12.11.2020 6 minut čtení

Bidenova obchodní politika: Částečný reset

Bidenova administrativa bude při řešení zahraničních záležitostí umírněnější a vyzrálejší a nepochybně zaujme k problematice mezinárodního obchodu spíše multilaterální postoj.

Obrat o 180° ale ve vztahu k Číně není moc pravděpodobný. Rétorika se změní, ale nová vláda bude mít nejspíš proti Pekingu úplně stejné námitky jako její předchůdci.

Otěže nyní převezme nová vláda a otázkou zůstává, jaký bude v následujících čtyřech letech vztah mezi Spojenými státy a zbytkem světa. Nelze popřít, že se vnímání Spojených států na mezinárodní scéně již změnilo, a USA teď nepochybně upustí od útočné rétoriky tak typické pro Trumpovu administrativu. V prvních měsících po svém jmenování se asi nová vláda nebude příliš věnovat obchodní politice, protože hlavní vládní prioritou bude oživení ekonomiky zdeptané pandemií. Problematika obchodních smluv a cel však bude druhým nejdůležitějším problémem, který bude muset nově zvolený prezident vyřešit. Věříme, že Bidenova administrativa zaujme jeffersonovský postoj k zahraniční politice, stejně jako dříve Obamova administrativa, a bude upřednostňovat multilaterální přístup a se snahou o usmíření se s Evropany. Bidenova obchodní politika se bude týkat hlavně Číny, takže bude řešit úplně stejné křivdy jako Trumpova vláda.

S ohledem na to zde představujeme svá očekávání ohledně vývoje americké obchodní politiky pod Bidenovou taktovkou a zaměřujeme se zejména na pět hlavních témat: Světovou obchodní organizaci (WTO) a její odvolací orgán, klimatickou změnu a její zohlednění v obchodní politice, celní politiku a obchodní vztahy s EU a s Čínou.

-- WTO: Trumpova vláda Světovou obchodní organizaci, tedy WTO, obcházela. Spojené státy se v oblasti mezinárodního obchodu neřídily platným právním řádem a Washington podnikal jednostranné akce na obranu svých obchodních zájmů. Americké obavy ohledně WTO a její efektivity při rozhodování obchodních sporů sice nezmizí ze dne na den, ale Bidenova konvenčnější administrativa se patrně pokusí reformovat organizaci zevnitř, což by mohlo v konečném důsledku WTO i její odvolací orgán posílit a zajistit, že bude obchod probíhat tak hladce, předvídatelně a svobodně, jak jen je možné.

-- Klimatická změna: Předpokládá se, že Spojené státy začátkem roku 2021 znovu přistoupí k Pařížské klimatické dohodě, a klimatická změna tak bude v příštích letech jedním ze základních prvků americké bezpečnostní a obchodní politiky. Nově zvolený prezident již slíbil, že bude dál tlačit na různé země, aby si stanovily ambicióznější cíle, a v případě potřeby k tomu využije i ekonomické páky. Bude to poprvé v historii, co budou tři hlavní ekonomické velmoci (Spojené státy, EU a Čína) postupovat v oblasti klimatické změny v naprostém souladu, což by mohlo v blízké budoucnosti přinést v boji proti tomuto globálnímu problému konkrétní úspěchy.

-- Celní politika (obecně): Bidenova obchodní politika se bude od té Trumpovy v oblasti cel lišit. Nová vláda se bude pravděpodobně snažit co nejméně vyhrožovat zaváděním cel a k prosazování své agendy v mezinárodním obchodě bude využívat spíše multilaterální přístup. S rozštěpeným Kongresem, kde si Republikáni nejspíš udrží kontrolu nad Senátem, bude mít nová vláda v oblasti obchodní politiky poměrně omezený manévrovací prostor. Kongres má nakročeno k tomu, aby znovu převzal své pravomoci v oblasti cel a tarifů a začal přinejmenším přezkoumávat veškerá opatření ve jménu národní bezpečnosti.

-- Celní tarify na ocel a hliník podle § 232: Nezbytným krokem pro zlepšení transatlantických vztahů a vytvoření jednotné mezinárodní fronty proti čínským obchodním praktikám je ukončit umělou obchodní válku s Evropou. Tedy zrušit cla na hliník a ocel a stáhnout hrozbu uvalení cel na automobily. Biden během své kampaně potvrdil, že má v úmyslu se předtím, než rozhodne o budoucnosti amerických cel na čínské zboží, poradit se spojenci, aby získali vůči Číně lepší společnou vyjednávací pozici. Vytvořit koalici zemí, které jsou nespokojené s tím, jak Čína využívá mezer v pravidlech WTO, aby nekale konkurovala zahraničním firmám, bude snadné. Bidenova administrativa na rozdíl od Trumpovy vlády chápe, že Spojené státy mohou prostřednictvím koalic a s využitím multilaterálního rámce prosazovat své zájmy efektivněji než pomocí jednostranných iniciativ a útoků na všechny strany. Tento nový přístup by mohl být v konečném důsledku pro Peking mnohem větším problémem.

-- Čína: Na strategické nutnosti konfrontovat Čínu a zastavit její rozpínavost se dokážou shodnout obě hlavní politické strany. Proto nedojde k tomu, že by Biden zrušil Trumpova cla na čínské zboží. První část obchodní dohody s Čínou tak zůstane v platnosti, alespoň zpočátku. Čína se začala rychle zotavovat, a pokud v tom bude pokračovat, mělo by tempo čínských nákupů zrychlovat, což je další pádný důvod, proč nechat první fázi dohody v platnosti. Pokud jde o vztahy s Čínou, Biden s Trumpem víceméně souhlasí, což znamená, že bude vznášet v zásadě stejné námitky jako jeho předchůdce. Hlavním rozdílem je, že bude v této věci úzce spolupracovat s EU, Japonskem a Austrálií. Očekáváme tedy, že bude Čína v příštích čtyřech letech jedním z hlavních témat obchodní politiky a bude pečlivě prošetřen čínský systém dotací a praktik narušujících volný trh. Rétorika se nepochybně změní, ale situace zůstane nadále značně napjatá.

- Konec –


O autorovi:

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.

Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.

Hodnocení: +10
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.