Jedná se o historický průlom, jelikož odvrácená strana měsíce není z povrchu Země nikdy viditelná a tak je jakákoli komunikace s robotem na druhé straně v podstatě nemožná. Číňané to však vyřešili s předstihem, když už v květnu loňského roku vyslali do vhodné pozice mezi Zemí a Měsícem satelit, který tuto komunikaci bude zprostředkovávat.
Kvůli své náročné dosažitelnosti je odvrácená strana měsíce stále neprobádaná, na rozdíl od přivrácené strany, kde průzkumy probíhají již několik let. Sonda Čchang-e 4, která nese jméno po měsíční bohyni z čínské mytologie, tak má ve výbavě mnoho materiálu, který využije pro svůj průzkum.
Odvrácená strana měsíce je mnohem hornatější a je na ní také více kráterů a pánví. A právě tu největší z nich, tzv. Aikenovu pánev, se chystají Číňané prozkoumat. Jedná se o 13 kilometrů hlubokou a 2500 kilometrů širokou proláklinu, která vznikla pravděpodobně dopadem většího vesmírného tělesa. Úspěšný průzkum by tak mohl prozradit více o historickém vývoji Měsíce.
Kromě geologického průzkumu se sonda chystá také na průzkum biologický. K tomuto účelu jsou součástí výpravy také brambory a semena plevelné rostliny zvané houseníček rolní, která je známá svou nenáročností a krátkou generační dobou. Mimo to dopravila sonda na Měsíc také vajíčka bource morušového. Číňané tím chtějí otestovat možnosti pěstování a vývoje v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace.
Číňané nyní významně investují do svého vesmírného programu a pokud vše půjde podle plánu, do roku 2030 bychom se také měli dočkat historicky prvního Číňana na Měsíci.
