Jednatel společnosti se v souladu s ustanovením § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zavazuje k výkonu své funkce s
- nezbytnou loajalitou,
- potřebnými znalostmi a
- pečlivostí.
Co tento závazek pro jednatele představuje? Jaké mohou být následky NEjednání s péčí řádného hospodáře?
Podle názoru Nejvyššího soudu je součástí nezbytné loajality (bod 1) povinnost jednatele dát při rozhodování přednost zájmům společnosti před zájmy svými či zájmy třetích osob, včetně zájmů společníka, který jej do funkce jednatele prosadil.
Pokud stojí jednatel před nějakým podnikatelským rozhodnutím, je povinný jednat INFORMOVANĚ. Měl by si tedy být vědom všech právních i jiných následků jeho rozhodnutí. Je však logické, že jednatel nemůže znát všechny zákony nazpaměť, do toho se perfektně vyznat v účetnictví a např. ještě ovládat technickou správu jeho webových stránek. V tom případě je jednatel povinen spojit se s osobou, která má k dané problematice dostatek znalostí a dokáže jednateli poskytnout dostatečný podklad k jeho rozhodnutí.
V praxi bychom si to mohli představit následovně:
Jednatel společnosti - tvrdý obchodník, který však nemá znalosti ve správě webových stránek. Jednatel se rozhodne na web implementovat novou funkci pro prodej služeb jeho společnosti. Není si však vědom např. nařízení GDPR, které uděluje společnosti, kterou jednatel zastupuje, určité povinnosti ohledně zpracování osobních údajů zákazníků. Vyskytne se problém s osobními údaji / přijde kontrola z Úřadu pro ochranu osobních údajů a pokuta je na světě. Kromě pokuty vycházející z porušení/nedodržení povinností vyplývajících z nařízení GDPR, která bude udělena společnosti, navíc hrozí jednateli, že bude odpovídat za způsobenou škodu či to pro něj může mít dokonce trestněprávní následky.
Jednatel společnosti se měl před implementací nové funkce na web seznámit se všemi náležitostmi, které jsou v souvislosti s novou funkcí potřeba učinit. Tj. pakliže on sám neměl dostatečné technické znalosti ohledně správy webu, měl se spojit s IT specialistou, který by mu danou problematiku přiblížil - upozornil by ho na náležitosti týkající se souhlasu se zpracováním osobních údajů. Event. se jednatel měl spojit i s právníkem, který by mu přiblížil nařízení GDPR a povinnosti z něj vyplývající. Tím, že se jednatel s těmito informacemi neseznámil, ať už sám či díky třetí osobě, ohrozil společnost svým NEINFORMOVANÝM rozhodnutím. Jednal-li by jednatel s péčí řádného hospodáře, tj. informovaně, a i přesto by vznikla společnosti škoda, není jednatel povinen tuto škodu hradit.
Ignorantia juris non excusat = Neznalost práva neomlouvá
V souladu s ustanovením § 159 odst. 2 občanského zákoníku vykonává jednatel funkci osobně, to však nebrání tomu, aby zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena orgánu. Pakliže se jednatel rozhodne pověřit jinou osobu, musí:
- prověřit, že se jedná o osobu kvalifikovanou,
- vytvořit jí podmínky pro výkon svěřené funkce a
- efektivně kontrolovat, zda a jak je svěřená působnost vykonávána.
Příklad z praxe:
Jednatel zcela přenechal řízení společnosti druhému jednateli, avšak nenastavil žádné kontrolní mechanismy a neprováděl žádnou kontrolu toho, jak je společnost spravována a řízena. Tím umožnil, aby druhý jednatel vybíral z účtu společnosti peněžní prostředky a používal je pro svou osobní potřebu.
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 18. 9. 2019 (sp. zn. 27 Cdo 844/2018) judikoval, že jestliže jednatel svou funkci vykonává toliko formálně = tj. ve skutečnosti funkci nevykonává a plnění povinností statutárního orgánu přenechává druhému jednateli, popř. zaměstnancům společnosti, a ani nekontroluje, jak je společnost řízena a jak jsou její záležitosti spravovány, NEJEDNÁ s péčí řádného hospodáře.
Následky porušení péče řádného hospodáře
Pakliže dojde k porušení péče řádného hospodáře porušením smluvní povinnosti, má jednatel, který takto jednal, podle ustanovení § 2913 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit škodu z toho vzniklou. Podle § 3 odst. 2 zákona o obchodních korporacích je jednatel povinen nahradit i nemajetkovou újmu.
Nenahradí-li jednatel společnosti škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí podle § 159 odst. 3 občanského zákoníku věřiteli společnosti za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na společnosti nemůže domoci.
Pakliže jednatel poruší povinnost péče řádného hospodáře, vydá společnosti prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získal. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba společnosti v penězích.
Porušení péče řádného hospodáře může mít mimo soukromoprávní následky rovněž i trestněprávní následky - např. trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku nebo trestný čin zneužití informace v obchodním styku.
ZÁVĚR
- Jednatel společnosti má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, tj. vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí.
- Porušení péče řádného hospodáře nelze příliš zobecňovat, soud musí vždy přihlédnout ke všem okolnostem projednávané věci. Je však dobré být obeznámen se základními principy, které jsem uvedl výše.
- Poruší-li jednatel povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, musí být připraven čelit negativním následkům takového jednání, počínaje odpovědností za újmu a konče trestním stíháním.
