9 minut čtení

„Prašivé“ dluhopisy, zaručená ztráta, nebo zajímavá příležitost?

Mezi tzv. „Junk bonds“ (v české terminologii „prašivé dluhopisy“) se řadí korporátní dluhopisy, jejichž emitenti nedosahují ....

Mezi tzv. „Junk bonds“ (v české terminologii „prašivé dluhopisy“ nebo "dluhopisy spekulativního stupně") se řadí korporátní dluhopisy, jejichž emitenti nedosahují ani na nejnižší úroveň ratingu. V tomto článku se zaměříme na korporátní dluhopisy, které nejsou veřejně obchodované („OTC“ trh).

Aktuální legislativní úprava umožňuje vydání dluhopisové emise prakticky jakémukoliv ekonomickému subjektu a ani v případě schválení veřejné emise se nedočkáme nějakého hodnocení stability emitenta od regulačního orgánu. Díky tomu jsme ze všech stran bombardováni reklamami lákajícími na atraktivní zhodnocení, u „střízlivějších“ subjektů nalezneme jednociferné fixní výnosy, u těch „divočejších“ rovnou dvouciferné. Dluhopisů je samozřejmě více druhů, ale v případě neveřejných emisí jsou nejčastějším typem dluhopisy, které jsou prodávány za 100% emisního kurzu a výnos tvoří pevný kupon, díky tomu se jedná o nejjednodušší formu investice, která může oslovit i nezkušené investory.

Kreditní riziko

Když si projdeme různé emisní podmínky, najdeme obsáhle rozepsaná rizika, které častokrát pokryjí i několik stran. To prakticky nejpodstatnější je pro investora riziko kreditní. Jedná se o riziko, že se emitent dostane do situace, kdy nebude schopen hradit své závazky, tím pádem i vyplácet úroky či jistiny. Pokud dojde k úpadku emitenta, jsou vyhlídky dluhopisových investorů značně pesimistické. Záleží na konkrétní situaci, zdali emitent disponuje nějakým majetkem, jaké je jeho celkové zadlužení, kolik je věřitelů, jejichž věřitelská práva jsou prioritní oproti dluhopisovým, atd. Nezřídka se však stává, že vlastníci dluhopisů "přijdou zkrátka" a utrpí ztrátu celé jistiny. V těch šťastnějších případech se podaří v průběhu několika let vyplatit alespoň části listin, ať už formou zpeněžení majetku či jinými způsoby. Proč teda kupovat korporátní dluhopis a riskovat 100% pro pár procent výnosu?

Proč dluhopisová emise?

První otázkou, kterou by si měl investor položit, je, proč daný subjekt vydává dluhopisy. Samozřejmě se jedná o atraktivní způsob financování, protože v případě úspěšné distribuce, je to velmi jednoduchý způsob, jak dosáhnout na kapitál, bez zástavy a navíc s možností využít prostředky libovolným směrem. Oproti tomu banky jsou při úvěrování daleko přísnější, často považují zajištění majetkem, či subjekt „svazují“ podmínkami využití prostředků konkrétním směrem. Důvody dluhopisové emise tak mohou být například:

·       Společnost nemá podnikatelskou historii

·       Společnost nemá majetek pro zajištění úvěru

·       Společnost má „nestandardní“ podnikatelskou činnost (investice do umění, investice do kryptoměn, nákupy společností, …)

·       Společnost potřebuje uhradit starší závazky

·       Společnost potřebuje kapitál rychle

Není asi nutné více rozebírat, že v případě, že společnost použije prostředky efektivně využije pro další růst., je rizikovost úplně jinde, než pokud prostředky použije na úhradu starších závazků.

(Ne)čteme emisní podmínky

Emitent při vydávání dluhopisů vyhotovuje prospekt a emisní podmínky, jenž upravují veškeré skutečnosti týkající se nabízeného dluhopisu. Ač jsou určité náležitosti, které musí být splněny, je jen na emitentovi, jak moc nechá investora „nahlédnout do svých karet“. Problémem je, že málokterý investor obětuje čas k tomu, aby si emisní podmínky skutečně prostudoval. Poté dochází k paradoxním situacím, kdy emitent skončí v insolvenci, ale emisní podmínky už před několika roky obsahovaly varování auditora před hrozícím úpadkem, či z emisních podmínek bylo jasné, že je společnost předlužená a prostředky použije k úhradě starších závazků, aneb „vytloukání klínu klínem“. Prostudování alespoň hlavních bodů emisních podmínek je tak vždy na místě.

Podnikatelský plán

V případě, že kupuji korporátní dluhopis, věřím, že bude emitent ekonomicky úspěšný. K této víře by mě měla dovést prezentace podnikatelské činnosti, kterou emitent vyvíjí. Je mi nabídnutý dluhopis s kuponem ve výši 7% p.a., k tomu připočítám náklady na distribuci, tudíž to zaokrouhlím na 10%. Věřím, že dokáže emitent generovat takový zisk, aby pokryl tyto náklady a dlouhodobě rostl? Ke zvážení této skutečnosti je samozřejmě nejlepší, když má člověk dostatek dat, jakožto výkazy a další ekonomické ukazatele. Jenže už jste se asi setkali s větou: „Papír snese vše.“ 

Dosavadní pozitivní výsledky nejsou zárukou další prosperity do budoucna. Konkrétním příkladem může být například cestovní kancelář. V říjnu minulého roku by emise dluhopisů dlouhodobě úspěšné cestovní kanceláře mohla být velmi atraktivní příležitostí, avšak neuběhl ani rok a za aktuální situace by se jednalo o obor, kde byste opravdu nechtěli mít alokované prostředky. Dostáváme se tak k tvrdé pravdě, nikdo nemá křišťálovou kouli a zvážení rizika tak kolikrát záleží na subjektivním pohledu potenciálního investora. Základem je tak pročtení emisních podmínek a porovnání uvedených skutečností s tím, co je mi prezentováno. 

Dozvím se, že budou prostředky použity na bytovou výstavbu, ale v emisních podmínkách najdu: „Prostředky budou použity na financování společnosti“? Pod toho vyjádření lze schovat jak výstavbu, expanzi, tak i úhradu starých závazků. Nebo je mi prezentováno, že financování je na nákup cenin a emisní podmínky opravdu konkrétně uvádí použití prostředků pro nákup cenin? Investor projevuje společnosti důvěru tím, že jí svěří své prostředky, stejně tak by měl emitent prokázat důvěru investorovi a nechat ho nahlédnout „pod pokličku“ svého byznysu.

Marketing na prvním místě

Dluhopis se sám neprodá a o distribuci by se daly psát eseje. Ani tomuto oboru se nevyhýbají různé marketingové triky, ty nejčastější jsou:

·       Dluhopisy jsou schváleny ČNB! – Jedná se o situaci, kdy distributor uvádí skutečnost, že dluhopisy schválila ČNB. V tomto znění si však nezkušený investor může myslet, že Česká národní banka hodnotila kvalitu daného dluhopisu, ale ve skutečnosti se jedná jen o formální schválení náležitostí.

·       Zajištění nemovitostí! – Velmi silný argument, který tvrdí, že za mým dluhopisem stojí něco hmatatelné, navíc tak stabilní jako nemovitosti. Bohužel „kamenem“ úrazu bývá, že ač skutečně může být navázán dluhopis na nemovitost, nezřídka dochází k situacím, kdy například na jeden byt připadnou desítky či stovky investorů. V tomto případě už zajištění nezní tak krásně.

·       Dluhopisy jsou garantované! – V případě, kdy mluvíme o garanci, je třeba uvést kým je daná investice garantována. Tento argument je častokrát prezentován jako „Společnost Vám garantuje, že Vám daný dluhopis splatí“, v tomto případě je použití slova garance velmi zavádějící, řekl bych až úmyslně klamavé.

Prázdné schránky

Když už jsme u těch nekalých praktik, nelze opomenout, že to může být i horší. Člověk se na trhu může setkat s řadou podvodných emisí, aneb společností (prázdných schránek), které emitují dluhopisy se záměrem vlastního obohacení a už od začátku nemají v plánu prostředky kdy vrátit. V případě, že je společnost napsána na „bílého koně“, není moc možností, jak se domoci svých práv. Podobné společnosti častokrát slibují velmi výrazné dvouciferné výnosy a jejich podnikatelská činnost bývá něco velmi „exotické“ (těžení diamantů v Africe, apod.) Jedinou obranou je tak dostatečná finanční gramotnost, která pomůže klientovi podvod „prohlédnout“ dříve, než se rozhodne svěřit své prostředky.

Korporátní dluhopis, ano, ne?

Dostáváme se k finálnímu shrnutí. Korporátní dluhopisy, zvláště ty neobchodované na burze mají svá specifika a rizika. Avšak na trhu nalezneme nespočty soukromých společností, které spadají do spekulativního pásma, přesto však již splatily řady emisí, plní své závazky včas a v pořádku a svým klientům vydělaly značné prostředky. Samozřejmě i zde platí pravidlo diverzifikace. Korporátní (spekulativní) dluhopis rozhodně není instrumentem, kam alokovat veškeré životní úspory, obzvláště k jednomu emitentovi, ale v rozumné míře může být  zajímavým doplňkem portfolia. Nelze tak „prašivé“ dluhopisy velebit ani zatracovat, vždy záleží na konkrétním emitentovi a vhodnosti instrumentu do portfolia investora.

Klady:

·       Fixní výnos

·       Prakticky nulová volatilita

·       Časová nenáročnost

·       Nízká pořizovací cena a často nulové poplatky

Zápory:

·       Kreditní riziko

·       Často nulová likvidita

·       Podřízený dluh oproti jiným pohledávkám

·       Žádný vliv na chod společnosti

 

Michal Václavek
Web http://michalvaclavek.cz
Blog http://preskrtnutezapisky.cz

Uvedený článek reprezentuje subjektivní názory autora a není investičním doporučením ani hodnocením investičních příležitostí.

#dluhopisy #investice #junkbonds #bondy #riziko #výnos #korporatnídluhopisy #spekulace

Hodnocení: +4
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.