což ji uklidnilo, neboť věděla, že po dokončení budovy bude mít stabilní příjem, na který se bude moci spolehnout. Zároveň také bydlela během těch dvou let u své matky, což jí pomohlo ušetřit za bydlení. Jak se snažila snižovat budoucí riziko?
„Na začátku své pracovní kariéry jsem věděla, že moje výplata bude stačit jen na pokrytí hypotéky. Věděla jsem také, že v průběhu času budu vydělávat více, a nakonec budu schopná zvětšit rozdíl mezi mým příjmem a životními náklady. V Době, kdy byla budova ve výstavbě jsem se však snažila uspořit maximální množství peněz.“
Tato zkušenost nakonec Američanku naučila pracovat s hodnocením rizika a zisku. V pozdější době tak byla schopná racionálně zhodnotit, zda může svůj původně vedlejší příjem vyměnit za práci na plný úvazek a zda se bude schopná se uživit.
4. Zjistila, jak moc důležité jsou vzory
Babička hlavní hrdinky našeho příběhu měla skvělý čuch na nemovitosti. Na přelomu 80. a 90. let se jí podařilo koupit nemovitosti ve čtvrtích Fort Greene a Bedford-Stuyvesant, které postupem času stoupaly na hodnotě, jak v oblasti klesala kriminalita.
„Když moje babička v té době koupila dům pro tři rodiny v srdci Fort Greene, neměla plány stát se realitním investorem. Chtěla jen místo, které by se dalo nazvat vlastním kouskem amerického snu. Sledování transformace sousedství a lidí, jak budují bohatství prostřednictvím vlastnictví nemovitostí, vyvolalo můj zájem o reality.“
Imigrantka, která přijela do USA pracovat jako chůva dosáhla úspěchu v oblasti investování do nemovitostí. Jamilu tak napadlo, že by mohla dosáhnou totéž. Inspirovalo jí to a dodalo odhodlání pracovat na snech o finanční nezávislosti.
Později se sama stala vzorem pro řadu Američanů, kteří se začali zabývat osobními financemi. Ve všech podcastech zabývajících se osobními financemi se v minulosti objevovali pouze bílí muži a přesto, že se od nich mnohé naučila, byla přesvědčená, že by o principech #FIRE měly hovořit mnohem rozmanitější hlasy.
„Věděla jsem, že kdyby více lidí objevilo někoho, kdo vypadal jako oni, ukázalo by jim to, že může dosáhnout finanční nezávislosti opravdu každý.“
To ji nakonec dovedlo k vybudování značky Journey to Launch.
5. Naučila se, že úspěch je založen na přípravě a trošce štěstí
Dnes si říká, že bylo poměrně velkým rizikem uzavření smlouvy na budoucí nákup bytu, ale už tehdy tušila, že odměna bude stát za to. Než byla nemovitost za 2 roky dostavěna, už měla o 20 % vyšší hodnotu. Vydělala jí peníze ještě předtím, než se vůbec nastěhovala. I když tedy podstupovala obrovské riziko a její příjem jenom těžko dokázal pokrýt splátku hypotéky, byla si celkem jistá, že může v nejhorším byt prodat nebo pronajmout.
„Celkově mě nákup bytu v tak mladém věku hodně naučil. V mnoha ohledech jsem měla obrovské štěstí, že to dopadlo v můj prospěch. I když každý nemá stejné možnosti jako já, které mi poskytly příležitost koupit si bydlení ve 22 letech, doufám, že můj příběh pomůže povzbudit ostatní, aby snili ve velkém a pokusili se dosáhnout věcí, které se jim momentálně zdají nemožné.“
---
Abych navázal na začátek, tak první rok po nákupu bydlení jsem na tom byl podobně a stejně jako Jamila jsem si říkal, že nejhorší bude začátek a časem mi pravděpodobně příjem poroste. Stejně tak jsem si říkal, že v nejhorším případě byt prodám anebo pronajmu. A ačkoliv mě tenkrát okolí od nákupu odrazovalo, stál jsem si odhodlaně za svým. Dnes po čtyřech letech rozhodně nelituji. U mě je zatím otázkou, jakým směrem se vydají mé budoucí kroky…Vzhledem k mé tvůrčí činnosti se však ani tady nedá vyloučit podobnost s Jamilou Souffrant ?.
#osobnirozvoj #osobnifinace #finance #nemovitosti #investicedonemovitosti #realitniinvestice #financnilekce #financninezavislost