08.09.2021 5 minut čtení

5 citátů z Carnegieho knihy Jak získávat přátele a působit na lidi, které dnes platí dvojnásob

Knihu Jak získávat přátele a působit na lidi napsal Dale Carnegie v roce 1936. Tato „příručka“ mezilidské komunikace učí čtenáře porozumět tomu, jak lidé fungují a díky tomu na ně umět zapůsobit.

Od Carnegieho evergreenu už vzniklo na toto téma nepočitatelně dalších publikací a všechny učí v podstatě to samé – že lidé milují navazování kontaktů, pocit důležitosti, sounáležitosti a ve své podstatě velmi rádi následují dav.

Je to základ lidské psychologie. Všichni chceme být oblíbení.

Nástroje a techniky, které k tomu používáme, se změnily. Ale potřeba socializace, navazování kontaktů a povídání si tu vždy byla a také vždy bude. Dřív jsme znali své sousedy, potkávali jsme se s nimi v místních obchodech, měli jme podobné koníčky, povídali jsme si o našich názorech a preferencích. Tohle všechno se dnes přesouvá do online světa. A i tam můžeme aplikovat některé z Carnegieho rad. Pojďme se podívat na 5 nesmrtelných citátů z jeho knihy.

1. „Pokud chcete sklidit med, nekopejte do úlu.“

Tento citát je dnes velmi aktuální, tím spíš, že by se k úlu daly sociální sítě přirovnat. Pravidlo jakékoliv (online nebo offline) společnosti, do které se snažíte zapadnout, je: v úlu není místo na kritiku, soudy nebo aroganci.

Zní to ironicky, ale negativita je vlastnost, kterou nikdo nemá rád. Nikdo není zvědavý na vaše povzdechy a stížnosti. Lidé mezi sebou chtějí někoho, kdo je bude motivovat, inspirovat a přivodí jim pozitivní emoce (rozesměje je, ocení, dojme, ale rozhodně ne naštve). 

Slovy Carnegieho: „Kritika je zbytečná, protože staví člověka do defenzivní pozice a obvykle jej nutí se ospravedlňovat. Kritika je nebezpečná, protože člověku ubírá na hrdosti, narušuje jeho důležitost a vzbuzuje v něm odpor.“

2. „Když něco řešíte s lidmi, musíte si pamatovat, že nekomunikujete s někým racionálním. Komunikujete s bytostí založené na emocích.“

Lidé potřebují emoční spouštěče. Podívejte se například na virální videa a zpravidla budou mít jednu věc společnou – vždy ve vás vzbuzují emoce. Video kýchající pandy, smějícího se dítěte nebo karanténního vysílání televizních zpráv, které bylo narušené domácími mazlíčky, v nás vyvolává emoce. Virální videa nás buď pobaví, dojmou nebo třeba naštvou. Ale jedno je jasné – mají na nás emocionální dopad, jinak by nebyla virální.

Pokud se tedy na internetu snažíte oslovit masy lidí, musíte na to jít přes emoce. To bylo Carnegiemu jasné už v roce 1936.

3. „Pod celým širým nebem existuje jen jeden způsob, jak kohokoliv přimět, aby něco udělal... a tím je: Přimět ho, aby to chtěl udělat.“

Nemůžete si vynutit pozornost lidí, nemůžete si vynutit jejich komentáře, zprávy, lajky. Stejně to funguje i ve světě randění. Pokud působíte zoufale, za každou cenu toužíte si někoho najít, je to na vás vidět. A zoufalost je jednou z nejméně sexy charakteristik. Lidé na sociálních sítích to vidí podobně. Zajímá je, co můžete udělat vy pro ně, jak jim můžete pomoct nebo jak jim vaše komunita zlepší život. Odměna může spočívat například ve formě pocitu důležitosti, sounáležitosti nebo oblíbenosti.

4. „Nemůžete vyhrát hádku. Nejde to, protože když prohrajete, prohrajete a když vyhrajete, prohrajete.“

Na sociálních sítích a diskusních fórech to platí dvojnásob. Už se vám někdy stalo, že se pod nějakým vaším příspěvkem na Facebooku strhla vášnivá diskuse, která končila tím, že s vámi pár lidí souhlasilo a pár dalších se o vás dost nevybíravě vyjádřilo a stálo si za svým? Ano, končí to zpravidla takto. Téměř nikdy nezměníte ničí názor. A to jediné, čeho docílíte, je, že se nakonec cítíte mizerně. Neříkejte lidem, že se mýlí.

5. „Všichni na světě hledají štěstí – a existuje jen jedna jistá cesta, jak ho dosáhnout. Kontrolování vlastních myšlenek. Štěstí nezáleží na vnějších okolnostech. Záleží na vnitřních okolnostech.“

Pokud sociální sítě a internet obecně nepoužíváte jako byznysový nástroj, ale jako místo, ve kterém si můžete vymyslet vlastní identitu a získat od ostatních utvrzení o tom, jak jste skvělí, opravdové štěstí vám to nepřinese. Samozřejmě, do jisté míry tohle děláme všichni. Pokud ale nedokážete vygenerovat štěstí v sobě, jak Carnegie radí, komentáře na sociálních sítích vám s tím nepomohou.

Dalším citátem z knihy, který myšlenku shrnuje, je: „To, co vás dělá šťastnými nebo nešťastnými, není, co máte, kdo jste nebo co děláte. Jde o to, co si o tom myslíte.“

Hodnocení: +44
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.