Před příchodem finanční #krize v roce 2008 si nejen v USA příliš mnoho lidí nakoupilo #bydleni, na nějž reálně vůbec neměli. Ve výsledku jsme pak za to zaplatili všichni.
"Finanční samuraj" Sam Dogen lidem, jež dnes v době nejistoty a očekávání krize zvažují nákup #nemovitosti, proto radí, aby se drželi pravidla "30/30/3". Jeho cílem je zajistit, abyste si nepořídili domov, který si nemůžete dovolit.
Tenhle tip ze záložky #financnigramotnost a #osobnifinance má celkem tři části a ideálně chcete splňovat všechny tři. V nejhorším případě však minimálně jedno.
Pravidlo č. 1: Měsíční splátka hypotéky by nikdy neměla přesáhnout 30 % vašich celkových hrubých měsíčních příjmů
Tohle je poměrně tradiční realitní poučka. Dnes je ale dobré ji připomenout, jelikož nízké úrokové sazby mohou nejednoho kupce svádět k tomu, aby se bez obav vydal přes 30 %.
Při nízkých úrokových sazbách si přitom už tak můžete dovolit za dům zaplatit víc, pokud své ostatní útraty v rámci hrubého příjmu udržíte z pohledu procent fixní. Problém nastane ve chvíli, kdy toto pravidlo porušíte, abyste si koupili ještě dražší dům.
Pokud byste za splátku utratili 40 % ze svého měsíčního hrubého příjmu 100 000 Kč, stále vám zůstane #hrubyprijem ve výši 60 000 Kč, z kterého se rozhodně dá více než vyžít. Utratit ale 40 % např. z aktuální průměrné měsíční mzdy v ČR, jež činí necelých 35 000 Kč znamená, že vám zůstane že vám na vše ostatní zbude 21 000 Kč hrubého, což už není žádná bezpečná rezerva.
Čím nižší je váš plat, tím bezpečnější je utratit za bydlení méně.
Pravidlo č. 2: Mějte 30 % celkové ceny nemovitosti ušetřeno v hotovosti
Před tím, než se ke koupi domu či jiné nemovitosti v dnešní době rozhodnete, měli byste mít MINIMÁLNĚ 30 % její celkové hodnoty našetřeno buď v #hotovost, nebo ve velmi konzervativních aktivech. Pokud nemáte ve vlastních penězích aspoň 20 % hodnoty nemovitosti, hypotéku vám stejně nedají, a zbylých 10 % je takový zdravý "polštář" pro případ jakýchkoliv komplikací.
30 % může znít jako mnoho, ale pokud se bavíme o nákupu v době ekonomické nejistoty, je VŽDY lepší mít raději větší rezervu a pak ji nepotřebovat než naopak.
Majitelé domů, kteří během poslední recese šli do kytek jako první, byli ti, jež za dům na začátku zaplatili nejmenší část ze svého, což u nich následně přirozeně zvýšilo chuť celou #hypoteka skrečovat.
Pokud se tedy během řekněme následujících 6 měsíců chystáte koupit nemovitost, mějte už nyní připraveno minimálně 20 % její hodnoty v hotovosti a nijak s těmito prostředky nemanipulujte. Není moudré nechávat je tak blízko před pořízením nemovitosti například v akciích - i vzhledem k aktuálnímu tržnímu kontextu.
Pravidlo č. 3: Cena vaší nemovitosti by neměla být vyšší než je trojnásobek vašeho hrubého ročního příjmu
Toto pravidlo vám pomůže na první pohled zjistit, které domovy se nacházejí ve vaší cenové relaci. Bere rovněž v potaz procento nemovitosti, jež zaplatíte ze svého, a udrží vás dál od nákupů, jež by váš rozpočet mohly dostat do úzkých.
Jinými slovy, činí-li váš roční hrubý příjem například 1 200 000 Kč, pak si s klidem můžete dovolit nemovitost v hodnotě 3 600 000 Kč. V případě současné tuzemské průměrné mzdy (35 000 Kč) hovoříme o ročním příjmu 420 000 Kč a tedy nemovitosti v hodnotě 1 260 000 Kč. Pokud jste ale na příjem v domácnosti dva, přirozeně se obě hodnoty mohou zdvojnásobit a jste zcela jinde.
Vezmeme-li navíc v potaz aktuální ultra-nízké úrokové sazby, je možné za jistých okolností toto pravidlo navýšit až na pětinásobek hrubého ročního příjmu vaší domácnosti.
Jen mějte na paměti, že dům o pětinásobné hodnotě vašeho ročního hrubého příjmu bude kromě vyšší ceny velmi pravděpodobně mít i vyšší náklady na údržbu, daň z nemovitosti atp.
---
Zajímavým způsobem, jak si rovněž pořízení nemovitosti z pohledu osobních financí zpříjemnit, je možnost pronajmout například pokoj nebo část domu někomu dalšímu, kdo vám z nájmu se splácením de facto pomůže a teoreticky vám tak umožní pořídit si i dražší nemovitost. Všeho ale s mírou a rozumem, disciplína se při nákupu nemovitostí (ať už investičních, či pro vlastní potřebu) vždy může jen vyplatit.
