Ceny reflektují informace
"V ekonomickém systému volného trhu jsou ceny znalosti a signály, které sdělují informace." Ceny nejsou jen nástrojem, který umožňuje účastníkům trhu profitovat; jsou také informačním systémem ekonomické produkce, který předává znalosti po celém světě a koordinuje složité výrobní procesy. “ - Saifedean Ammous
Ceny jsou koordinační silou systému volného trhu. Každý jednotlivec s rozhodovací schopností se může při rozhodování spolehnout na ceny zboží a služeb, protože samotné ceny jsou „destilací“ všech známých informací o trhu do jediné metriky. Jinými slovy, komprese všech relevantních dat se nakonec projeví jako cena (pro více technicky založené je to svým způsobem hashovací funkce).
Každé rozhodnutí o koupi či prodeji jednotlivce zase dále utváří ceny, které přenášejí tyto změněné informace zpět na trh. Někteří z vás o tom možná slyšeli z „Teorie efektivního trhu“, která pojednává o tom, jak se informace na trhu odrážejí v ceně aktiv, jako jsou akcie.
Cena bitcoinu odráží celkovou víru a důvěru světa v bitcoin v tomto přesném okamžiku, která se projevuje v tomto jediném čísle.
Peníze jsou jako metr
"Peníze jsou ústředním informačním nástrojem světové ekonomiky. Jako prostředek směny, uchovávání hodnoty a zúčtovací jednotky jsou peníze kritickou nádobou informací o podmínkách trhů. “ - George Gilder
Kapitalistické ekonomiky nejsou rovnovážnými systémy, ale dynamickými doménami podnikatelských experimentů. Peníze by měly být měřítkem pro výsledky podnikatelských experimentů. Společnosti experimentují s tím, jak nejlépe alokovat kapitál, a peníze jsou standardním měřítkem efektivity. Vydělávání peněz představuje efektivní alokaci kapitálu, ztráta peněz není efektivním využitím kapitálu. A konkurence znamená decentralizované plánování mnoha samostatných společností a lidí s cílem vyřešit problém na trhu.
Informace jsou decentralizované
Centrálně plánovaná ekonomika by se nikdy nemohla vyrovnat s efektivitou otevřeného trhu, protože to, co je známo jedinému členovi, je jen malým zlomkem z celkového součtu znalostí všech členů společnosti (Hayekův „Problém místních znalostí“). Decentralizovaná ekonomika tak doplňuje rozptýlenou povahu informací šířených po celé společnosti. Každá společnost je pokusem využít místní znalosti, které má, a vytvořit zboží nebo službu, která je v konečném důsledku správná alokace kapitálu (zisku).
Centrální banky mají neřešitelný problém s daty
Centrální banky mají neodmyslitelně problém s daty. Dochází k přijímání, zpracování a zúženému rozhodnutí - stejně jako u jakéhokoli systému pro zpracování elektronického signálu. Ekonomiku nemůže naplánovat ústřední orgán, protože neexistuje způsob, jak by ústřední orgán mohl mít všechny potřebné znalosti k tomu, aby učinil nejlepší rozhodnutí v kterémkoli jediném okamžiku, natož ve všech časových okamžicích.
Aby bylo možné plánovat efektivně, musely by centrální banky denně přijímat biliony datových bodů a tyto datové body přijímat dokonalým způsobem, což je nemožné. Každá jízda Uberem, každý zakoupený sendvič, každý nákup v aplikaci.
"Musíme věřit, že žijeme v předvídatelném a kontrolovatelném světě, takže se obracíme na autoritativně znějící lidi, kteří slibují, že tuto potřebu uspokojí." - Philip Tetlock
Vytvořili jsme centrální banky, protože chceme, aby svět dával smysl, a chceme mít pocit, že je tu někdo odpovědný. I kdybychom byli schopni přijímat dokonalá data, je těžké odvodit jednoduchou kauzalitu pro tento složitý chaotický systém, který zahrnuje miliardy osob se svobodným rozhodováním. I když se určení vztahu mezi počasím a plodinami může zdát snadné, jak zjistíme kauzalitu poptávky např. po burritu? Ekonomika není jako věda, jsme omezeni malými nebo neúplnými velikostmi vzorků. Nemůžeme znovu spustit Dot.com bublinu s jinou centrální bankou nebo jiným prezidentem.
Vzhledem k tomu, že velké události často přicházejí z ničeho, prognózy mohou napáchat více škody než užitku, což vytváří iluzi předvídatelnosti ve světě, kde většinu výsledků ovládají nepředvídané události (Tzv. Černé labutě). Jak říká Carl Richards „Riziko je to, co zbylo, když si myslíte, že jste mysleli na všechno.“ Daniel Kahneman také velmi dobře upozorňuje na nebezpečí spojené s používáním historie jako našeho průvodce:
"Zpětný pohled, schopnost vysvětlit minulost, nám dává iluzi, že svět je pochopitelný." Dává nám iluzi, že svět dává smysl, i když to nedává smysl. To je velký problém při vytváření chyb v mnoha oblastech.“
Zde je užitečná analogie: Americká centrální banka (Fed) v zásadě řídí auto, což je ekonomika, pouze s použitím zpětného zrcátka, které je zamlžené, a přední sklo je neprůhledné (nevidíte budoucnost). Jak by mohl Fed řídit auto s jakoukoli přesností? Co když necháme auto samo se přizpůsobit podmínkám na silnici?
Jaká je tedy naše alternativa?
Dokonalá měnová politika bitcoinu
"[Bitcoin] je ekvivalent vědecké integrity: systém nesmí umožnit manipulaci s daty po provedení experimentu." - Adam Taché
Bitcoin dodržuje nastavení svých pravidel tak pevně, takže výsledky nelze měnit pomocí centralizovaného plánovacího mechanismu.
Bitcoin je perfektní iterační peněžní politika. Má předem pevně stanovené množství z několika důvodů: je přesnou informací na trzích, omezuje vektory politických útoků a podporuje spekulativní bubliny, které fungují jako virální smyčka. Přesná délka je irelevantní. Důležité je jen to, že existuje omezené množství.
Pokud jde o politické útoky, Satoshi cítil, že stanovení „správné“ míry inflace je nemožné, proto se rozhodl z procesu odstranit lidské rozhodování. Satoshi má dva citáty týkající se pevné nabídky, které podporují tento závěr:
"Ve skutečnosti neexistuje nikdo, kdo by působil jako centrální banka nebo federální rezervní systém, aby upravoval peněžní zásobu oproti rostoucí populaci uživatelů." To by vyžadovalo, aby důvěryhodná strana určila hodnotu, protože nevím, jak software dokáže zjistit skutečnou hodnotu věcí.“
Satoshi také říká:
"Kdyby existoval nějaký chytrý způsob, nebo kdybychom chtěli někomu důvěřovat, aby aktivně spravoval peněžní zásobu, aby ji k něčemu přidělil, mohla by být tato pravidla naprogramována."
Nakonec i Satoshi předpokládal, že pevná nabídka bitcoinu může vytvořit spekulativní bubliny.
"Jak počet uživatelů roste, zvyšuje se hodnota jedné mince. To má potenciál pro smyčku pozitivní zpětné vazby (positive feedback loop); jak uživatelé přibývají, hodnota stoupá, což by mohlo přilákat více uživatelů, aby využili výhody rostoucí hodnoty. “
Jak vidíme na níže uvedeném grafu, bitcoin má skutečně fáze spekulativních bublin, které korespondují s tzv. halvingy (půlení odměn těžařům bitcoinu), které jsou pevně zakódované do měnové politiky, u které se předpokládá, že vyvolá šok na straně nabídky.
Satoshi v podstatě zabudoval virální smyčku do jádra protokolu s pevnou zásobou a se snižujícím se množstvím v průběhu času. Spekulativní bubliny vyžadují pouze jednu primitivní vlastnost člověka: chamtivost. Pokud by hodnota bitcoinu zůstala konstantní, nikdy bychom o něm neslyšeli.
Bitcoin je stabilní. Jeho protokol a měnová politika jsou stabilní. To, co vnímáme jako nestabilitu ceny bitcoinu je pouze nestabilita nebo volatilita světa přicházejícího do stability bitcoinů v přílivech a odlivech.
Stejně tak je bitcoin je dokonalým uchovatelem monetární energie.
Pokud byste dnes vlastnili 10 % z celkové nabídky USD, zlata nebo bitcoinu, vlastnili byste 10 % z nich i za 100 let? Procento z celkové nabídky po 100 letech:
Dolary: 0,006 %
Zlato: 2,08 %
Bitcoin: 10 %
