Daň z darování a dědictví nemovitosti
Dědická ani darovací daň už u nás od roku 2013 neexistují. U dědictví je to snadné – zděděný majetek se nedaní žádnou daní. Budete ale muset počítat s tím, že v dědickém řízení budou vaši pozůstalí platit nároky notáře, případné odhadce nebo další osoby účastné řízení.
Pokud se rozhodnete svou nemovitost darovat a uzavřít darovací smlouvu, rozhodující je, jaký máte s obdarovaným vztah. Pokud jde o darování v linii hlavní (rodiče a děti nebo prarodiče a vnoučata), je dar od daně z příjmu osvobozen.
Ve vedlejší linii se osvobození uplatní při získání daru od sourozence, strýce nebo tety, synovce nebo neteře, manžela, zetě a snachy, tchána či tchyně nebo dítě manžela či manžela rodiče. To samé platí za předpokladu, že dárce a obdarovaný žili alespoň jeden rok před darováním ve společné domácnosti. Pokud byste nemovitost chtěli věnovat někomu jinému, zaplatil by daň z příjmu ve výši 15 %.
Co se týká formální stránky, při darování záleží, jestli jste schopni si darovací smlouvu sestavit sami, pokud ne, budete si muset zaplatit ještě za právníka.
Důležité je, jak obdarovaný nebo dědic s nemovitostí naloží
Pokud by chtěl dědic nemovitost prodat, bude osvobozen od daně za předpokladu, že ji zůstavitel držel déle než 5 let nebo v ní měl 2 roky trvalé bydliště. Pokud by ji chtěl prodat obdarovaný a vyhnout se placení daně z příjmu, musí počkat pět let od nabytí daru.
Rizika darování nemovitosti
Pokud někomu darujete nemovitost, ve které budete chtít takzvaně „dožít“, musíte myslet na možná rizika. Hrozí například, že se obdarovaný dostane do finančních problémů a o darovanou nemovitost přijde v exekuci nebo může zemřít a nemovitost by šla do dědického řízení. Proto si musíte případně nemovitost zajistit věcným břemenem doživotního užívání.
Jak jsme se mohli přesvědčit například v dokumentárním cyklu Z lásky nenávist, senior žijící v domě, který daroval svým dětem, může často čelit psychickému nátlaku nebo dokonce násilí. V tom případě mějte vždy na paměti, že má dárce právo od obdarovaného požadovat svůj dar zpět, pokud obdarovaný úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublíží dárci tak, že zjevně porušil dobré mravy. V novém Občanském zákoníku to upravuje § 2072 Odvolání daru pro nevděk.
Rizika dědictví nemovitosti
Asi mezi nejpříznačnější riziko dědictví patří nepříjemnosti, které jsou s dědickým řízením spojené. Vaši pozůstalí budou muset bezprostředně po ztrátě jejich blízkého muset řešit tento stresující proces. Do hry mohou vstoupit neopominutelní dědicové, dědicové budou muset uhradit náklady za notáře, pozůstalí zdědí případně i vaše dluhy a jiné závazky. A zříct se nemohou jen jich, ale jedině případně celého dědictví, takže i oné nemovitosti. Pokud se rozhodnete pro dědictví, doporučuji majetek odkázat formou závěti nebo dědické smlouvy a toto své rozhodnutí s příbuznými probrat.
Dědická smlouva versus závěť
Rozdíl mezi dědickou smlouvou a závětí je velký. Dědická smlouva je dvoustranným právním jednáním. Je to sepsaná smlouva mezi vámi a dědici a má větší právní sílu než závěť. Pro dědice není tedy žádným překvapením, jak se bude s vaším majetkem po vaší smrti nakládat.
Oproti darování nemovitosti za života to má jasnou výhodu – můžete s majetkem, který je předmětem dědické smlouvy, dál za vašeho života nakládat. Její nevýhodou je, že čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná a bude se rozdělovat podle závěti nebo podle zákonné dědické posloupnosti. Navíc ani v případě uzavření dědické smlouvy nesmíte z dědictví vyloučit tzv. neopomenutelné dědice. Tedy vaše děti, případně jejich potomky. Jistou nevýhodou je, že ji nemůžete změnit tak snadno jako jednostrannou závěť.