Jak píšu v perexu, pštrosí efekt je kognitivní zkreslení, které způsobuje, že se lidé vyhýbají informacím, které je pro ně potenciálně nepříjemné vstřebat. Pštrosí efekt může například zapříčinit to, že se někdo nekouká na stav svého účtu nebo neotevírá složenky, aby se nemusel znepokojit svou nemilou finanční situací.
Vyhýbání se informacím může vést k nezvratným negativním důsledkům v mnoha situacích a u peněz především. V článku vás provedu tím, jak se pštrosí efekt projevuje a jak se mu vyhnout.
Finance jsou hlavní působiště pštrosího efektu
Mnoho příkladů pštrosího efektu vyplývá z výzkumů, které se zaměřují na lidské integrování informací o financích. Například studie Karlssona a kolektivu z roku 2009 zjistila, že investoři své investice kontrolují mnohem častěji v období býčího trhu, než v období, kdy trhy ochlazují. A to navzdory tomu, že kdyby své investice lépe sledovali a byli by informovanější, pravděpodobně by tím mohli v poklesu zabránit ztrátě peněz.
Galai a Sade (2003) definují pštrosí efekt na finančních trzích jako „vyhýbání se očividně riskantní finanční situaci tím, že se předstírá, že neexistuje.“
Jaké může mít pštrosí efekt následky, je nasnadě. Když nebudete jako investoři dostatečně a včas informovaní, je velmi pravděpodobné, že přijdete o peníze. Jak říká Věštec z Omahy:
„Riziko přichází, když nevíte, co děláte.“
Proč to děláme?
Hlavním důvodem, proč se lidé vyhýbají zásadním informacím, je strach z negativních emocí. A to přestože tušíme, že pokud si vybereme modrou pilulku, pravděpodobně to naše psychika v budoucnosti odnese ještě mnohem více. Pštrosí efekt se podle odborníků dá očekávat v každé situaci, ve které jsou lidé emočně závislí na nějakých informacích a existuje způsob, jak se před nimi schovat.
Je to tak, přestože vědí, že pokud budou mít k informacím přístup, budou se moci lépe rozhodnout. Ale prostá informovanost a nutnost informacím čelit a být s nimi konfrontován, je pro mnoho lidí příliš velkým strašákem.
Jak s tím přestat?
Pokud jste se v pštrosím efektu trochu poznali, nebojte, existují metody, které vám pomohou s tímto nepříjemným kognitivním zkreslením bojovat. Především byste se měli obecně i konkrétně ptát sami sebe:
- Existuje nějaká další informace, díky které bych mohl udělat podloženější rozhodnutí?
- Pokud ano, snažím se tuto informaci získat, nebo se jí vyhýbám?
- Poku se jí vyhýbám, proč to dělám?
Pokud jste si na poslední otázku odpověděli ano, je na čase se aktivně přimět k tomu, abyste informaci získali. Každopádně ačkoliv je to nepřímější metoda, nemusí být vždy efektivní, protože v některých případech pro vás může být náročné se k tomu přimět.
Existuje ještě pár dalších věcí, které můžete udělat. V první řadě můžete použít různé techniky proti kognitivnímu zkreslení, mezi které patří například distancování se od problematické informace. Například si můžete představit, že si informaci dohledáváte pouze ze zajímavosti a nijak vás neovlivní.
Dalším řešením pak mohou být automatizované externí mechanizmy, které vám přístup k informaci zaručí. Dejme tomu nastavení pravidelného upozornění na telefonu, které vám ukáže váš zůstatek na účtu nebo objednání pravidelného telefonátu od vašeho finančního poradce, který s vámi probere, jak si vede vaše portfolio.
Můžete také požádat někoho blízkého, aby se na informaci podíval pravidelně spolu s vámi. Díky tomu nebudete mít výmluvu.
Existuje i druhý extrém
A také se jmenuje po zvířátku. Pokud vám pštrosí efekt nic neříká, možná naopak bojujete s efektem surikaty. To je kognitivní zkreslení, kdy lidé během zvýšené nejistoty a volatility své portfolio sledují mnohem častěji, než by bylo nutné. Lidé mají obsesivní potřebu získávat nové informace, protože si myslí, že jim to pomůže dělat lepší rozhodnutí, ale nemusí tomu tak být vždy.
V období zvýšené volatility totiž stoupá riziko, že vás přehršel informací rozruší a vy se například rychle rozhodnete zbavit se nějaké své investice a prodáte ji s velkou ztrátou. A kdybyste byli vyčkali, třeba by její hodnota opět stoupla. V závěru se ještě jednou odkážu na Warrena Buffetta.
„Nesledujte trh příliš bedlivě. Pokud se lidi snaží nakupovat a prodávat akcie a strachují se, když hodnoty trochu klesnou a myslí si, že by je naopak měli prodat, když jdou trochu nahoru, nebudou mít moc dobré výsledky.“
Nejlepší zkrátka vždy byla a bude zlatá střední cesta.
#psychologie #kognitivnizkresleni #pstrosiefekt #burza #akcie #finance #penize