23.06.2020 2 minuty čtení

To já na tvém místě...

Už jste obdobnou „chytrou“ větu od lidí ze svého okolí zaslechli? Předpokládám, že většina z nás je nejen slyšela, ale rovněž sama použila. Pokud jde o druhé, jsme všichni nesmírně „vynalézaví“ a o nápady a rady rozhodně nemáme nouzi.

Jak je to ale s řešením našich vlastních problémů? Tam už nápady z rukávu jen tak nesypeme, že?

Návrhy jak řešit daný problém projdou v naší mozkovně mnoha filtry. Do hry se většinou pustí emoce, především ty negativní. Dostaví se strach, nejistota, pochybování. Dojde na porovnání s předchozími zkušenostmi, srovnání s jinými lidmi a jejich zkušenostmi, no a z původních x nápadů nám jich zbyde pouze hrstka „použitelných“. Tyto procesy u nás při nabídce „řešení“ situace jiného člověka nenastupují či jen v omezené míře, protože nejde o nás.

Je možné, že někdo naše rady uvítá, většina lidí ale pravděpodobně zaujme odmítavý postoj. Odůvodňuje, proč váš návrh rozhodně není pro ně reálný, či zareaguje dokonce agresivně. Jiný se bude se cítit jako hlupák, protože vy ho vlastně vnímáte jako člověka neschopného si pomoci sám, což mu většinou neúmyslně vaší radou dáváte najevo..

Až příště budete chtít druhým udílet zaručené rady, zkuste se zamyslet nad tím, jak danou situaci vnímá váš protějšek. Místo dobře míněné rady ho tedy nechte, aby si na své řešení přišel sám a sáhněte raději po otázkách typu:

Kdy nejčastěji nad tím přemýšlíš?
Jak moc je pro tebe důležité tento problém vyřešit?
Co ti to přinese? Jaký smysl to pro tebe bude mít?
Jak vlastně bude vypadat ideální stav, po vyřešení tvého problému?
Napadají tě nějaké možnosti řešení?
Jaké další myšlenky se ti teď, když to říkáš nahlas, honí hlavou?
Múže ti někdo pomoci?

Jak bys to řešil, pokud by to nebyl tvůj problém, ale kolegy. Co bys mu poradil?

Udržte se a neraďte. Více se ptejte a intenzivněji naslouchejte... 
Váš protějšek určitě ocení, že si na řešení problému, i díky vám, přišel on sám.

Hodnocení: +9
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.