Přední švédští zdravotní experti tvrdí, že současný pokles nových případů koronaviru v zemi je způsoben nezaváděním karantén a povinného nošení roušek. Švédové již podle nich dosáhli kolektivní imunity, což je před příchodem podzimní chřipkové sezóny zcela ideální načasování.
Na druhou stranu však existují i kritici tohoto postupu, podle kterých země za svůj přístup zaplatila příliš vysokou úmrtností na 100 000 obyvatel.
Arne Elofsson je profesorem biometrie na Stockholmské univerzitě a zastává názor, že populace si již na #koronavirus vybudovala jistou formu imunity: "Striktní nařízení nefungují a jak vidno, lidé je velmi často stejně porušují. Švédsku se naproti tomu daří dobře."
Tento názor sdílí i Anders Tegnell, epidemiolog, jež je označován za "architekta" švédské reakce na pandemii. Roušky podle něj lidem pouze dávají falešný pocit bezpečí: "Víra, že roušky dokáží vyřešit tento náš problém, je velmi nebezpečná."
Švédský premiér Stefan Löfven věří, že dobrovolná doporučení o společenských rozestupech, neuzavírání škol a zákaz shromažďování více než 50 osob, k němuž v rámci reakce na koronavirus přistoupil, byl správný přístup: "Dnes už na světě existuje řada lidí, kteří si myslí, že jsme měli pravdu. Strategie, kterou jsme přijali, je dle mého názoru správná - ochránit jednotlivce a zabránit šíření infekce."
Málo případů, vyšší úmrtnost starých
Data z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ukazují, že #Svedsko má doposud jen 37 případů nákazy #COVID19 na 100 000 obyvatel. To je výrazně méně než v případě Francie (60 případů na 100 000 obyvatel) či Španělska (152,7 případů na 100 000 obyvatel).
Na druhou stranu má však Švédsko celkově 57,08 úmrtí způsobených koronavirem na 100 000 obyvatel, což je dle dat Univerzity Johns Hopkins devátý nejvyšší počet na světě.
Úmrtnost na koronavirus ve Švédsku, které má podobný počet obyvatel jako Česká republika, se zatím zastavila na 6,8 %, což je sice méně než v Belgii, Británii, Itálii či Španělsku, ale více než v Brazílii, USA, Mexiku, Francii či Irsku. Británie na začátku pandemie zvažovala podobný přístup se snahou dosáhnout co nejrychleji kolektivní imunity, ale později od něj raději upustila.
Podporovatelé přístupu Švédska argumentují tím, že je efektivnější dovolit, aby se v těch částech populace, jež mají nejnižší riziko úmrtí v důsledku nákazy COVID-19, mohla vytvořit #imunita. Tím pádem se totiž rapidně snižuje šance na přenos nemoci v populaci a rizikovější části populace jsou tak lépe chráněny.
Tak aspoň zní teorie, a pokud by byla bezchybně převedena do reality, zřejmě by řadě zemí dovolila zvládnout pandemii bez toho, že by jejich nemocnice kolabovaly pod náporem nemocných. Klíčovým faktorem je také výrazné snížení ekonomických škod, jaké s sebou přináší přísnější plošná opatření jako uzavírání veřejných prostor, rušení velkých akcí či zavádění zákazů cestování.
Dnes už víme, že Švédsku se do puntíku svou strategii vyplnit nepodařilo - dle kritiků je evidentní, že se zemi nepodařilo ochránit staré obyvatele, kteří tvoří absolutní většinu obětí COVID-19.
Bude Švédsko jedním z mála vítězů pandemie?
I přesto se na světě nenachází příliš mnoho zemí, jež našly odvahu švédský model následovat. Tím si zadělávají na potenciální problémy ke konci roku, kdy by se pandemie mohla promísit s epidemií sezónní chřipky a stát se - jak varují někteří odborníci či studie - nebezpečným koktejlem i pro mladé, zdravé lidi.
Jinými slovy - zdravý organismus nemá problém poradit si se samotnou chřipkou či koronavirem, ale pokud si má poradit s obojím najednou, je to výrazně náročnější souboj.
Je tak otázkou, zda máme Švédsko vinit za to, že svým přístupem zhoršilo situaci těch nejstarších, ale zároveň ekonomicky zachránilo budoucnost pro mladé. Zvlášť když třeba u nás to vypadá, že jsme udělali pravý opak a kvůli doslova pár tisícovkám nakažených jsme si poměrně úspěšně zlikvidovali nemalou část ekonomiky. Plus nás nejen letos, ale nepochybně i příští rok čeká tučné zadlužení budoucích generací.
Uvidíme, jak se Švédsku ekonomicky a pandemicky povede v druhé polovině roku. Pokud totiž do zbytku Evropy dorazí skutečná druhá vlna koronaviru, která uštědří ekonomice další úder do slabin, budou se možná tam na severu hodně ze široka usmívat.