Při sledování trhu kryptoměn je třeba dobře vnímat, že existují tři základní kategorie těchto aktiv. Samostatnou kategorií je první a největší kryptoměna Bitcoin. Bitcoin nenabízí žádné pokročilejší funkce, ani si na to nehraje. Disponuje nejrobustnější blockchainovou infrastrukturou, což z něj činí pravděpodobně nejbezpečnějšího uchovatele hodnoty v současnosti, který má nakročeno na to stát se světovou rezervní měnou. Ještě donedávna Bitcoin představoval plné dvě třetiny celkové hodnoty kryptoměn, což je impozantní zejména vzhledem k faktu, že kryptoměn zalistovaných alespoň na nějaké burze jsou doslova tisíce.
V druhé kategorii jsou relativně etablované altcoiny (jiné kryptoměny, než je Bitcoin), které smysluplně hledají svou díru na trhu a podařilo se jim alespoň do jisté míry v reálu prokázat svou užitečnost. A nakonec zde máme tzv. shitcoiny, kterých je drtivá většina. Jejich pojmenování hovoří samo za sebe. Problém je, jak od sebe potenciálně kvalitní altcoiny a shitcoiny rozlišit.
Ke studiu trhu slouží tři základní analýzy. Fundamentální analýza, technická analýza a doplňková sentimentální analýza. Fundamentální analýza zkoumá vlastnosti samotného aktiva, coinu, resp. tokenu na určité distribuované účetní knize (blockchainu). Zjišťuje, jestli dává projekt smysl, jestli je do něj mince vhodně zapojena a zda po ní bude existovat reálná poptávka, která není tažena pouze spekulací. Technická analýza nezkoumá aktivum jako takové, zkoumá vývoj jeho ceny. Ze předchozího vývoje grafu se pak na základě často se opakujících vzorců pokouší odhadnout pravděpodobnost, že se cena pohne nahoru nebo dolů. Sentimentální analýza zkoumá náladu na trhu, a to pomocí analýzy vyjádření na webu nebo spíše konkrétně např. na Twitteru.
Kvalitně provedená fundamentální analýza dopomůže relativně jistě odhalit shitcoin a při větší časové dotaci pomáhá i vybudovat kvalitní dlouhodobější portfolio. Její nevýhodou je však to, že je třeba provádět ji pro každou kryptoměnu zvlášť. Naopak technickou analýzu lze aplikovat v zásadě na libovolné aktivum, o jeho vlastnostech ale nenapoví prakticky nic. Někteří tradeři tedy používají pravidlo palce a dělící čáru mezi shitcoiny a kvalitními altcoiny určují podle tržní kapitalizace. Nakupují např. pouze kryptoměny, které se drží v top 50. Tzv. low caps (coiny s nízkou kapitalizací) pokládají za příliš rizikové.
Co to je tržní kapitalizace? Jedná se o jednoduchý součin počtu všech jednotek kryptoměny a její aktuální ceny. V obou sčítancích se však může skrývat zádrhel. U kryptoměn je počet jednotek relativně zavádějící údaj. Z blockchainu lze sice tento údaj jednoznačně vyčíst, obtížnější už je ale poznat množství jednotek, které je reálně v oběhu. Některé mince mohou být ztraceny. Pokud vlastním například bitcoin, ale zapomenu přístupové údaje k němu (soukromý klíč, resp. seed), tak už s mým bitcoinem nikdo nikdy nepohne. Počty ztracených mincí se pouze odhadují. Zadruhé je u řady altcoinů podstatná část emise odložena stranou, není v oběhu. Drží ji vývojáři pro vlastní potřebu nebo odměnu, případně ji uvolňují postupně.
Druhý zádrhel je v ceně. Jako cenový údaj se vnímá cena při posledním realizovaném obchodu na nějaké burze. Problém je v tom, že některé shitcoiny jsou obchodovány pouze na obskurních malých burzách. Tam je velmi malý objem obchodu (volume) a zmanipulovat cenu není tak obtížné. Pokud je malá hloubka trhu, tak může jeden obchodník koupit coin sám od sebe (z jiného účtu na stejné burze) řekněme za stonásobnou cenu. Tím rázem vyskočí tržní kapitalizace na stonásobek, aniž by se ve skutečnosti změnila poptávka!
Některé srovnávače coinů podle kapitalizace toto očišťují, lépe vypočítávají vážený průměr podle různých burz a ukazují tak věrohodnější obraz trhu. Sem můžeme zařadit např. Messari nebo Coinmarketcap. Druhý jmenovaný byl ovšem letos koupen majoritní burzou Binance, načež byl jeho algoritmus upraven pro potřeby této burzy. Jiné srovnávače, které si stáhnete třeba do mobilního telefonu, však dostatečně kvalitní algoritmus nemají, a proto se může stát, že se v top 50, nebo dokonce top 10, objeví zcela neznámá kryptoměna a někteří obchodníci ji začnou v panice nakupovat, aby jim neutekla příležitost. Tomu se říká FOMO – fear of missing out.
Jako příklad můžeme uvést kryptoměnu VestChain, která se v červenci jevila jako velice perspektivní a rostoucí v aplikaci Coins Live na Apple. VestChain se svým názvem nápadně podobá jednomu z nejkvalitnějších altcoinů, VeChainu, který nedávno rovněž zaznamenal rychlý růst – ten byl ovšem tažený zejména reálnou využitelností, a tedy smysluplnou poptávkou.
VestChain byl vytvořen v srpnu 2018 a prezentuje se jako platforma pro smart contracty využívající strojové učení. To jsou dva sexy výrazy, které samy o sobě ovšem nepředstavují žádnou hodnotu, natož use case. VestChain se obchoduje prakticky na jediné burze. BTC-Alpha je neregulováná, patrně ruská/ukrajinská burza, která je ovšem registrovaná ve Spojeném království. Na internetu se objevily četné stížnosti jejích uživatelů, kteří se cítili podvedeni. CEO burzy nemá za sebou rozsáhlejší zkušenost v oboru a není ani zřejmé, kdo ve firmě je pověřen zvládáním rizik.
Zatímco na Coins Live se VestChain stále drží na hranici top 50, na Coinmarketcapu je až na 207. místě a Messari ho nezařazuje vůbec. Bez ohledu na to, jestli VestChain je nebo není kvalitní projekt, jednoznačně lze říct, že investice do něj pouze na základě toho, že mezi květnem a červencem rychle rostl a dostal se mezi největší kryptoměny, a to ještě pouze na některých srovnávačích, by byla unáhlená.
Stačí tedy pouze sledovat lepší srovnávače? Ani to není pravda. Tzv. pump&dump schémata se projevují i na kvalitních burzách. Takové schéma probíhá obvykle následovně: Na síti Telegram (šifrovaný messenger hojně využívaný kryptokomunitou) existují skupiny dávající signály k obchodování. Představte si, že provozovatelé takové skupiny/kanálu si vyberou určitou kryptoměnu, která má aktuálně menší volume. Postupně ji nakoupí, aby nepohnuli s cenou, a teprve potom ji začnou propagovat. Sledující na kanálu jim uvěří a začnou aktivum kupovat. Tím roste cena, kupující získají větší důvěru a nakupují více. Cena roste dál, jedná se o pozitivní zpětnovazební křivku. Ve správnou chvíli pak provozovatelé kanálu provedou dump – držené zásoby kryptoměny s velkým ziskem prodají. Několik sledujících to stihne udělat taky, ostatním zůstanou oči pro pláč. A provozovatelé kanálu se mohou pyšnit dobrými výsledky, jejich předpověď přece vyšla, správně ukázali, která mince vystřelí.
Nekvalitní projekty, které pravděpodobně nemají budoucnost, se ovšem mohou na horních příčkách kapitalizace držet i měsíce nebo roky. Rozdíl spočívá především v tom, jestli jsou jejich tokeny užitečné nebo ne. Kryptoměnový trh se pomalu přetváří do podoby, kdy poklesne význam spekulace a poroste význam aplikace. Postupně budou kryptoměny bez reálné poptávky ztrácet hodnotu. Pokud tedy uvažujete o dlouhodobé investici do několika altcoinů, zvažte fundamentální analýzu. V Altlift se právě na ni specializujeme a rádi Vám pomůžeme s detaily.