Marná sláva, jak se přístroje, nástroje a roboti pomalu a jistě učí konat za nás další a další základní činnosti, začíná být minimálně v oblasti byznysu stále jasnější, že jediný opravdový edge představuje kreativita.
Schopnost přijít se způsobem, jak projekt posunout zase o kus kupředu. Jak elegantně a snadno vyřešit na první pohled neřešitelný problém. Jak zaujmout miliony lidí, aniž by to stálo miliony dolarů. To jsou věci, které jen tak nějaký stroj nenahradí a vždy za ně budete královsky placeni. A mají jedno společné - jejich nutným předpokladem je kreativita.
O té se mnohdy hovoří jako o něčem, co je člověku do vínku buď dáno, nebo nedáno. Když si představíte Alberta Einsteina, jak stojí u své tabule a snaží se křídou vyřešit nejsložitější problémy a otázky ve vesmíru, nebo Steva Jobse, jak si sepisuje, co všechno by měl umět nový produkt Apple jménem iPod, vypadá to, jako dva minimálně poloblázniví workoholici, kterým zkrátka bylo nadělen úžasný mozek a schopnost přicházet se zcela inovativními myšlenkami.
Prokrastinací a lenošením k větší kreativitě
Jenže chyba lávky. Sám Einstein ostatně své největší myšlenky přisuzoval nikoliv své schopnosti pracovat od nevidím do vidím, ale své schopnosti dát si nohy nahoru a nedělat vůbec nic.
Jeho oblíbenou kratochvílí bylo sednout na plachetnici a celé hodiny bezcílně plout. V roce 1939 jej dokonce jednou na pláži zastavili policisté, protože jim připadalo, že je zřejmě zmatený a ztratil se. Ano ztratil, ale jen ve svých myšlenkách při další z jeho bezcílných dumavých poutí. Jeden z největších géniů posledního století tak nepochybně chápal, že ty nejlepší myšlenky často přicházejí, když neděláte vůbec nic.
A když už je řeč o lenivých géniích, Steve Jobs nebyl jiný. Ne že by jednou pro vždy změnil naše vnímání vesmíru, ale rozhodně jednou pro vždy změnil způsob, kterým pracujeme, komunikujeme s vnějším světem či trávíme volné chvíle. A stejně jako Einstein toho dosáhl tím, že pravidelně nedělal vůbec nic.
"Bývalý výkonný ředitel Apple vděčí za své nejlepší nápady na produkty, jako byl iPod, prokrastinace a pravidelným přestávkám od práce," napsali pro Business Insider Tat Bellamy Walker a Shana Lebowitz, přičemž své tvrzení podpořili citací profesora Adama Granta z Whartonu:
"Čas, během kterého Steve Jobs vše odkládal a bloumal nad tím, co je možné, byl stráven velmi efektivně a umožnil nepochybně řadě divergentních myšlenek, aby se dostaly na stůl," řekl Grant pro BI.
Z toho vyplývá několik skutečností:
- Nejenže konstantní zaneprázdněnost velmi pravděpodobně účinně zabíjí vaši osobní kreativitu,
- ale velmi pravděpodobně byste z vašeho týmu dostali větší kreativitu, kdybyste jim tu a tam dali volnou ruku a umožnili jim nedělat vůbec nic.
Jako příklad lze uvést populární hackathony, které provozuje zřejmě každý inovativní startup. Dalším příkladem jsou tzv. "blockbusterové sprchy", které si dle svých slov dopřává dramatik a scénárista Aaron Sorkin. Dává si jich prý až šest denně a vzhledem k jeho úspěšné kreativní kariéře zřejmě (aspoň pro něj) fungují.
Věda za procesem inspirace
Vědomé povzbuzení svého týmu k tomu, aby pracoval méně, je zřejmě pro řadu manažerů tak trochu opak intuitivního chování. Možná by vás ale mohlo přesvědčit, že Einsteinovo a Jobsovo nicnedelani v otázce kreativity podporuje i veda.
Vědcům se podařilo rozložit proces vzniku nového nápadu do několika fází, přičemž tím prvním je "inkubace". V této fázi mysl podvědomě prochází všechny podněty, obrazy a podivné střípky vědomostí, kterými jste ji za léta nakrmili. A zároveň se snaží najít unikátní způsoby, jak je spojit dohromady.
Tato fáze nemůže být nijak urychlena ani násilím nastolena. Vše, co mysl od vás potřebuje, je prostor, aby se jí mohla věnovat. Jde především o aktivity, jako je sprchování, dlouhé procházky či kreslení, kde je sice tělo fyzicky zapojeno, ale mysl má prostor dumat, jež jsou ideální pro vznik nových nápadů.
A v určité chvíli vás pak mozek za darovaný oddych odmění tím, co je často vyobrazováno rozsvícením žárovky nad hlavou nebo zvoláním "Heureka!". Tyto momenty však logicky nemohou přijít, nedáte-li své mysli čas věnovat se inkubaci.
Tím není myšleno, že cesta k inovaci vede skrz nic nedělání. Kdepak. Abyste svůj mozek dokázali dostatečně nakrmit inspirací a udělali z převratných myšlenek skutečnost, bude to chtít hromadu tvrdé práce. Vážně to nebylo tak, že Einstein tu a tam zažil moment osvícení, kdy mu do klína spadla zcela náhodná idea, načež se pokusil matematicky dokázat, že je pravdivá.
Konzistentně se problematice věnoval, dával mozku podněty na toto téma a až poté mu nechal prostor, aby se pokusil z daných surovin "ukuchtit" něco, co by dávalo smysl. A Steve Jobs nebyl jiný.
Takže je nejvyšší čas připustit si, že někdy je nic nedělání tou nejkreativnější činností, které se můžete věnovat.
