Jak velkou část růstu Wall Street za posledních 11 let způsobily tištěné peníze? U Nasdaqu více než 50 %

Tvrdí to aspoň francouzská banka Société Générale, která se pokusila odhadnout, jak velkou část růstu akciových trhů od roku 2009 pomohlo "přifouknout" kvantitativní uvolňování (QE) a další monetární páky americké centrální banky. Dle jejich analytiků jde o dosti velkou část - větší, než byste si možná mysleli.

"Bez kvantitativního uvolňování by dnes index NASDAQ-100 byl mnohem blíž hranici 5000 bodů než 11000 bodů, zatímco index S&P 500 by měl být spíš blíž hranici 1800 bodů než současným 3300 bodům," napsali na konci října akcioví stratégové Sophie Huynh a Charles De Boissezon ze zmíněné banky.

Následující dvojice grafů ukazuje, jak by grafy obou známých indexů vypadaly bez přítomnosti tištěných peněz (without QE) a jak dnes díky němu vypadají:

Tato analýza přichází paradoxně zrovna ve chvíli, kdy akcie na úvod listopadu opět rapidně rostly. Jen v uplynulém týdnu S&P 500 přidal 7,3 %, Dow Jones 6,9 % a Nasdaq-100 9,4 %. Agentura Reuters rovněž připomněla, že S&P 500 tento týden zažil doposud nejlepší reakci na prezidentské volby od těch v roce 1981, kdy své první období započal Ronald Reagan.

Při QE centrální banka vytváří prakticky z ničeho úvěry, které následně využívá k tomu, aby skupovala cenné papíry od bank a dalších institucí. Zároveň cíleně skupuje dlouhodobé státní dluhopisy, aby snížila jejich výnos. Tím se snaží zvýšit apetit investorů, kteří by měli v teorii začít hledat zhodnocení jinde, po akciích a dalších aktivech.

Vytváření peněz "ze vzduchu" je už od začátku terčem kritiky. Skeptici především pravidelně opakují, že přímý dopad kvantitativního uvolňování na ceny dluhopisů je přesně opačný, než Fed zamýšlí. Funguje spíš jako takový signál, že bankéři mají v plánu i nadále ponechat nízké úrokové sazby. Investoři tak paradoxně velmi ochotně dál nakupují dluhopisy a tlačí dolů jejich výnos, jelikož očekávají, že úroky zůstanou pevně přikovány blízko nule.

Na dluhopisy se ostatně podívali i analytici SocGen, kteří využili mix dat týdenních makroekonomických indikátorů až do roku 2005 a pokusili se odhadnout efekt nakupování dluhopisů ze strany Fedu na tradiční 10leté americké státní dluhopisy. Nakonec došli k tomu, že QE doposud z těchto dluhopisů pomohlo odstranit zhruba 180 bazických bodů, neboli 1,8 %.

Při analýze různých amerických akciových indexů došli analytici také k tomu, že dopad kvantitativního uvolňování není na všechny stejný. Vůbec největší dopad mají doposud tištěné peníze - zejména letos - na index Nasdaq-100, zatímco třeba index S&P 600 Small Caps pocítil QE o více než polovinu méně.

Tato skutečnost potvrzuje známou citlivost technologického sektoru na úrokové sazby. Nejvýše rostoucí tech-akcie zpravidla zažívají výprodeje ve chvíli, kdy výnosy dluhopisů začnou opět růst.

Dle tvůrců tohoto odhadu byly americké akcie před QE mnohem častěji tím, kdo řídil trh s dluhopisy. Investoři přidávali do svých portfolií buď víc, nebo méně dluhopisů na základě toho, jak pohyby akcií ukazovaly současný apetit po riziku.

Kvantitativní uvolňování však podle jejich názoru tento vztah otočilo a pohyby na akciových trzích jsou tak stále častěji důsledkem změn ve výnosech dluhopisů.

Jak vnímáte QE: Jako pomocníka, nebo jako sabotéra?

#fed #kvantitativniuvolnovani #akcie #sp500 #nasdaq100 #dluhopisy #urokovesazby #dluh #investovani #societegenerale #bublina