Bitcoinu je 12 let

Samotná síť však ještě ve funkčním peer-to-peer režimu neexistovala až do následujícího ledna. První „Genesis“ blok, byl vytěžen devátého a průkopník digitální hotovosti Hal Finney obdržel první transakci 10. ledna 2009.

Myšlenka digitální hotovosti samozřejmě existovala již dříve, stejně jako peněžní systémy založené na výpočetním výkonu. Ale tento konkrétní systém charakterizovaný omezenou nabídkou bez vázanosti na dolar (mnoho z původních myšlenek na digitální hotovost se spoléhalo na udržení fixace na dolar) běžící na síti peer-to-peer a založený na sdílené účetní knize s ražbou prostřednictvím proof-of-work byl nový. A tak měl Satoshi tu čest ho pojmenovat. Když vytváříte nové věci, ať už jde o fiktivní postavy nebo národní státy, můžete je pojmenovat. Někdy vám pouhé objevení nové věci dává jmenovací právo. Není žádných pochyb o tom, že vynálezci mohou pokřtít své vynálezy.

To je důležité, protože 31. října 2008 byly poprvé definovány základní vlastnosti Bitcoinu a spojeny s jeho názvem. Díky tomu je systém známý jako „Bitcoin“ dosti specifický. Nejde jen o obecný název přiřazený první úspěšné implementaci digitální hotovosti. Je to název, který Satoshi propůjčil systému s předem určeným plánem 21 milionů vytěžených jednotek potvrzovaných způsobem proof-of-work. Jiné digitální hotovostní systémy existovaly a budou existovat. Tohle je však něco jedinečného, úzce spojeného se světonázorem. Není to jen způsob, jak přesunout hodnotu prostřednictvím komunikačního média. Je to celý monetární manifest. Urážka fiat systému.

Bitcoin lidi často mátl. Je to možná jeden z nejvíce nepochopených jevů posledního desetiletí. Pokud vám chybí dostatečný ideologický a historický kontext, považujete ho s největší pravděpodobností za zcela nepotřebnou černou díru a bizarního žrouta, který zbytečně plýtvá výpočetním výkonem. Toto je výchozí pozice. Většina lidí na Západě málokdy přemýšlí o měnové politice nebo bankovnictví – proč by měli? Jejich měny oslabují pomalým, sotva znatelným tempem. Jejich bankovní dohody fungují relativně dobře a v krizovém stavu se neocitají zase tak často.

To ale není realita pro většinu světové populace, která trpí inflačními bankovními systémy nebo zpolitizovanými a nedůvěryhodnými režimy. V této debatě jsou však nadměrně zastoupeny názory amerických elit, a proto je tisk plný zmatených hodnocení tohoto údajně zbytečného peněžního systému. Ale s pochopením smyslu Bitcoinu je to trochu jako s vírou. Pokud ji nezískáte, pravděpodobně pro vás určen není.

Ale dokonce i z pohledu zarytých příznivců je těžké určit skutečnou povahu Bitcoinu. Jedněmi je vnímán jako rychle reagující síť plateb, která dovedla lidi k přesvědčení, že může být vhodná pro drobné mikro-platby na internetu nebo dokonce v kamenných prodejnách. Jedná se o vysoce dostupnou, replikovatelnou a konzistentní databázi, kterou si mnozí spojili s představou o ukládání libovolných dat. Je vysoce inovativní, implementuje nové směry a vylepšení v počítačové vědě, kryptografii a peer-to-peer sítích. Jinými je vnímán jako předpotopní, téměř jako relikvie. Tyto rozpory jsou jádrem povahy Bitcoinu vnímaného také jako něco nevlastního, nehmotného a bez identity. Jako třpytivý hranol, který štěpí různé pohledy a vyplivuje radikálně odlišné vize sebe sama na základě světonázorů svých kritiků.

Bez časového rámce

Nedávno velký monetární historik George Selgin poukázal na to, že Bitcoin pravděpodobně v dohledné době dolar nenahradí, protože efekty peněžní sítě jsou neuvěřitelně silné a stabilní. S tím plně souhlasím. Rozdíly mezi námi jsou způsobeny pouze vnímáním času. Já jsem ochoten být trpělivý. A cítím to tak, že tohle mají příznivci Bitconu společné. Uznávají, že přijali téměř beznadějný úkol. Vytvoření globálního, neutrálního, apolitického fenoménu pro vyjádření hodnoty nenastane přes noc. Tenhle projekt je na úplném začátku. Je mu dvanáct let. Podařilo se však již udělat veliký pokrok a budeme tu káru tlačit dále vpřed.

Co je měřítkem zdravé společnosti? Rozhodně je to spojeno se schopností podnikat dlouhodobé projekty, jejichž dokončení se jejich zakladatelé nikdy nedožijí. Budovat cokoliv velkého, co stojí za to úsilí, si žádá čas. Trvalé hodnoty nevznikají snadno.

Katedrála nejsou jen kameny, ze kterých je postavena. Ani Bitcoin nejsou jen bloky. Katedrála je fyzickým zhmotněním neobyčejné myšlenky, že existuje něco většího. Díky její velikosti se cítíte maličcí a připomíná vám vaše místo ve vesmíru. My, novodobí lidi, kteří nabubřele brázdíme nebe, stále považujeme katedrály za impozantní a vznešené. Představte si, jak se asi středověký rolník cítil v pochmurném chladu velké katedrály. Věže tyčící se nad ním, nejvyšší budova, kterou kdy viděl. Sluneční světlo filtrované přes barevné sklo, tvořící fantastické vzory, které nikdy jinde neviděl. Všechno pečlivě vystavěno nikoli z marnivosti nebo kvůli pokroku, ale po celé generace jen a jen pro slávu Boží. Otcové, synové i vnuci potili krev pro stejný účel.

Moje univerzitní roky jsem strávil studiem filozofie v St. Andrews, malém městečku na východním pobřeží Skotska. St. Andrews byla obec náležící ke katedrále postavené k uložení ostatků apoštola Ondřeje, skotského patrona. Diagonální bílý kříž na modrém pozadí, ten, který je vidět na skotské vlajce (Ondřejský kříž) představuje kříž, na kterém byl ukřižován. Po sto padesát osm let, počínaje rokem 1160, tisíce kameníků, dělníků a měšťanů pracovalo s ručním nářadím na stavbě vhodného svatostánku pro tyto relikvie. Pouze malý zlomek lidí, kteří do této nádherné budovy nalili veškerou energii svého života, ji někdy viděl dokončenou. Ostatním stačilo, že věděli, že pracují na vznešeném projektu lidstva. Ochotně se podřídili vizi mnohem větší než byli oni sami, povznášejíce se nad své vezdější starosti. To byl v té době vrchol kultury, krásy a technologie. Co jiného by měl člověk považovat za smysl života?

Dnes prakticky nelze vstoupit do této starobylé katedrály, staré tisíce let, aniž bychom necítili ohromné lidské úsilí vynaložené na umístění každého kamene a každé tabulky barevného skla. Je to pomník gigantického díla zapuštěný do starodávných kamenů.

Satoshiho kritika

Martin Luther měl devadesát pět kritik. Satoshi má jen jednu. Satoshiho odpor spočívá v centralizované povaze bankovnictví, úvěrů a povahy peněz.

Základním problémem konvenční měny je bezmezná důvěra, která je nutná k jejímu fungování. Je potřeba důvěřovat centrální bance, že neznehodnotí měnu, ale historie národních měn (fiat) je plná porušení této důvěry. Je třeba důvěřovat bankám, že budou držet naše peníze a převádět je elektronicky, ale ony je půjčují ve vlnách úvěrových bublin se zlomkem rezerv pro jejich krytí. Musíme jim svěřovat své soukromí a důvěřovat jim, že nedovolí, aby zloději identity vysáli naše účty.

Martin Luther se snažil reformovat církev a vrátit ji do spravedlivějšího dřívějšího stavu. Satoshi nám nastínil cestu a provedl první implementaci systému, ale nebyl tak radikální. Bitcoin whitepaper je pravděpodobně jedním z nejvíce sémanticky zhuštěných dokumentů v historii. Není tam ani jedno zbytečné slovo. Satoshi byl také naprosto strohý v příspěvcích na fóru, politické a ekonomické cíle systému zmiňoval jen okrajově. Prázdná místa byla ponechána k vyplnění nám.

Což my s velkou chutí děláme. Příznivci Bitcoinu prosazují obnovení peněžního řádu minulosti. Bitcoin je v pojetí některých nová technologie, navržená k prosazování barokních myšlenek. Zabíhá zpět do doby zdravých peněz, zejména harmonického období od roku 1880 do roku 1914, kdy byl mezinárodní řád do značné míry sjednocený zlatým standardem a volný obchod vzkvétal. V myslích některých příznivců Bitcoinu sedíme v epochálním bodě zvratu. S trochou štěstí budou historici jednou hovořit o bitcoinové renesanci, která zvrátila ztráty utrpěné fiat bezvládím let 1971–2020. Říkám tomu bezvládí, protože plně fiatový standard je historicky spíše anomálie než norma. Tímto způsobem lze Bitcoin chápat jako revalvující a regenerační. Získáváme ztracená teritoria, myšlenky a čas.

Někteří kritici tvrdí, že bitcoinový standard zrcadlící zlatý standard je neoriginální a banální, že utrpí stejná selhání. Proč se znovu obtěžovat neúspěšným peněžním standardem z minulosti? Ale Bitcoin, který je nehmotným aktivem, je nový a od zlata odlišný.

Tito kritici nedokážou pochopit jeho nadřazenost nad klasickými peněžními systémy, což by mělo dát systému založenému na Bitcoinu větší robustnost. Je auditovatelnější, což znamená, že banky a instituce přijímající vklady se budou muset svým zákazníkům zodpovídat. Ověřování je snadnější a vyžaduje pouze základní počítačový hardware. To globalizuje a demokratizuje peněžní systém. Zúčastnit se může kdokoli, nejen velké instituce s dostatečnými zdroji na držení a zabezpečení velkého množství zlata.

Faktické předání majetku je na rozdíl od zlata zcela bezproblémové. Vlastníci mají svobodnou volbu mezi centralizovaným a decentralizovaným způsobem. Tato vlastnost je nevídaně mocným rysem, který překlápí rovnováhu sil od státu a oligarchů směrem k jednotlivci. Je načase, aby se kyvadlo přehouplo zpět.

Bitcoin nadšenci, kteří upřímně věří v lepší monetární svět a nebojí se tuto cestu podpořit, jsou pro mne ekvivalentem zedníků a dělníků pracujících na monetární katedrále, kterou možná nikdy neuvidí. Ale to je v pořádku. Dokud věříme ve velkou a odvážnou vizi, věříme, že na světě je stále pro co žít, a že existují velké věci, o které stojí za to usilovat. Potom uspějeme.

Dnes si nedokážu představit nic jiného, na čem bych raději pracoval. Nemohl bych být šťastnější, než když mohu věnovat svou kariéru a energii vizi, kterou před dvanácti lety stanovil Satoshi. Satoshiho kritika je skutečná a neustále posiluje, protože zavedené měnové autority se stávají stále silnějšími a rozmarnějšími. Vytvoření stabilního monetárního systému založeného na Bitcoinu není v žádném případě zaručeno, ale každým dnem se stává uvěřitelnějším. Nevím, zda se dočkám dokončení tohoto projektu, nebo zda bude dlouhodobě fungovat. Ale to mi nevadí. Zaměřil jsem se na položení další cihly.

#TokenTrezor #investovani #podnikani #vzdelavani #byznys #investice #penize #blockchain #kryptomeny #Bitcoin #DeFi