Skleněný model koronaviru SARS-CoV-2 od britského umělce Luka Jerrama; foto: Luke Jerram
Skutečnost, že se virus po epidemiologické i vědecké stránce neustále snažíme dohnat, není žádným překvapením - vysoce infekční nemoci zpravidla komunitami prolétnou tak rychle, že výrazně pomalejší, metodické tempo vědy zkrátka nemá dost času na to, aby vyprodukovalo všechny potřebné odpovědi.
Co víme, je, že tento koronavirus se pravděpodobně v Číně začal mezi prvními nakaženými lidmi šířit už někdy v polovině loňského listopadu a do dneška se dokázal rozšířit do 215 zemí, kde nakazil přes 11 milionů osob a vyžádal si přes 520 000 obětí. A také víme, že nedostatečné testování znamená, že reálně se virem nakazilo mnohonásobně víc osob. Vědci snažící se odhadnout skutečný počet lidí, kteří se už koronavirem nakazili, odhadují, že minimálně v USA, Číně a Itálii jde přibližně o desetinásobek potvrzených případů.
Zatímco pacientům s těžkým průběhem v nemocnicích na celém světě COVID-19 způsobuje krevní sraženiny, mozkové mrtvice či dlouhodobé následky v podobě poškození dýchací soustavy, vědci vedou závod o získání životy zachraňujících informací, které by zároveň dokázaly vyvrátit některé nebezpečné mýty, jež o koronaviru kolují.
Lidstvo stále čeká, až se mu podaří získat odpověď na těchto 11 největších otazníků, jež mikroskopického původce současné pandemie stále obklopují. Jsou pro nás totiž kriticky důležité.
1. Jak se tento nový koronavirus dokázal přenést na lidi?
Původně se předpokládalo, že k prvním lidským infekcím virem SARS-CoV-2 došlo na zvířecím trhu ve městě Wu-chan v čínské provincii Chu-pej. Novější studie však o této skutečnosti pochybují a tvrdí, že tržiště možná fungovalo spíš jen jako hlavní ohnisko původní epidemie.
Vědci jsou si dnes poměrně jistí, že tento koronavirus, jehož tvar připomíná kuličku s ostny zhruba o velikosti částice kouře, se vyvinul v netopýrech. Laboratorní testy ukazují, že zhruba 80 % z jeho genomu obsahujícího 30 000 písmen, se shoduje s virem SARS. Ten se měl na lidi rovněž přenést z netopýrů a v letech 2002 a 2003 vyvolal epidemii, která trvala 8 měsíců a nakazila přes 8000 lidí ve 29 zemích (774 zemřelo). SARS-CoV-2 rovněž sdílí asi 96 % svého genomu s dalšími koronaviry, jež se běžně u netopýrů vyskytují.
Byť od samého počátku pandemie existují názory, že virus může velmi pravděpodobně pocházet z čínské laboratoře zabývající se těmito viry, jež se shodou okolností rovněž nachází ve Wu-chanu, počet důkazů, jež tuto teorii vyvracejí, se stále rozrůstá.
Odpověď na to, jak se koronaviru podařilo přeskočit z netopýrů na člověka, však stále chybí. V případě SARS se prostředníkem staly cibetky. Vědci se aktuálně domnívají, že spojnici mezi netopýry a lidmi mohli v tomto případě tvořit opět cibetky, ale také prasata, hadi nebo i luskouni, šupinatí noční savci, jež jsou často pytlačeni kvůli obsahu kreatinu ve svých šupinách. Stále však existuje šance, že koronavirus na člověka mohl přeskočit i přímo z netopýrů. V květnu byla publikována studie, jež tvrdí, že SARS-CoV-2 by mohl být hybridem netopýřího a luskouního viru.
Proč potřebujeme odpověď? Pochopení, jak tyto novodobé zoonotické (přenesené na člověka ze zvířat) nemoci vznikají a šíří se, je klíčové pro jejich lepší kontrolu a efektivní vývoj účinných léků.
2. Kolik lidí se doopravdy nakazilo nemocí COVID-19?
Globální statistiky případů, úmrtí, vyléčení a aktivních infekcí odrážejí pouze potvrzené počty. Ale vzhledem k rychlosti, s jakou se tento virus v populaci šíří i faktu, že může mít průběh zcela bez příznaků, jsou si vědci téměř jistí, že skutečný počet případů je mnohem, mnohem vyšší.
Odhady hovoří o tom, že na každou jednu osobu, která má pozitivní test na koronavirus, může existovat až deset dalších nakažených osob, které testy neodhalí. Testovacím kapacitám se totiž zatím (snad jen s výjimkou USA) nepodařilo dohnat tempo nemoci a drtivá většina států především nedokázala zavést plošné testování v úvodní fázi pandemie.
Poslední odhady z MIT tvrdí, že k datu 18. června na světě již může být na 249 milionů případů nákazy koronavirem, které mohou za 1,75 milionu úmrtí. To by znamenalo, že reálný počet případů je ve srovnání s oficiálními daty 12krát vyšší a počet obětí 1,5krát vyšší.
Proč potřebujeme odpověď? Co nejpřesnější počet skutečných případů infekce je kritický pro vědce, kteří se snaží lépe pochopit šíření koronaviru, úmrtnost na COVID-19, rozšíření asymptotických přenašečů a další faktory. Zároveň by vědcům umožnil získat přesnější obrázek o účinnosti společenských rozestupů, karanténních opatření či inteligentní karantény.
3. Proč se koronaviru daří tak rychle šířit?
Viry jsou laicky řečeno malé, jednoduché částice, které se vyvinuly, aby dokázaly doslova "unést" živé buňky jiných organismů a jejich prostřednictvím se co nejrychleji množit.
Schopnost viru šířit se z jedné osoby na druhou je vyjadřována jako tzv. R nula (R0). Čím vyšší číslo, tím je virus infekčnější. Koronavirus má hodnotu R0 zhruba 2,2, což znamená, že jedna nakažená osoba v průměru nakazí 2,2 dalších osob. V některých hustě obydlených oblastech však jeho R0 vystoupala až na 5,7. Pro srovnání - sezónní chřipka má R0 okolo 1,3.
Zda jedna osoba virus přenese na druhou, závisí částečně na tom, jak moc se v nich virus rozmnožil a kolik jej tedy vypouštějí do svého okolí (jak moc infekční jsou). Nakažení lidé zpravidla mají vysoké množství viru v krku, nosní dutině a horních cestách dýchacích, díky čemuž jsou velmi infekční. Výzkumy naznačují, že mezi pacienty, kteří mají symptomy a těmi asymptomatickými je v infekčnosti jen velmi malý rozdíl. Člověk bez symtpomů tak virus může šířit stejně rychle jako kašlající člověk s teplotou.
Kapénky obsahující virus se kromě kašle může šířit i při zpěvu, běžném dýchání nebo hlasité konverzaci. Pouhá jedna minuta hlasité řeči dokáže vyprodukovat přes 1000 kapének obsahujících koronavirus, jež se ve vzduchu dokáží zdržovat zhruba 8 dalších minut. Pro nakažení další osoby přitom stačí několik stovek částic viru.
Proč potřebujeme odpověď? Přesné povědomí o tom, jak se virus šíří, je základem pro zabránění mu v dalším šíření. Pochopení chování takto silně infekčního viru může rovněž světové vlády donutit, aby v budoucnu na podobné hrozby reagovaly rychleji a důrazněji.
4. Jaká hlavní příčina stojí za úmrtností u lidí nakažených koronavirem?
Vědci už ve svých studiích krok za krokem popsali, jakým způsobem koronavirus zabíjí svého lidského hostitele.
Hroty viru složené z proteinů se nejdříve přichytí na receptory pojmenované ACE2 v plicích. Na tuto skutečnost následně zareaguje imunitní systém, který vycítí hrozbu a zaktivuje bílé krvinky. U pacientů, kterým COVID-19 způsobí vážné následky, může imunitní systém svou reakci přehnat a vyprodukovat tzv. "cytokinovou bouři", což je stav, kdy chemické signály imunitního systému de facto tělu řeknou, aby zaútočilo na své vlastní buňky.
Tato reakce těla může vyvolat mírnější symptomy, kam spadá teplota, únava, bolesti svalů nebo oteklé palce u nohou. Zároveň však může vyvolat mnohem vážnější symptomy, jako jsou krevní sraženiny, nadměrné prosakování v krevních cévách, tvorbu tekutiny v plicích, vyčerpání krevního kyslíku a nízký krevní tlak.
Dle lékařů krevní sraženiny mohou za vyšší výskyt mozkových mrtvic u pacientů s koronavirem. Agresivní reakce imunitního systému může dle známých dat rovněž poškodit srdce, ledviny, střeva a játra. Naprostá většina úmrtí způsobených koronavirem však nastává kvůli selhání dýchacího systému, což znamená, že plíce efektivně přestanou dodávat kyslík do krve.
Průběh kritických případů však lékařům stále není úplně jasný. Zároveň se stále snaží pochopit, proč se vážný průběh nemoci netýká jen rizikových osob (kuřáci, lidé s chronickými onemocněními), ale občas i mladých či na první pohled 100% zdravých lidí.
Proč potřebujeme odpověď? Pochopení mechanismu, skrz který koronavirus dokáže lidskému tělu způsobit největší škody, může vést nejen k jeho efektivnější léčbě v nemocnicích, ale jde o primární cíl, na nějž chtějí zaútočit vědci vyvíjející efektivní léky proti COVID-19.
5. Jaké procento lidí nakažených koronavirem umírá?
Úmrtnost na koronavirus mezi nakaženými není na celém světě ani zdaleka všude stejná. Ve hře je zde naopak celá řada faktorů.
Prvním velkým faktorem je věk. U starých pacientů existuje vyšší šance, že zemřou v důsledku selhání plic, mozkové mrtvice, infarktu či jiných komplikací vyvolaných infekcí koronaviru. U mladých lidí je výskyt těchto komplikací výrazně nižší. Avšak mezi pacienty s vážným průběhem nemoci i mezi zemřelými se nacházejí lidé ze všech věkových skupin včetně dětí.
Dalším velkým faktorem je to, jakým způsobem na pandemii reaguje vláda. V zemích, jež v začátcích epidemie nezavedly přísná zdravotní opatření, byly pohotovosti a jednotky intenzivní péče velmi brzy zaplaveny pacienty potřebujícími lékařskou péči. Nejen z Itálie pak přicházely příběhy o vyčerpaných kapacitách lůžek a případech, kdy lékaři museli rozhodovat, kterému pacientovi péči neposkytnout (a tím jej de facto odsoudit k smrti) a kterého má smysl pokusit se zachránit.
Poslední odhady pracují s tím, že globální smrtnost koronaviru je zhruba 1 %, ale v závislosti na regionu dosahuje rozsahu od 0,4 do 3,6 %.
Vědci přitom stále s jistotou nevědí, proč u některých pacientů dochází ke vzniku vážných symptomů, jež mohou vést k úmrtí, zatímco jiní lidé, kteří mají v těle stejně velký obsah koronaviru, nemají žádné, nebo jen velmi slabé symptomy.
Jedna z aktuálních (nepotvrzených) hypotéz říká, že odpověď leží v genetickém kódu každého z nás. Lidé, jejichž geny tělu říkají, aby tvořilo větší množství receptorů ACE2, skrz které koronavirus útočí na naše buňky, mohou mít těžší průběh nemoci.
Proč potřebujeme odpověď? Rozdílná úmrtnost v některých zemích pomáhá vědcům odhalit chyby v reakci vlády, zásobovacích řetězcích, zdravotní péči, což může - v ideálním případě - vést k vyřešení těchto problémů a snížení úmrtnosti. Schopnost jednoznačně identifikovat všechny skupiny populace, jimž hrozí vážné symptomy a jejich efektivní ochrana a léčba jsou hlavním způsobem, jak minimalizovat úmrtnost nemoci COVID-19. Současná data hovoří jasně: Koronavirus má nepochybně schopnost zabít miliony lidí na celém světě za relativně krátkou dobu.
#koronavirus #covid19 #pandemie #veda #pacienti #fakta #umrtnost #symptomy #otazky #odpovedi