Tokenizace majetku na blockchainu

Představte si, že chcete investovat do nemovitostí, ale vaše možnosti počáteční investice jsou omezené – například 100.000,- Kč. Možná byste chtěli začít s nižším kapitálem a postupně svou investici navyšovat. Například se rozhodnete investovat pár desítek tisíc každé tři měsíce. Je zřejmé, že na tradičním trhu s nemovitostmi to není možné. Koupit dva nebo tři metry v bytě prostě nelze.

Na druhou stranu si představte, že máte nějaký majetek, řekněme byt, a potřebujete rychle hotovost. Byt je oceněn na 3.000.000,- Kč, ale Vám stačí získat jen 200.000,- Kč. Je možné takovou věc provést rychle a relativně bezbolestně? Těžko.

A zde nastupuje tokenizace. Tokenizace je metoda, která převádí práva na aktivum do digitálního tokenu. Předpokládejme tedy, že tento byt v hodnotě 3.000.000,- Kč můžeme pomocí tokenizace přeměnit na 3.000.000 tokenů (číslo je zcela libovolné, mohli bychom vytvořit 3 tisíce tokenů). Každý token tedy představuje dané procento podkladového aktiva. Nakonec vydáme token na platformě, která podporuje smart kontrakty (například Ethereum), takže tokeny mohou být volně obchodovány na různých burzách. Když si koupíte jeden token, ve skutečnosti kupujete dané procento vlastnictví aktiva. Prodáte-li 1.500.000 tokenů, budete vlastnit 50% aktiv. Koupíte-li všech 3.000.000 tokenů, budete 100% vlastníkem aktiva. Je zřejmé, že se nestáváte zákonným vlastníkem nemovitosti, protože však blockchain je veřejně sdílená účetní kniha, zakoupením tokenů je zajištěno, že Vaše vlastnictví tokenů nemůže být vymazáno. Technologie blockchain zaručuje, že informaci o vlastnictví tokenů nemůže změnit nikdo kromě vás.

Předtím, než bude možné úspěšně tokenizovat reálný majetek, bude však třeba ještě dořešit právní stránku transakcí přes blockchain. Hlavním problémem je skutečnost, že zatím žádná země nemá pro tokenizaci aktiv pevný právní rámec. Například, co se stane, pokud společnost, která zajišťuje tokenizaci nemovitost prodá? Majitelé tokenů mají pouze tokeny. Nemají žádné právní nároky na majetek, a proto nejsou chráněni zákonem. Proto je zapotřebí právní změny, aby tyto nové obchodní prostředky mohly fungovat.

Dalším problémem je, že tento systém vyžaduje částečnou centralizaci. Celá myšlenka blockchainu, a zejména smart kontraktů, je vytvoření prostředí, které není závislé na důvěře mezi subjekty. Toho lze dosáhnout při tokenizaci digitálních aktiv, ale s reálným světem a fyzickými aktivy tomu tak není. Proto musíme přijmout určitou dávku centralizace.

Tokenizace všech ostatních aktiv funguje podobným způsobem. Pokud máme obraz Picassa v hodnotě 50 milionů dolarů, může být tokenizován. Totéž platí pro zlato nebo diamanty. Akcie společností jsou komplikovanější, protože ve většině jurisdikcí je zakázáno prodávat části akcií společnosti. Pro úspěšnou tokenizaci akciových společností jsou opět nutné právní změny.

Pokrok je ale velmi rychlý. Nová řešení vidíme téměř každý týden a jakmile budou zmíněné problémy vyřešeny, nic nemůže proces tokenizace zastavit.

Jak tokenizace funguje

Koncept tokenizace se může zdát snadný. Vytvoří se token ERC-20 (nebo jakýkoli jiný blockchain token), na tokeny se navážou zákonná a vlastnická práva,  a může se s nimi snadno obchodovat. Vyžaduje to však mnohem hlubší pohled. Jak rozlišit nárokovaná a skutečná vlastnická práva? Jaké jsou rozdíly v tokenizaci pro různé druhy aktiv? Co brání masovému přijetí tokenizace?

Komplexní pohled na tokenizaci vyžaduje pochopení technologie blockchain a chytrých kontraktů, a také právních, finančních a ekonomických souvislostí.

Co je tokenizace?

Není tokenizace jen emisí cenných papírů?

Klasický proces emise cenných papírů je velmi nákladný a zabere mnoho času. Celý proces může stát miliony korun a trvat až rok. Může také docházet k nedostatečné transparentnosti v jednotlivých fázích emise, což je překážkou auditu a ratingu podkladových aktiv.

Tokenizace NENÍ pouhou emisí cenných papírů

Podle nejjednodušší definice znamená tokenizace převod aktiva na digitální tokeny v systému blockchain. Největším rozdílem mezi tokenizací a emisí cenných papírů je programovatelnost, která je zahrnuta do tokenizovaného aktiva. Tímto způsobem do něj lze zahrnout obchodní logiku, což snižuje potřebu manuálních nastavení. Chytré kontrakty mohou obsahovat funkce pro automatické transakce, vzorce pro výpočet cen aktiv a další specifické rysy.

Jaké jsou skutečné výhody tokenizace?

Výhody tokenizace lze rozdělit do tří základních přínosů:

1) likvidita
2) programovatelnost
3) nezměnitelný důkaz o vlastnictví

Základní přínos 1: Likvidita

Za předpokladu, že neexistují žádné právní a regulační překážky, umožňuje tokenizace rozšířit sdílené vlastnictví. Většina tokenů může být rozdělena na 18 desetinných míst, na rozdíl od fiat měn, které mohou být rozděleny maximálně na setiny. Sdílené vlastnictví snižuje překážky pro vstup nových investorů. Například místo zaplacení 5 milionů Kč za nový byt je možné zaplatit 50.000,- Kč za tokenizovanou část nemovitosti. Investorům přináší sdílené vlastnictví s menšími překážkami možnost větší diverzifikace portfolia a vytvoření “relevantnějšího” tržního portfolia.

Zvýšení likvidity pomáhá zvyšovat přidanou hodnotu pro trhy prostřednictvím zhodnocení za likviditu. Když se nelikvidní aktiva stanou likvidnějšími, odblokuje se zhodnocení za likviditu ve výši přibližně 20-30%.

Základní přínos 2: Programovatelnost integrovaná do tokenů

Programovatelnost se týká schopnosti zavést určitou obchodní logiku do inteligentních smluv, což umožňuje automatizovat události. Tokenizace může také usnadnit správu investorů a jejich práv. Sekundární transakce lze snadno sledovat prostřednictvím spolupráce s burzami třetích stran, což umožňuje investorům realizovat převody a uplatňovat další práva (např. hlasování) prostřednictvím blockchainu.

Programovatelnost je zvláště užitečná pro zvyšování rychlosti událostí. V tradičních financích se události odkazují na proces dokumentace převodu vlastnictví majetku před tím, než vlastnictví aktiv skutečně změní osobu. Událost může být naprogramována do tokenů, pokud všichni účastníci mají digitální identitu, která prošla příslušným ověřením (KYC, AML).

Základní přínos 3: Nezměnitelné potvrzení o vlastnictví

Blockchain je nezměnitelný a udržuje veřejný zápis každého převodu a majitele. Tato digitální stopa transakcí nejen potvrzuje historii vlastnictví, ale také pomáhá zajistit méně podvodů. Nezměnitelná struktura znemožňuje držiteli tokenu “zdvojnásobit” token nebo akceptovat převod stejného tokenu na dva různé zdroje. To pomáhá investorům zajistit, aby nikdo nemohl falšovat transakce po jejich provedení.

Prozkoumejme nyní tokenizaci podrobněji

Tokenizace je proces digitálního ukládání vlastnických práv na majetek (aktiva) v blockchainu (sdílené účetní knize), takže vlastnictví může být přeneseno prostřednictvím protokolu blockchain. Jaká jsou další hlediska?

Hledisko č. 1: Jaké jsou požadavky na provedení tokenizace?

Existují 3 základní požadavky:

a) Práva na aktiva mohou být digitálně uložena do blockchainu

Vraťme se k příkladu nemovitostí. Pokud chci tokenizovat svůj dům, musím být schopen zaznamenat vlastnictví mého domu na token. To znamená, že pro regulační orgány představuje držení tokenu vlastnické právo nebo právo si dům nárokovat. Podrobněji probereme tato práva dále.

b) Tato práva mohou být legálně převáděna prostřednictvím blockchainu

I když je možné doložit práva k mému domu právně uznaným způsobem, tak pokud chci být schopen tato práva převést na kohokoliv chci, získá tato osoba zákonné vlastnictví mého domu jen za předpokladu, že mé tokeny budou obsahovat vlastnická práva.

c) Tokeny lze jednoduše zpeněžit, což dává aktivům “hodnotu”

Stejně jako každý cenný papír, musím být schopen snadno tokeny zpeněžit, takže mohu ocenit hodnotu daného majetku.

Hledisko č. 2: Jaké další právní otázky je třeba zvážit?

Kromě předchozích tří požadavků je rozhodující to, co je konkrétně tokenizováno. Představuje token nárok na daný majetek, nebo token představuje skutečné vlastnictví daného aktiva? Investoři a vydavatelé tokenů musí odlišovat, co konkrétní token představuje.

Zásadně tedy záleží na tom, co chcete tokenizovat. Tokenizace je flexibilní. S využitím nemovitostí jako příkladu se může jednat o přímé vlastnictví nemovitosti (nebo vlastnictví části nemovitosti), právo na výnos z pronájmu nebo třeba právo užívat majetek (pronájem bytu).

Token proto může představovat vlastnictví podkladového reálného aktiva, úrok z půjčky zajištěné daným aktivem, podíl na vlastním kapitálu právnické osoby, která majetek vlastní, nebo právo na peněžní tok z aktiva.

Existují tři základní kategorie souvisejících práv

Práva daná tokenizovanými cennými papíry (security tokeny) mohou být velmi různorodá. Tokenizovaná aktiva mohou zahrnovat nároky na plnění (a obvykle související peněžní toky), přímé vlastnické právo, práva na správu, nebo kombinaci všech těchto práv.

1. Nároky na plnění: Právo na určité konkrétní plnění (nebo jiné nároky) z daného majetku.
2. Vlastnická práva: Podíl na čisté hodnotě a kontrole daného aktiva.
3. Správa: Systém, kterým může více podílníků dospět k jednotným rozhodnutím.

Ukažme to opět na nemovitostech a několika příkladech práv držitelů tokenů:

1. Nároky na plnění, ale žádná vlastnická práva: Držitelé tokenů mají nárok na peněžní toky z vybíraných pronájmů, ale nemají žádný “podíl” ani “vlastnictví” v podkladových nemovitostech.
2. Nároky na plnění a zároveň vlastnická práva: Držitelé tokenů jsou “majiteli” podkladových nemovitostí s nároky na peněžní toky z nich plynoucí. Mohou rozhodovat přímo: kolik se účtuje za pronájem, o investicích na údržbu nemovitosti, o náboru zaměstnanců, o výnosech z prodeje nemovitostí.
3. Pouze vlastnická práva: Jedná se o případy, kdy se majitelé tokenů podílejí na vlastnictví nemovitostí.

Co nemůže být tokenizováno?

1. Pokud systém blockchain není schopen zaznamenat změnu vlastnictví majetku. Pokud je možné prodávat fyzická aktiva mimo protokol blockchain přímo, přestože jsou tokenizována. Například mohu tokenizovat nemovitost, převést token (s vlastnickými právy) na jednoho kupce, a zároveň mohu při stávající legislativě prodat stejnou nemovitost jinému kupci. Existují další případy, kdy mohu obchodovat s tokeny, ale nemám žádné záruky, že mohu ověřit vztah podkladového aktiva a tokenu. V případě nemovitostí je ověření snadnější, ale horší je to například u zlatých slitků. Pokud je nutné za účelem ověření pravosti vynaložit vysoké náklady, nemusí být tokenizace vhodným řešením.
2. Pokud peněžní ocenění brání účelnému dosažení cílů. Existují situace, kdy nechceme nechat ceny určovat, kdo má na co nárok. Někdy cena nevyjadřuje společenské přínosy a náklady a nemusí být tím nejvhodnějším způsobem, jak přerozdělit zdroje. Jedná se například o sociální péči.

Jak se tokenizuje v praxi?

Zatím jsme si prošli co a proč tokenizovat, nyní si probereme jak tokenizovat.

Existuje několik kategorií aktiv, které se již tokenizují:

• Fiat měny

Tokenizace fiat měn dala vzniknout stable coinům. Příkladem může být Tether (USDT).

• Zlato

Příkladem projektu tokenizace fyzického zlata je např. Digix.

• Nemovitosti

Zde je možné sledovat analogii mezi nemovitostními fondy a tokenizací nemovitostí. Tokenizace poskytuje daňově efektivní strukturu, kde blockchain umožňuje investici typu “peer-to-peer” a přeshraniční transakce je pro investory jednodušší.

Stále existuje mnoho nevyřešených problémů spojených s tokenizací.

1. Chybějící tokenizační normy a právní infrastruktura

Tokenizace není jen vytvořením tokenu. Jedná o návrh celého systému, včetně zahrnutí různých právních a dalších otázek, o kterých jsme se již zmínili.

Jaké tokenizační normy je třeba zavést:

Pobídky (nároková práva, vlastnická práva, práva na správu)
Oprávnění uživatelů a administrátorů systému, kteří provozují chytré smlouvy
Řízení životního cyklu aktiva (emise, výplaty, výběr)
Správa zabezpečení
Integrace požadavků KYC/AML v různých jurisdikcích
Integrace s burzami
Interoperabilita mezi různými blockchain standardy

V případě interoperability mezi různýmy blockchainy například vidíme, že Ethereum má omezenou škálovatelnost, ale poskytuje komplexnější rozhraní chytré smlouvy.

Jak mohou být tokenizovaná aktiva (ve formě tokenů) interoperabilní mezi těmito různými blockchainy?

2. Digitální identita, která je globálně právně uznávaná

Z regulačního hlediska je převod mezi občany různých právních jurisdikcí zásadním problémem.

Předpokládejme, že jsem občan EU, který chce tokenizovat svou nemovitost a navázat na token pouze právo nároků na plnění plynoucí z nemovitosti. Jak mohu tento token převést na osoby z USA a zohlednit přitom všechny aspekty jejich totožnosti, problematiky KYC/AML, zákony USA, daní a všech dalších otázek?

3. Tokenizace neznamená okamžitou likviditu

Likvidita je největší výzvou v oblasti tokenizace majetku a vytvoření dostatečné úrovně nenastane samovolně. Historie nám poskytla různé příklady finančních trhů a nástrojů, které dosud nedosáhly dostatečné úrovně likvidity. Klíčem k vytvoření dostatečné likvidity bude propojení s institucionálními a drobnými akreditovaným investory. Podkladové aktivum musí být samozřejmě užitečné.

Je třeba zavedení dlouhodobého a udržitelného řešení pro velké institucionální investory – tvůrce trhu – k vytvoření a udržení likvidity.

Jak vypadá tokenizovaná budoucnost?

Můžeme se těšit na spravedlivější svět s nižšími vstupními překážkami a kapitálovými požadavky pro jednotlivce a podniky.

Díky zachycení hodnoty do tokenizovaných aktiv můžeme veškerou sofistikovanost stávajícího finančního a operačního světa zjednodušit, a to s mnohem nižšími provozními náklady. Když zkombinujeme tokenizaci s obchodní logikou umožněnou chytrými smlouvami, můžeme provádět složité obchodní interakce bezpečněji a efektivněji.

Bude existovat interoperabilita prostřednictvím standardizace

Pokud se ekosystém pro globální aktiva stane interoperabilním, znamená to, že můžeme držet nároky na vlastnictví na komerční budovu, vlastní kapitál, firemní dluhopisy nebo rodinnou nemovitost na stejné platformě.

Různá aktiva na sebe mohou vzájemně odkazovat automatizovaně. Znamená to zvýšenou likviditu pro všechny tokenizované třídy aktiv.

ERC725 pro decentralizovanou identitu jako příklad

Fabian Vogelstellar – tvůrce standardu ERC20 – pracuje na vývoji decentralizované identity pro “lidi, skupiny, objekty a stroje”. Tato identita může držet privátní klíče pro podpis akcí (transakcí, dokumentů, přihlašovacích údaje, přístupů, atd.) a nároků, které jsou ověřeny od třetích stran (emitentů).

Existují již významné projekty, které pracují na uzavírání smluv s identitou ERC725. Příkladem mohou být  Origin Protocol a Rate3 Network.

Budoucnost ve znamení tokenizace přichází

Na příchod tokenizované budoucnosti a tokenizovaných cenných papírů poukazuje již dnes mnoho pozorovatelných náznaků.

1. Vlády stále častěji spolupracují se soukromými společnostmi při vytváření infrastrukturních řešení. 

2. Projekty postupně uznávají potřebu kompatibility a vytvářejí řešení zaměřená na automatizovanou interoperabilitu a AML/KYC.

Zmínili jsme potřebu propojit právní rámec reálného světa s blockchainem. Existují různé projekty, které tyto činnosti provádějí:

Rate3: platforma, která řeší tokenizaci majetku a správu totožnosti na blockchainu
TokenTrezor: česká platforma, která nabízí tokenizaci a registr tokenizovaného majetku
Polymath: platforma, na které lze vytvářet security tokeny v souladu s platnými zákony

Existuje více blockchain projektů, které vytvářejí tokenizační řešení zaměřená na různé druhy aktiv, různé způsoby tokenizace financí například vydáním dluhových a akciových tokenů. Ještě důležitější je, že tvůrci těchto řešení chápou, že spolupráce s regulačními orgány, spolupráce s centrálními bankami a dalšími projekty pomohou celkově zlepšit ekosystém.

#TokenTrezor #investovani #podnikani #vzdelavani #byznys #investice #penize #blockchain #kryptomeny #DeFi #Ethereum