Zdroj: Arne Müseler / www.arne-mueseler.com, CC BY-SA 3.0 DE, via Wikimedia Commons
V současné době se do čela žebříčku nejcennějších společností světa vrátil Apple s tržní kapitalizací 1,8 bilionu dolarů, který vystřídal Saudi Aramco. Přes bilion dolarů se Apple přehoupl teprve v roce 2017. Celkem působivé počty, že? Dovedete si však představit společnost s hodnotou 7,4 bilionu dolarů?
Bez ohledu na to, jak úspěšní dnes jsou technologičtí giganti typu Apple nebo Amazon, stále svou hodnotou o parník zaostávají za nejcennější společností historie. Tento titul patří dnes již notně zaprášené Nizozemské východoindické společnosti. Možná to bude znít neuvěřitelně přepočteno na dnešní peníze, ve své době však skutečně dosáhla hodnoty astronomických 7,4 bilionu dolarů.
První skutečně globální korporace
Holandská východoindická společnost, byla první široce uznávaná nadnárodní korporace jejíž rozsah a moc ukazuje současné lídry trhu jako chudé příbuzné. Položila základ všem konglomerátům, na kterých mohli následovníci stavět. Její vzestup a následný pád však představují poučení a jsou zajímavým varovným příběhem.
Nejsme tady na hodině dějepisu, abychom si vyprávěli celý příběh Holandské východoindické společnosti, podstatná data jsou rok 1602, kdy došlo k jejímu vzniku a rok 1798, letopočet zániku. Společnost tak nakonec fungovala téměř dvě století. Svého vrcholu však dosáhla už v roce 1669, kdy se její flotila skládala ze 150 obchodních lodí a 40 válečných plavidel, a kromě toho také disponovala soukromou armádou o počtu 10 000 mužů, přičemž zaměstnávala celkem 50 000 zaměstnanců.
Úspěch Nizozemské východoindické společnosti proměnil původní investory v nepředstavitelné boháče, aby také ne, když se společnost chlubila v nejlepších letech výplatou dividend ve výši 40 %. Na vrcholu své moci v polovině 17. století byla společnost dle účetních záznamů ceněná na 78 milionů nizozemských Guldenů. Započteme-li míru inflace, pak by se hodnota společnosti rovnala současným 7,4 bilionům dolarů!
Všechna impéria nakonec skončí v propadlišti dějin
Vzhledem ke zmíněnému roku zániku už asi tušíte, že to s Nizozemskou východoindickou společností neskončilo dobře. Problémy začaly vyplouvat na povrch hned začátkem 18. století, kdy několik menších válek narušilo obchodní lodní přepravu. Následně začal obchod s kořením, hlavní předmět podnikání holandského lodního přepravce, uvadat.
Nizozemci vždy pečlivě kontrolovali trh s kořením, zejména ten s pepřem. Byli schopní neustále poskytovat převis nabídky pepře, což ostatním vývozcům nedovolovalo udržet výrobu profitabilní. Pokud se snad někdo pokusil narušit jejich takřka monopolní postavení, po čase se potýkal se zklamáním. Holandské východoindické společnosti pouze postačilo vyčkat, než dojdou nové konkurenci peníze a tato strategie fungovala velmi dobře. Do té doby, než začala poptávka po koření z Asie uvadat.
Najednou bylo třeba diverzifikovat portfolio dovážených produktů. Nabídku bavlny, cukru, čaje a kávy najednou nebyli schopní tak dobře regulovat a začali vydělávat mnohem méně než prostřednictvím obchodu s kořením.
Náklady však zůstaly astronomické. Bylo třeba vyplácet obrovské částky na armádu i nabotnalý byrokratický aparát. Několik menších a agilnějších konkurentů, kteří byli schopní se více specializovat, navíc dokázaly nabídnout původně loajálním obchodním partnerům lukrativnější obchodní podmínky.
Oběť vlastní arogance?
V 80. letech 17. století se začala Nizozemská východoindická společnost rozpadat jako domeček z karet. Objemy obchodů klesaly a stejně tak se smrskávaly obchodní trasy. Ačkoliv byl lodní hegemon po většinu své historie obrovsky úspěšný, jeho zaměstnanci byli placeni mizerně, a tak využívali každou příležitost k rozkrádání tržeb. Část pracovní síly umírala kvůli lodním haváriím a útokům pirátů, přičemž bylo stále složitější najímat novou pracovní sílu. Společnost také velmi pomalu reagovala na změny, stále převážela své zboží na jedno hlavní přístaviště v Batávii a odtud teprve vše distribuovala, zatímco konkurence řídila své obchody mnohem více decentralizovaně.
Všechny zmiňované vlivy podpořené obrovskými dividendami, které v posledních letech dokonce převyšovali zisky společnosti, se sešly dohromady a vyústili v obrovské zadlužení společnosti. Nizozemská východoindická společnost byla ještě dočasně schopná přežívat z úvěrů, problémy ji však začaly doslova táhnout ke dnu. Příběh dospěl k nevyhnutelnému vyústění a na začátku 19. století už společnost neexistovala.
V průběhu dvou set let se Nizozemská východoindická společnost rozrostla ze čtyř průzkumných lodí do nejúspěšnějšího podniku vůbec. Konec však lze označit za trpký. Při pohledu na historii podniku je snadno rozpoznatelné, že rostla prostě příliš rychle. Nizozemská východoindická společnost je tak jasným důkazem, že je možné být příliš úspěšný a možná i chamtivý.
Budou se dnes velké ropné společnosti, mediální konglomeráty a technologičtí giganti také rozpadat pod vahou své vlastní expanze? Dosáhne někdy nějaká společnost opět ohodnocení 7,4 bilionu dolarů? Pravděpodobně nikoliv. Ano, Nizozemská východoindická společnost poskytuje vynikající příklad růstu podnikání, poskytuje však také vynikající příklad toho, jak ho lze zničit. Nizozemská východoindická společnost by tak měla být mementem, kterému by měla většina podnikatelů věnovat pozornost.
#akcie #Apple #Amazon #Google #SaudiAramco #story #NizozemskáVychodoindickaSpolečnost #expanze #krachpodnikani #rozvojpodnikani