Všichni máme v čerstvé paměti rapidní tržní propad z letošního roku. Některé další společnosti a trhy navíc doba pandemická vypláchla ještě znovu během roku.
Na jednu stranu následný tržní růst přilákal celou řadu nováčků - zvlášť z řad mladých lidí - ale na druhou stranu dost možná řadu dalších od jakéhokoliv #investovani odradil, jelikož se takto volatilních cenových výkyvů se svými úsporami jednoduše řečeno účastnit nechtějí.
Jak špatné ale reálně je, když se rozhodnete neinvestovat ani korunu a ponechat si všechny úspory v pelesti postele nebo na spořícím účtu?
Stručně řečeno, není to žádná hitparáda
Pokud ponecháte dlouhodobě větší sumy peněz ležet ladem, necháváte na stole pravděpodobně zároveň ležet nemalé zhodnocení a zisk.
A zhodnocení a zisk by se vám mohly docela hodit, třeba v pozdější fázi vašeho života.
Ano, investování už ze své podstaty vyžaduje, aby na sebe investor vždy vzal určitou část rizika. A možnost, že o část svých peněz přijdete - zejména vydáte-li se se svým měšcem úspor na burzu - neustále visí ve vzduchu.
Odměnou za toto #riziko však může být mnohonásobně vyšší #zhodnoceni vaší původní investice. Pojďme si ukázat několik výmluvných příkladů:
Pokud byste v roce 1928 investovali 100 $ do tříměsíčních amerických dluhopisů, do roku 2019 by z nich bylo 2079,94 $.
Stejný obnos investovaný do akciových trhů, například do indexu S&P 500 (včetně dividend), by za stejnou dobu vyrostl až na 502 417,21 $.
Solidní zhodnocení úspor by se vám mohlo nejen hodit, ale téměř jistě se bez něj v řadě věcí asi ani neobejdete. Nejen v otázce pohodlné #penze, ale i pro naplnění některých dlouhodobých cílů, jako je splacení hypotéky na dům, cestování, zajištění kvalitního vzdělání pro vaše děti atp.
Proč? Protože na druhé straně rovnice existuje ještě věc zvaná #inflace.
Inflace jednoduše řečeno vyjadřuje nárůst ceny produktů a služeb v čase. V letech 1997 až 2020 dosáhla průměrná roční inflace Evropské unie 2,38 %.
Stíhají dnes vaše úspory držet krok s inflací?
Tímto tempem můžete počítat s tím, že abyste své teoretické současné měsíční #nakladynazivot ve výši řekněme 20 000 Kč i za 20 let nadále utáhli, budete už na ty stejné, identické výdaje potřebovat každý měsíc 29 520 Kč.
A tady je zakopaný hlavní problém některých spořících a jiných ultra-konzervativních účtů. Vaše úroková sazba na daném účtu může být velmi snadno nižší, než jaký je růst inflace.
To znamená, že se vaše peníze v čase konstantně stále víc a víc znehodnocují. Abyste se tedy za 20-30 let mohli v klidu vydat do #duchod s tím, že dalších 30 let bez problémů vyžijete, musíte si naspořit nemalou částku peněz.
Částku, k níž se skrz spořící účet dost možná přiblížíte třeba až za 100 let, kdy už ale bude i inflace úplně jinde a tak dále. Je to zkrátka začarovaný kruh, z nějž ale nabízí možnost vystoupit právě investování.
Skrz investování a jeho výrazně lukrativnější výhled ročního zhodnocení vašich financí (i v případě velmi konzervativních investičních strategií s minimálním rizikem) se vám naopak reálně může vcelku bez problémů podařit získat dostatečně velké #uspory na stará kolena nebo cokoliv jiného.
Mějte rovněž na paměti, že nikde není řečeno, že musíte do investování vložit veškeré své úspory. Ve skutečnosti by to vlastně dost možná byla hloupost. A už vůbec není nikde řečeno, že byste měli všechny své úspory investovat zrovna do akcií. Přičemž o tom, kam všude je možné peníze investovat, si zde na Warengo můžete číst nikoliv celé hodiny, ale celé dny.
Je ale vysoce pravděpodobné, že vaše úspory budou schopny z dlouhodobého pohledu vytvořit nesrovnatelně vyšší zhodnocení, pokud je investujete někam jinam než do svého bankovního účtu.