Kakeibo [vyslovováno ka-kéi-bo] v překladu znamená něco jako "účetní kniha domácnosti". V roce 1904 jej vytvořila historicky první japonská novinářka - žena Hani Motoko a je používáno pro přístup ke správě peněz, jež stojí na jednoduchosti a selském rozumu bez kudrlinek.
Japonci jsou mistři minimalismu a dokáží se v případě potřeby uskromnit ve všech aspektech svého života. To ale neznamená, že jsou všichni od narození dokonalí, skvělí a s penězi jim to jde jako ostřílenému finančnímu expertovi.
Kdepak, i v Japonsku - stejně jako všude jinde ve světě - jsou lidé, kteří zkrátka na nudu, stres nebo obyčejnou blbou náladu reagují tak, že vyrazí na nákupy. A samozřejmě stejně reagují i na to, když se cítí skvěle a mají chuť si něco dopřát za odměnu.
Změnit tyto i všechny jiné finanční návyky není nikdy snadné. Jde o hluboce zakořeněnou součást našich každodenních životů a samotný akt utrácení je navíc zpravidla spojen s emočním aspektem, od kterého není lehké se odpoutat.
Jenže Japonci na snahu změnit své finační návyky a začít konat chytřejší finanční mají účinnou zbraň - už 116 let jim v tom pomáhá právě kakeibo.
Žádná tabulka v Excelu, základem je blok a pero
Stejně jako v případě všech rozpočtových systémů pro správu financí, hlavní myšlenkou kakeibo je pomoci vám pochopit váš vztah k penězům skrz jasně vedený seznam všech příjmů a výdajů do poslední koruny.
Kakeibo se však v jedné věci od většiny dnešních systémů liší - nezahrnuje žádný software, žádnou aplikaci ani žádnou excelovou tabulku. Akt, během kterého si sednete a fyzicky všechny své útraty do svého rozpočtového bloku/deníku zapíšete, je naopak považován za zcela klíčovou součást systému - jakožto meditativní způsob, jak pozorovat a zpracovat své finanční návyky.
Kdy jste naposledy něco napsali na papír ručně (podpisy do žákovských a na faktury se nepočítají!)? Věda přitom zas a znovu ukazuje, že psaní rukou má řadu pozitivních benefitů - při psaní rukou jste na daný subjekt víc soustředění, lépe si dokážete uvědomit své špatné návyky včetně toho, co je spouští a máte větší šanci, že se vám spíš podaří dosáhnout pozitivní změny.
V kakeibo ale nejde jen o to, že si do deníčku každý den večer zapíšete, co a za kolik jste si koupili. Nebyl by to ostatně japonský systém, kdyby v sobě neobsahoval jistou dávku striktnosti. Pro lidi, jež tuto rozpočtovou filozofii v životě používají, je nákup ne-esenciálních věcí, které dle jejich názoru 100% k životu nepotřebují, proces. Ten začíná položením si následujících otázek:
- Můžu bez této věci žít?
- Můžu si tuto věc vzhledem k mé současné finanční situaci dovolit?
- Budu ji doopravdy používat?
- Mám na ni doma vůbec místo?
- Jak jsem se k ní vůbec dostal/a? (Viděl/a jsem ji v časopise? Na internetu? Narazil/a jsem na ní při znuděném bloumání po obchoďáku?)
- V jakém jsem dneska rozpoložení? (Klidný? Vystresovaný? Mám chuť slavit? Pokouší se o mě nějaký splín?)
- Jaký mám pocit z toho, že si tuto věc koupím? (Jsem šťastný/á? Nadšený/á? Je mi to jedno? A jak dlouho tenhle pocit po nákupu vydrží?)
Jak vidíte, kakeibo není jenom o vedení si jasného přehledu o osobních financích. Chtě nechtě vás donutí začít přemýšlet o tom, jak své peníze utrácíte a především - co vás k tomuto utrácení primárně motivuje.
Jinými slovy - dříve či později vás donutí být sám/a k sobě zcela upřímný/á a ujasnit si, jaké jsou vaše reálné "potřeby" a které vaše nákupy ovlivňuje místo racionality spíš pouze chtíč a touha.
Dlouhodobě vám kakeibo pomůže dosáhnout toho, že budete schopni poměrně rychle, chytře a logicky odhadnout, zda za něco své peníze utratíte, nebo ne.
Na závěr několika odstavců o striktnosti a zapojení čisté logiky se sluší ještě dodat, že kakeibo není nastaveno tak, aby z vašeho života postupně odseklo veškerou zábavu a užívání si. Existují ale i levnější a smysluplnější věci, jež vám pomohou zvednout náladu než nové oblečení (které nepotřebujete), nová elektronická hračka (kterou taky nepotřebujete) nebo nálož alkoholu a cukru (obojí nepotřebujete ani vy, ani váš organismus).
Kudy vede cesta ke smysluplnějšímu utrácení?
Abyste mohli pozorovat nějaké zásadnější změny, je nezbytné nepřestávat se před každým ne-esenciálním nákupem sám/a sebe ptát na ty správné, smysluplné otázky.
Tady je pár strategií vycházejících z kakeibo, jež by vám k tomu mohly dopomoci:
1. Dejte si před nákupem 24 hodin na rozmyšlenou. Díky tomu zabráníte impulzivnímu nákupu a budete mít čas ujasnit si, zda danou věc pouze chcete, nebo opravdu potřebujete. Pokud na ni druhý den stále myslíte a můžete si ji dovolit, jděte a s klidem si ji kupte. Budete se svým konečným rozhodnutím mnohem spokojenější.
2. Nenechte se zlákat slevami. Problém se slevami a různými výprodeji typu Black Friday atp. je ten, že i když máte pocit, že jste jejich využitím vlastně vydělali, zpravidla si spíš nakoupíte hromadu věcí, které nepotřebujete a nakonec ani používat nebudete. Pokud něco kupujete ve slevě, je proto na místě zeptat se sám/a sebe, zda byste si tu samou věc koupili i tehdy, kdyby ve slevě nebyla.
3. Pravidelně kontrolujte svůj bankovní účet. Ideální je zahrnout tento úkon do své ranní rutiny. Každé ráno si můžete zkontrolovat, kolik peněz máte na účtu a kolik si tedy můžete případně dovolit utratit. Ideální způsob, jak se ujistit, že je vše v pořádku a mít nad financemi větší kontrolu.
4. Plaťte v hotovosti. Fyzické odevzdávání peněz místo bezmyšlenkového přikládání karty má podobný efekt, jako to fyzické vypisování všech útrat. Takovou útratu si zkrátka mnohem víc uvědomujete a snadněji si ji následně přidáte do rozpočtu. Můžete si rovněž třeba na týden vybrat konkrétní sumu s tím, že utratíte pouze tu. A kartu nechejte doma.
5. Dejte si připomínku i do peněženky. Pro čistokrevné shopaholiky, kteří o sobě vědí, že ať se snaží sebevíc, nemají utrácení vždy pod kontrolou, existuje ještě jedna drobnost. Přilepte si na kreditní kartu papírek a napište na něj "OPRAVDU to potřebuješ?". Funkčnost nezaručuji, ale za zkoušku to stojí. Přinejmenším jde o další věc, která vás před nákupem donutí udělat krok zpět, což je cesta k chytřejším finančním rozhodnutím.
6. Změňte prostředí, jež vás k utrácení svádí. Pokud si všimnete, že máte sklony pustit se do nakupování pokaždé, když dorazí marketingový email s nabídkou zboží, nebo když na Instagramu vidíte influencera s něčím novým na sobě, řešení je nasnadě. Odhlaste se od reklamního mailu a přestaňte daného člověka sledovat. Podobně to funguje se slevovými letáky ze supermarketů či s bezcílnými návštěvami obchodních center. Hoďte je do kontejneru na papír a jděte se raději projít do parku.
---
Všichni vyznavači kakeibo si čas od času dopřejí i něco ne-esenciálního. Je to zcela v pořádku a metoda k tomu dokonce vyzývá. Pamatujte, že jejím hlavním cílem je odnaučit vás skrz větší rozvážnost, logiku a všímavost konat zbytečné nákupy, jež vám reálně pocit štěstí zvyšují jen dočasně (načež musíte vyrazit a zase si ho nějakou další blbostí za další vyhozené peníze zvýšit).
Netřeba dodávat, že smysluplné nakupování je přímo spojené se smysluplným spořením. Je vysoce pravděpodobné, že pokud se vám díky kakeibo podaří dosáhnout aspoň nějakých změn, velmi rychle si toho všimnete na svém bankovním účtu. Nejenže budete spořit víc, ale zároveň budete schopni konat lepší rozhodnutí o tom, jak své peníze investovat primárně do věcí, na nichž skutečně záleží.
#kakeibo #metoda #filozofie #japonsko #osobnifinance #nakupovani #emoce #rozhodovani #rozpocet #utraceni #navyky #disciplina #logika