Doktorka Lilliana Glassová, behaviorální analytička a expertka na řeč těla, která spolupracovala například i s FBI, kde pomáhala odhalovat signály klamání a lží při výsleších podezřelých osob, říká, že pokud se snažíme u někoho odhalit možnou lež, je velmi důležité vědět, jak se chová normálně. Chování necharakteristické pro danou osobu totiž vždy napovídá, že se něco děje.
Dále je třeba věnovat pozornost výrazu obličeje, řeči těla a vzorcům konverzace svého protějšku. Ve své knize „The Body Language of Liars“ přibližuje několik základních znaků, které je velmi užitečné sledovat i při běžném povídání s kýmkoliv. Všichni lžou, a pokud neumíte ostatní dobře číst, jste vystaveni na milost a nemilost jejich podvodům. Na co se tedy u potenciálních lhářů zaměřit?
#1 Nezvyklá a rychlá změna polohy hlavy
Pokud někoho uvidíte udělat náhlý nepřirozený pohyb hlavou, když mu položíte přímou otázku, může se vám pokoušet lhát.
Hlava se odtáhne, škubne směrem dozadu, skloní se dolů, nebo se nakloní do strany. Zkrátka nic, co člověk při normální konverzaci s druhou osobou provádí. K těmto podivným pohybům hlavy zpravidla dochází těsně před tím, než je od dané osoby očekávána odpověď.
#2 Změna dýchání
Jedním z přirozených reflexů lidského těla, které se dostává do stresu, nebo pod tlak (například při vědomém lhaní), je těžké dýchání. Pokud si nedáváte schůzku na kole, nebo během výšlapu na nějakou horu, neexistuje přirozený důvod pro to, proč by váš protějšek měl důvod nervózně funět a dýchat. Leda že by vám lhal.
Při takové změně dýchání se člověku lehce pozvednou ramena a zeslábne mu hlas. Nemůže s tím nic dělat, protože u něj při lhaní dojde ke změně tepové frekvence i průtoku krve v srdci, v důsledku čehož mu obrazně řečeno dojde dech.
#3 Strnulost pohybu
Je všeobecně známo, že lidé se stávají neklidnými, když jsou pod stresem. Není ale od věci hledat i opačný extrém – osoby, které se nehýbou vůbec.
Taková řeč těla může být signálem primitivní neurologické odpovědi na vědomou lež, kdy se organismus lháře už dopředu připravuje na potenciální konfrontaci, která může přijít. Je jednoduše řečeno „ve střehu“.
Určitě sami víte, že když se s někým normálně bavíte, je úplně přirozené vyvíjet nějaký přirozený relaxovaný podvědomý pohyb, ať už jsou to gestikulace, nebo i pohyby celého těla. Pokud ale vidíte, že je někdo doslova strnulý a ztuhlý, jde o výrazné varování. Něco určitě není v pořádku.
#4 Opakování stejných slov a frází
Tohle se děje proto, že se snaží jak vás, tak sami sebe a svou mysl přesvědčit o tom, že předložená lež je ve skutečnosti pravdou. Mohou vám například pořád dokola opakovat „Neudělal jsem to … neudělal jsem to …“, ale čím víc takovou frázi opakují, tím pochybnější se zdá.
Neustálé opakování je rovněž cestou, jak pro sebe lhář často získává čas, aby se pokusil urovnat si myšlenky a připravil si odpovědi na případné nepříjemné dotazy, které by mohly důvěryhodnost lži ohrozit.
#5 Zakrývání úst
Velmi častým znamením, které lháře prozradí, je jeho automatické zakrývání si úst, když se nedokáže vypořádat s problémem, nebo odpovědí na otázku.
Když si dospělí lidé dávají ruce před pusu, znamená to, že vám neodhalují vše a nemají chuť říct vám pravdu. Jednoduše tedy volí ukončení celé komunikace.
#6 Instinktivní zakrývání zranitelných částí těla
Tato strategie často zahrnuje oblasti hrdla, hrudníku, krku, hlavy, nebo břicha. Glassová v knize popisuje, že si tohoto znaku velmi často všímala u soudu, když pracovala jako konzultantka žalobců. Velmi dobře mohla pozorovat, jak když něčí svědectví došlo do důležitého bodu, obžalovaní si velmi často rukama zakrývali svá hrdla.
Jde o poměrně podceňovaný a velmi užitečný znak. I sama autorka přiznává, že potenciál této řeči těla plně neocenila, dokud nezačala spolupracovat s FBI, kde bylo odhalení možné lži extrémně důležité.
#7 Šoupání nohama
Většina lidí v nervózní nebo nekomfortní situaci šoupe nohama. Nejde o vědomý pohyb, jen nad vyjádřením našeho rozpoložení přebírá kontrolu tělo. Potenciální lhář by totiž rád co nejrychleji celou situaci opustil a odešel pryč.
Často jde o jeden z klíčových způsobů, jak odhalit lháře. Stačí nenápadně pozorovat pohyby nohou a můžete o daném člověku říct víc, než by se na první pohled mohlo zdát.
#8 Zbytečný příliv informací a detailů
Pokud někdo neustále mluví a dává vám na váš vkus až příliš mnoho informací – informací, které nejsou vůbec nutné a zejména velmi mnoho detailů – existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že vám on, nebo ona neříká pravdu.
Lháři zpravidla hodně mluví, protože doufají, že budou působit jako otevření lidé, takže jim ostatní nebudou mít problém důvěřovat.
#9 Mluvení se stává velice náročnou činností
Až někdy budete mít možnost podívat se na video výslechu podezřelé osoby, která je vinná, velmi rychle vypozorujete, jak je pro ni stále složitější mluvit. Může za to automatická reakce nervového systému, který v období stresu výrazně sníží produkci slin, což přirozeně velmi rychle vysuší ústa a zhorší vyjadřovací schopnosti. Další příznaky potenciální lži mohou obsahovat například kousání, nebo špulení rtů.
#10 Ukazování prstem na druhé
Když se lhář stane nepřátelským, nebo defenzivním, většinou se snaží vinu nějakým způsobem hodit na vás. Zachvátí jej totiž vztek z toho, že jste odhalili jeho lež. Není žádnou výjimkou, že se bude snažit zahrát vše tak, aby nakonec on vypadal jako ten, kdo za nic nemůže.
#11 Podivné zírání a absence mrkání
Lháři mají velmi často problém udržet oční kontakt, ovšem dobrý lhář může klidně být schopen naopak udržet i velmi dlouhý oční kontakt, aby se pokusil získat kontrolu a mohl vás zmanipulovat.
Lidé, kteří říkají pravdu, budou většinou očima uhýbat a mohou se sem tam podívat i úplně mimo. Ve snaze zakrýt lež ovšem může lhář na svůj protějšek zírat déle, než je běžné, aby jej zastrašil a získal tolik potřebnou kontrolu nad situací. Podezřelé je i příliš rychlé mrkání.
