To vedlo k dalšímu nárůstu cen těchto komodit na kapitálových trzích. Každá mince má ale dvě strany, a na tuto situaci se tak dá pohlížet i jako na příležitost pro Evropu. A proč?
Vzhledem k Evropské zelené dohodě, která si klade za cíl zabezpečit, aby členské státy EU do roku 2050 dosáhly uhlíkové neutrality, čímž by se Evropa stala vůbec prvním klimaticky neutrálním kontinentem, je logické, že ruský plyn a ropa měly být vnímány jako jakési přestupní stanice na cestě za dosáhnutím tohoto cíle. Z tohoto pohledu by válka, která od 24. února budí primární zájem všech investorů, mohla být katalyzátorem, který celý proces získávání nezávislosti evropských států na Moskvě urychlí.
Bez infrastruktury to nepůjde
Pochopitelně, k dosažení tohoto cíle je potřeba uvést do chodu celou řadu procesů. Na prvním místě stojí vybudování potřebné infrastruktury, která zabezpečí přísun energie a tepla od nových dodavatelů. To vyžaduje nejen objemné investice, ale také čas. Z tohoto pohledu by současné narušení dodavatelského řetězce v důsledku sankcí, uvalených západními státy na Rusko, mohlo způsobit obrovské komplikace celé řadě odvětví, o možné globální recesi ani nemluvě. Už teď bylo možné sledovat, jak ceny například ropy nebo pšenice šplhají rekordně vysoko. Válka zasáhla i dopravu a automobilový sektor. Banka Goldman Sachs drží výhled růstu ceny ropy v nejbližších měsících na 135 USD za barel. I proto je řešení otázky nezávislosti na dodávkách klíčových energetických surovin z Ruska stále více a více naléhavé.
Přechod k zelené energii
Logickým krokem na cestě za nezávislostí by měly být rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů, vzhledem k faktu, že součástí výše zmíněné dohody je zajištění čisté a cenově dostupné energie. Investiční plán pro udržitelnou Evropu počítá s nakumulováním investicí o výši minimálně 1 bilion EUR. K dalším zdrojům financí by pak měl patřit Modernizační a Inovační fond. Přelomovým rokem v otázce zelené energie byl pro Evropskou unii nepochybně rok 2020, jelikož to se poprvé podařilo členským státům vyrobit více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv.
Každý stát má jiný energetický mix
Cesta za úplnou uhlíkovou neutralitou bude ale ještě dlouhá. Každý z 28 států má jinou startovací pozici co se energetického mixu týče, stejně jako pozice obnovitelných zdrojů (OZE) v něm. Státy, které využívají OZE nejvíce, jsou v Evropě Německo, Španělsko a Itálie. Také Dánsko je lídrem v oblasti výroby solární a větrné energie, díky nimž dokáže pokrýt až 61 procent své roční spotřeby.
Česko a Slovensko v obnovitelných zdrojích zaostávají
Pokud jde o využívání OZE, Česko a Slovensko oproti jiným státům EU zaostávají. Solární a větrné elektrárny se na celkové spotřebě těchto států v roce 2020 podílely jen necelými pěti procenty. Fotovoltaické elektrárny obstarají jen 2,7 procenta celkové výroby, ačkoliv reálný potenciál obou států je několikanásobně vyšší.
Aby země EU dosáhly cílů, vytyčených v Zelené dohodě, budou muset během následující dekády výrazně zvýšit podíl energie, vyrobené z obnovitelných zdrojů a současně snížit závislost na uhlí, zemním plynu a ropě. I když tato cesta bude ještě dlouhá, rozhodně se dá tvrdit, že vede správným směrem.
Komentář hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Olívie Lacenové