Zbytek světa bojuje s pandemií koronaviru, místo toho, aby se život v Asii začal obracet k normálu, musí místní gigantická populace bojovat proti dalšímu viru, tentokrát horečky dengue. Ozývají se hlasy z vědecké obce, že počet případů dalšího virového onemocnění opět začíná nepříjemně explozivně růst.
Leong Hoe Nam, odborník na infekční choroby ze Singapuru, ohledně současné situace s horečkou dengue řekl:
V jihovýchodní Asii zaznamenáváme prudký nárůst počtů případů horečky dengue. Země jako Singapur a Filipíny obvykle sezónně tímto virem trpí. Tentokrát se ale obáváme, že je před námi kvůli opatřením chránícím před onemocnění COVID-19 opravdu špatný rok.
Bobtná snad v jihovýchodní Asii další pohroma, která by mohla dosáhnout globálních rozměrů?
Proč je horečka dengue v jihovýchodní Asii problémem, který by nás měl znepokojovat?
Virus dengue se nepřenáší z člověka na člověka, na rozdíl od probíhající pandemie tak existuje nižší riziko globální epidemie způsobené tímto virem. Hrozba rozšíření infekce se však může snadno zvýšit, pokud je infikováno mnoho lidí, což v současnosti není problémem.
Člověk se může nakazit tímto virem kousnutím samice komára rodu Aedes. Ačkoliv se virus nemůže šířit z člověka na člověka, neinfikovaný komár by mohl tento virus „chytit“ od infikovaného člověka.
Což potvrzuje i vyjádření Světové zdravotnické organizace:
Virus dengue se nemůže šířit přímo z člověka na člověka. Člověk infikovaný a trpící horečkou dengue však může nakazit jiné komáry. Je známo, že lidé přenášejí infekci z jedné oblasti do druhé ve fázi, kdy se virus ještě neprojevuje a pouze se množí a cirkuluje v oběhovém systému.
Je jasné, že pokud se nakazí velká skupina lidí horečkou dengue, zvyšuje se pravděpodobnost, že se další komár infikuje tímto virem. Jak přitom vypadá exponenciální šíření virového onemocnění jsme se mohli v poslední době všichni napřímo seznámit…
Leong Hoe Nam ohledně přenosu onemocnění z člověka na komára řekl:
Čím více případů existuje, tím pravděpodobněji kousnou neinfikovaní komáři infikovaného jedince, což může způsobit exponenciální růst nových případů. Není pochyb o tom, že nás čeká špatný rok.
Singapurská národní agentura pro životní prostředí v červnu uvedla, že očekává dosažení podobných čísel nemocných jako v roce 2013. Před sedmi lety přitom zaznamenal Singapur více než 22 tisíc případů nakažených virem dengue.
Přísné blokování pohybu a omezující opatření v boji proti pandemii dále zhoršují šíření horečky dengue – více osob pohromadě – více potenciálních nemocných. Singapur ve svém boji proti nové hrozbě však není zdaleka sám.
Samice komárů rodu Aedes obvykle obývají vlhké oblasti a takové Filipíny představují jejich dokonalé přirozené prostředí. Shluk infikovaných komárů v okolí vesnic na tomto souostroví potenciálně může infikovat mnohem více lidí najednou, neboť místní obyvatelé stále zůstávají doma kvůli proti-pandemickým opatřením.
Případy nemocných na Filipínách začínají rychle růst
11. července zaznamenala provincie Visayas na východních Filipínách 4131 případů horečky dengue. Už tři dny předtím se první případ objevil i v Číně. Jak je to se skutečnými počty nemocných v Číně však dále zůstává nejasné.
Podle místního tisku pak roste počet nových nakažených virem dengue v Singapuru o 250 denně. Na onemocnění zatím neexistuje žádný účinný lék. Co o onemocnění doposud víme je, že se nakažení jednotlivci zotavují asi týden. Hlavním problémem horečky dengue je, že podcenění léčby nebo nedostatečná léčba vede k vážným případům. Závažné případy pak mohou trpět vnitřním krvácením, které následně vede až ke smrti.
Prozatím jsou pandemická restriktivní opatření v mnoha asijských zemích, která mají bránit šíření koronaviru, nedotčena. Vzhledem k letošním zkušenostem však vědci zůstávají ostražití a pozorně sledují, zda nebude třeba nastavovat i nová opatření k řešení rychlého růstu nových případů onemocnění horečkou dengue.
---
Tiká snad v Asii další časovaná bomba, která způsobí další otřesy globální ekonomiky, potažmo finančních trhů? Máme se bát? Lednová čínská čísla pacientů s koronavirem také vypadala nenápadně, dokud se neobjevila první ohniska onemocnění v severní Itálii. Určitě nechci malovat čerta na zeď, pamatujte však, že je v současné situaci globální ekonomika ve stavu rozhoupané dominové kostičky a stačí jenom malé šťouchnutí, abychom se dočkali velkolepého konce hry.
#koronavirus #covid19 #dengue #investovani #ekonomika #GDP #jihovychodniasie
Horečka dengue je taková "sezónní chřipka" v subtropech resp. hlavně v tropech. Pravidelně se vyskytuje cca od 40-50. let minulého století a sice se její počet případů zvyšuje, ale může to do jisté míry mít souvislost i s tím, že v těch tropech přibývá lidí. Rychlý průzkum statistik jižní Evropy a našich luhů a hájů ukazuje, že je to více méně v pohodě, pár desítek českých případů ročně a to si ještě lidé dovezou z dovolených.
Typický příklad šíření poplašné zprávy o něčem, o čem pisatel nemá ani páru. Dengue není v Asii nic nového, občas se vyskytne víc případů, občas je jich míň, chytnou to spíš lidi co bydlí v odlehlejších oblastech s větším výskytem komárů, ve městech se dost často plynuje, mě už rafli mockrát a nikdy jsem to nechytil, ale u nás v práci to má každou chvíli někdo, maximálně si poleží pár dní v nemocnici v případě těžšího průběhu, tady jsou na to zvyklí a v nemocnicích vybavení, rozhodně nic kvůli čemu by se rozhoupala nějaká dominová kostička.
Not again. ? ?
only hope can help us ?