29.07.2020 4 minuty čtení

Jihoafrická republika: V africké zemi nejvíce postižené covidem-19 se rozvíjí hluboká recese

Po deseti letech slabé ekonomické výkonnosti se Jihoafrická republika potýká s následky pandemie covid-19. Jaká je situace v jedné z nejvyspělejších zemí afrického kontinentu?

Jihoafrická republika má v Africe zdaleka nejvíce případů covid-19. K 22. červenci oznámila téměř 373 000 pozitivních případů a 5 173 úmrtí. Podle WHO je Jihoafrická republika pátou nejpostiženější zemí na světě. Epidemiologové očekávají vyvrcholení vlny nákazy v závislosti na provincii mezi koncem července a koncem září.

Po deseti letech slabé ekonomické výkonnosti se do konce letošního roku očekává snížení HDP Jihoafrické republiky o 7,1 %. Červnová prognóza Světové banky počítá v roce 2021 s oživením ekonomiky, kdy by růst měl dosáhnout 2,9 %. V Africe ohledně rozsahu a trvání pandemie covid-19 panuje značná nejistota a je proto možné, že tyto prognózy budou v následujících měsících revidovány. Postupné uvolňování opatření proti šíření viru by mohlo hospodářství pomoci, avšak snížená důvěra investorů a přerušení dodavatelského řetězce bude pravděpodobně přetrvávat i po roce 2020. Výhledově se proto situace obrací k horšímu.

 Ve chvíli, kdy zemi zasáhla opatření proti šíření nákazy (tzv. lockdown), bojovala Jihoafrická republika stále ještě s následky obrovské energetické krize, nízké zemědělské produkce, na níž se podepsalo silné sucho, a se selháním státních podniků (především provozovatele sítě elektrické energie Eskom). Zemi výrazně zasáhl globální lockdown, a protože je silně mezinárodně orientovaná, tak také narušení dodavatelských řetězců. Domácí opatření proti šíření viru prudce stlačila spotřebitelské výdaje, které v roce 2019 představovaly cca 60 % HDP. Rand je od vypuknutí pandemie pod tlakem a od loňského roku se vůči USD propadl zhruba o 20 %. Narušení světového obchodu (ovlivňující také významný sektor služeb), spolu s náhlým zastavením cestovního ruchu a poklesem cen komodit, otřáslo výnosy z exportu. Vzhledem k tomu, že se dovoz do země kvůli poklesu spotřebitelských výdajů a mezinárodním cenám ropy (Jihoafrická republika je čistým dovozcem pohonných hmot) ještě více snižuje, mohl by zůstatek běžného účtu skončit pro rok 2020 s malým přebytkem. I přesto Jihoafrickou republiku vzhledem k vysoké závislosti na portfoliových investicích značně zasáhne prudký pokles světových kapitálových toků na rozvojových trzích. V důsledku nižšího přílivu devizových prostředků došlo k oslabení likviditní pozice Jihoafrické republiky i udržitelnosti jejího zahraničního dluhu.

 Nespokojenost veřejnosti s reakcí na situaci v souvislosti s epidemií covid-19 narůstá. Ukázalo se, že zejména chudé provincie mají ke zvládnutí krize jen velmi špatné prostředky. Napětí ve společnosti bude pravděpodobně se zvyšující se nezaměstnaností, která dosahuje okolo 30 %, stoupat. Epidemie proto zvýší tlak na vládu prezidenta Cyrila Ramaphosy a otestuje kapacitu jihoafrického zdravotnictví a sociální péče. Očekává se, že vládní balíček státní podpory zvýší letošní fiskální deficit na ohromujících 15,7 % HDP. Pokud vláda nezajistí hospodářské a fiskální reformy, může být státní dluh do roku 2024 neudržitelný. Země by sice měla mít přístup k dostatečnému financování, náklady ovšem mohou být vysoké. Finanční potřeby proto alespoň částečně uspokojí finanční prostředky poskytnuté mezinárodními finančními institucemi jako je Světová banka, Africká rozvojová banka a Nová rozvojová banka. Jihoafrická republika předložila svou vůbec první žádost o podporu MMF ve výši 4,2 miliardy USD, kterou nyní MMF posuzuje.

 Analytik: Louise Van Cauwenbergh – l.vancauwenbergh@credendo.com

Hodnocení: +3
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
Doporučené příspěvky
8 minut
5 minut
6 minut
5 minut
7 minut
5 minut
4 minuty
4 minuty
6 minut
6 minut
4 minuty
4 minuty
Doporučené příspěvky
8 minut
5 minut
6 minut
5 minut
7 minut
5 minut
4 minuty
4 minuty
6 minut
6 minut
4 minuty
4 minuty