Žena, která vystupuje pouze pod autorským jménem J.P. Livingston na svém blogu The Money Habit, se s celoživotním spořením na důchod popravdě moc nemazala. Celkem sedm let pracovala v New Yorku v korporátním světě, načež si ve 28 letech řekla, že dva a čtvrt milionů dolarů (v přepočtu 52 milionů korun) je pro ni dost na to, aby již nadále v zaměstnání pracovat nemusela.
Bylo by ale chybou myslet si, že J.P. svého cíle dosáhla jen během zmíněných 7 pracovních let. Ve skutečnosti o finanční svobodě snila již od dětství. Když jí bylo 12 let, přečetla si dnes již klasiku ze světa osobních financí "Rich Dad, Poor Dad" a od té chvíle už ji idea spoření a investování nepustila.
První zásadní rozhodnutí, které pravděpodobně naprostou většinu mladých lidí ani nenapadne, učinila již při studiích na univerzitě. Uvědomila si totiž, že pokud si vyhrne rukávy, může vysokou ukončit o rok dříve: "Fakt, že jsem dosáhla na promoce o rok dříve, mi významně finančně pomohl. Nejenže jsem ušetřila rok školného, ale zároveň jsem získala extra rok příjmů navíc," popsala J.P.
Vzhledem k tomu, že ve Spojených státech není vysokoškolské studium zdarma jako třeba u nás, vyšplhala se její úspora za roční studium + roční příjem na celkem 150 000 dolarů (3,45 mil. Kč). V našich podmínkách by tak šlo pravděpodobně pouze o roční příjem (pokud vynecháme možnost soukromých vysokých škol), ale i ten může být sám o sobě poměrně důležitý.
Zvlášť když se vrátíme k tomu, jak funguje složené úročení a jak důležité může být začít spořit již v mládí. Nedej bože, pokud si již od mládí můžete dovolit spořit vyšší částky - to se pak přirozeně vaše jmění může dostat na diametrálně odlišnou úroveň.
Raketová kariéra
Ale zpět k naší mladé "důchodkyni". Ta se po škole dostala do investiční společnosti, kde byl její nástupní plat 60 000 dolarů (1,38 mil. Kč) + měla možnost získat na konci roku výkonnostní bonus v téměř stejné výši. Dohromady to tak dělalo lehce přes 100 000 dolarů (2,3 mil. Kč) ročně! V následujících letech dřela jako blázen a hned několikrát jí byl základní plat zvýšen.
Ke konci své sedmileté kariéry již vydělávala zhruba půl milionu dolarů ročně. Takže svou pracovní kariérou rovněž prolétla tak trochu ve "zrychleném módu", podobně jako tou studijní.
To ale není všechno. Po celou tuto dobu se jí zároveň dařilo spořit více než 70 %(!) svých příjmů. Díky tomu si dokázala i v takto krátkém čase pod sebou naspořit pohodlný finanční polštář ve výši 2,25 milionu dolarů. 40 % této částky dle jejich slov tvořily zisky z investování a 60 % bylo důsledkem disciplinovaného spoření.
A tak si ve 28 letech řekla, že má vlastně dost na to, aby již nadále nemusela pracovat v zaměstnání. Nejen proto, že měla sama dostatek peněz, ale také proto, že se rozhodla vdát. Dnes stále žije se svým (pracujícím) manželem a psem v New Yorku. Jejich společné roční výdaje dosahují na New York vskutku skromných 65 000 dolarů, což znamená, že i když pracuje pouze manžel, dokáže pár i nadále nemalou část příjmů spořit.
Faktem navíc je, že pokud vám investování není cizí a máte k dispozici dostatek kapitálu (jako například 2,25 milionu dolarů neboli 52 milionů Kč), dokáže si schopný člověk své jmění rozložit tak, aby nadále rostlo a ještě mu generovalo příjemný pasivní příjem - samozřejmě za předpokladu, že nemá potřebu zásadním způsobem navýšit svůj životní standard, což J.P. očividně nemá.
Chytrý mentální trik
Aby se však žena dokázala k takové částce dostat již v tak nízkém věku, využila zároveň během svých mladých let celou řadu různých strategií. Mimo jiné si prakticky odjakživa udržuje podrobný přehled o tom, za co a kolik utrácí. Zároveň preferuje naprostou automatizaci svého spoření. Takže ve chvíli, kdy jí na účet přistála výplata, automaticky se z ní 70 či víc procent odeslalo jinam, kde pro ní tyto peníze během let pracovaly.
Vůbec nejdůležitějším však pro ní dle jejich slov byl při shromažďování jejího milionového jmění tento mentální trik: Přemýšlejte nad svými nákupy ve smyslu ceny za hodinu času. Co to v praxi znamená?
"Abyste dosáhli co nejvyšší míry spoření, začněte své utrácení vnímat ve smyslu jednotek času, nikoliv ve smyslu dolarů. Takže místo toho, abyste si řekli, že zbrusu nový letošní iPhone vás vyjde na 800 $ [cca 18 000 Kč], spočítáte si, že vás ve skutečnosti vyjde na 60 hodin vaší práce, neboli, že za něj budete muset zaplatit týdnem a půl svého pracovního života," popsala princip této strategie J.P. Livingston.
Tímto stylem si dokážete mnohem lépe a efektivněji odpovědět na otázku, zda se vám ten který nákup skutečně vyplatí, a to zejména u těch nejdražších položek:
"Tato strategie je skvělá pro velké nákupy," tvrdí J.P. a dodává: "Řekněme, že si můžete koupit buď krásný, ale skromnější dům, anebo dům s jednou ložnicí a hezčím vybavením, který vás ovšem vyjde o 50 nebo 100 tisíc dolarů dráž. Skutečně vám tyto věci navíc stojí třeba za tři roky práce?"
Co se týče konkrétních kroků, jež vám pomohou navýšit uspořenou částku, vše podle Livingston začíná u identifikování vašich největších výdajů a nalezení způsobů, jak je snížit: "Podívejte se na váš jeden nebo dva největší výdaje - tím největším bude pravděpodobně bydlení/nájem - a pokuste se zde udělat kompromis."
Její další důležitou radou je: Pokud se vám podaří navýšit dosavadní příjmy, zachovejte své stávající náklady na život zcela identické.
I když je dnes multimilionářkou, bydlela J.P. s manželem ještě donedávna v pronajatém bytě o výměře 30 metrů čtverečních. Až nyní se manželé přestěhovali do většího bytu, ale to pouze proto, že očekávají příchod prvního potomka. Nalezení kompromisu mezi pohodlím a co nejmenším domovem je však dle Livingston skvělý způsob, jak se rázem dostat do situace, kdy jste schopni šetřit 50 a víc procent svých příjmů.
#osobnifinance #sporeni #penze #odchoddopenze #kariera #mentalita #utraceni #rozpocet #bydleni #jplivingston
nevidim relevantnost clanku pre ceske/slovenske pomery, uplne nezmyselne pre momentalne pomery ci v Prahe alebo Bratislave, aj ked si predstavim ze clovek zaraba povedzme 100k CZK/4000 eur tak prenajom/hypo atd. ho velmi tazko dostane k takymto cislam za 7 rokov prace...u nas samozrejme scifi sa dostat na 500k/20 000 eur mesacne :)
Třeba pro mě to relevantní je, protože nemusí přeci jít o konkrétní částky nebo věk "důchodu" (já chci umřít při dělání toho, co mě baví a naplňuje, ne na lehátku na pláži). Jde o způsob myšlení a procentuální odkládání příjmů, se kterým může spousta lidí začít, ale třeba to teď nedělá. Je každého volba, zda několik tisíc Kč / set euro měsíčně utratí za alkohol, cigarety, trávu, fast foody, jiné drogy, drahé telefony, nová auta atp. anebo si pomalinku budou odkládat a za 10-20-30-40 let můžou mít slušný polštář na důchod. Jasně, 28 let je v našich podmínkách nejspíš nemožné, ale mít tu možnost v jakémkoliv věku je přece super, ne? Já si z toho vzal určité ukázání cesty, se kterou už nějaké roky souzním. Ze mě tedy v článku jde o ukázání možností v jiné části světa, což taky nemusí být na škodu.
zdravim David, cisto prakticky, ktory 18-20rocny mysli na dochodok? vtedy predsa clovek chce nejak uzivat zivot, kupit si za svoje prve vlastne zarobene peniaze povedzme auto,resp. sa nejak osamostatnit od rodicov, a postupne riesit karieru,atd.. velmi tazko sa spori aj povedzme z relativne nizkeho prijmu, ked ma clovek co robit aby vobec prezil...podla medianu napr. v Cechach 2/3 obyvatelstava nedosahuju medianovy plat...to iste samozrejme plati aj na Slovensku, urcite to nie je jednoduche
@martinZlamal Možná je škoda generalizovat to tak, že je to celé nesmysl, protože mladí lidé na budoucnost nemyslí a chtějí si primárně užívat života. Přitom výše máte popsán konkrétní příběh mladého člověka, který je přesným opakem. Podle mě není cestou kupředu neustále sklánět hlavu a opakovat, že to nejde, že u nás je jiná situace a lidé to vidí jinak. Očividně to někde jde a divil byste se, kolik mladých lidí se dnes o finance aktivně zajímá (už jen proto, že jsou si plně vědomí toho, že si svůj důchod už budou muset zajistit sami). Netvrdím, že tady za 5 let budeme mít Švýcarsko, ale zároveň nesouhlasím s tím, že je nereálné vyhrnout si rukávy, dokončit studia dříve, začít makat v perspektivním oboru, vypracovat se nahoru a přitom si díky skromnějšímu životu naspořit na zbytek života. Není to jen o konkrétních číslech a měnách, je to taky o nějakém dlouhodobém procesu, který podle mě jde reálně bez problémů aplikovat i v našich podmínkách.
@tomasdurcak Mozme o tom polemizovat, viem ake to je ked clovek zacina od nuly v uplne cudzom prostredi, a samozrejme vzdy je to trosku aj o stasti a nielen o praxi v danom obore. Svajciarsko nebude ani na Slovensku, ja som pisal len o tom, ze je velmi tazke sa odrazit, a zacat pracovat povedzme v atraktivnom odbore, ktory je aj slusne plateny. Vela ludi pracuje za minimalne peniaze -> nie kazdy moze pracovat v IT, alebo inom atraktivne platenom zamestnani, a x ludi nema finance povedomie ako vobec sporit a investovat, dlhodoby proces a investovanie im nic nehovori, kopa ludi zije a splaca spotrebne a ine uvery, aby mali lepsiu televiziu, auto atd. Dalsia vec je, ze ked clovek zacne zarabat relativne zaujimave peniaze a chce si ich uzit, nemysli na to co bude za 20-40 rokov. Urcite ale suhlasim s nazorom ze da sa setrit aj z mala a postupne z toho vytvorit nejake portfolio na investovanie, to je urcite aplikovatelne aj v nasich podmienkach.
@martinZlamal Taky mám zkušenost se startem od nuly a souhlasím, že to sranda není. Prostě dřina, dřina a dřina a je potřeba narazit na správné lidi, kteří smýšlejí podobně, nebo mít trošku štěstí, že se naskytne nějaká příležitost. A rovněž souhlasím s tím, že dnes velká část populace (i té mladé) stále nemá ani elementární základy finanční gramotnosti. Snad se nám i skrz Warengo podaří tento trend začít pomalu měnit k lepšímu.
Podľa mna je článok o tom aby si človek uvedomil, aké sú možnosti. Kto ako k čomu pristupuje. Mňa z článku najviac zaujali dve veci: 1. Vytýčiť si ciel a za ním tvrdo ísť - tu je to pre každého niečo iné. Ale ak si poviem že neni možné dostať výplatu 20 000 euro tak ju nedostanem. Ako som niekde počul príslovie: Ak si ochotný robiť pre 1 dolár, tak dostaneš 1 dolár. Samozrejme je to náročné. 2. "Řekněme, že si můžete koupit buď krásný, ale skromnější dům, anebo dům s jednou ložnicí a hezčím vybavením, který vás ovšem vyjde o 50 nebo 100 tisíc dolarů dráž. Skutečně vám tyto věci navíc stojí třeba za tři roky práce?" To je krásne napísané a použitelne snad pri každom nákupe. Stojí to zato čo idem kúpiť za ten čas čo strávim v práci? Je v tom všetkom podľa mna nájsť rovnováhu pretože každý to môže mať inak ale pritom niečo všetci spoločné. :)
@frantisekmolnar Přesně tak Františku, většina té teorie funguje všude bez ohledu na měnu a konkrétní čísla. Ten přepočet na počet odpracovaných hodin mě taky zaujal. ?
Pecka a obdiv!
?