Anne reprezentuje nejen vysokou návratnost a kouzlo složeného úročení, které může zajistit dobrá dlouhodobá investiční strategie, ale také sílu toho, když se nenecháte odradit neúspěchem a snažíte se dál, i když jste přišli o všechno.
Anne bylo 38 let, když přišla velká hospodářská krize. Tou dobou vydělávala jen něco málo přes 3 tisíce dolarů ročně. Převážnou část vydělaných peněz investovala do akcií. Své peníze svěřovala nejmladšímu ze svých čtyřech bratrů – Bernardovi. Ten ve 22 letech zrovna začínal jako broker na Wall Street. Mezi lety 1933 a 1934, když se trhy zotavovaly, se mu dařilo vybírat vhodné akcie, ale jeho firma si bohužel tak dobře nevedla. Zbankrotovala a Anne přišla o všechny své peníze.
O všechno přišla, ale to ji nezastavilo
Možná že byste od této ženy čekali, že na investování zanevře a spokojí se s prostým životem, ale to neznáte Anne. Oddala se svému spořícímu a investičnímu plánu naplno, což pohltilo všechen její volný čas, ale také ji to odměnilo nevídaným bohatstvím.
Ačkoliv se Anne nikdy nevdala, o vášeň v jejím životě nebyla nouze. Milovala investování. V roce 1944 – deset let poté, co přišla o všechny peníze, začala znovu.
Svých našetřených 5 tisíc dolarů přesunula na účet u Merrill Lynch Pierce Fenner & Beane a pomalu své peníze množila. Na sklonku života v roce 1995 měla jmění ve výši 22 milionů dolarů. Návratnost jejích investic byla podle některých zdrojů 22,1 %, což je v porovnání se 12,4 %, kterých po tu dobu dosahoval index S&P 500, opravdu obdivuhodné. Výsledky, jako měla údajně ona, má jen pár investičních profesionálů na světě.
A nejlepší na tom je, že jednoduchý, časem ozkoušený investiční styl Anne si může v podstatě osvojit každý drobný investor. Závisí totiž spíše na oddanosti, než na nějakých šílených analýzách. Anne věřila velkým společnostem a kupovala akcie, kterým rozuměla. Nesnažila se o načasování trhu nebo tipování podhodnocených akcií. Nehledala zkratky.
V patnácti letech si našla práci jako účetní
Anne se od své rodiny osamostatnila v patnácti a jedna z jejích příbuzných na ni čas od času dohlížela. Anne šla už v pouhých 15 letech pracovat jako účetní a v rámci večerní školy si udělala právnický titul.
Kdy jí bylo 32 let, získala práci u amerického finančního úřadu. Přese všechno úsilí vydělávala ročně kolem pouhých 3 tisíc dolarů a nikdy nebyla povýšena. To můžeme snadno připsat tehdejší kariérní diskriminaci žen – a především židovek.
Naučila se ale jednu zásadní věc – nejsnazším způsobem, jak v Americe zbohatnout, je investovat do akcií.
Z dobových záznamů jasně vyplývá, že si neustále přikupovala (a držela) nové akcie nejslavnějších společností světa v oborech, kterým rozuměla – léky, nápoje nebo zábavní průmysl. Jen zřídkakdy si koupila více než 100 akcií naráz.
Když Anne Scheiber ve věku 101 let v roce 1995 zemřela, jejích 10 největších akciových podílů mělo dohromady hodnotu téměř 6,2 milionu dolarů. Její strategie nákupu a držení jí nezřídka kdy přinášela fantastické výnosy. Anne pečlivě studovala trhy a pravděpodobně zúročila své zkušenosti z práce daňové auditorky, protože ve své investiční strategii využívala velmi efektivní danění. Během života prodávala jen velmi malou část investic a to především proto, aby se vyhnula velkým daním.
Tato geniální investorka byla i štědrá filantropka
Před smrtí odkázala celé své jmění Yeshiva University, na které nikdy nestudovala. Vytvořila tak na univerzitě stipendijní program, který měl ve studiu podporovat ženy. Dar byl pro všechny šokem. Nikdo totiž nevěděl, kolik peněz měla, nebo že měla v plánu je všechny darovat.
Investiční strategie Anne by se dala shrnout do těchto šesti bodů:
- Kupujte jen to, čemu rozumíte,
- vyhněte se trendům a módním akciím,
- reinvestujte dividendy,
- využijte rozvržení aktiv ku svému prospěchu,
- investujte pravidelně,
- nechte složené úročení, ať pracuje pro vás.
Pokud existuje jedna věc, kterou si z příběhu skromné milionářky můžeme vzít, zní následovně: Nemusíte být génius, pocházet z bohaté rodiny nebo mít obrovské štěstí, abyste mohli vybudovat bohatství, které vám (a případně i ostatním) změní život.
Ale jestli kdybych směla do tohoto článku vložit ještě jedno poselství, bylo by to: Střádání peněz není všechno. Protože podle toho, co o Anne víme, i přese všechno své bohatství pravděpodobně nebyla nikdy šťastná.
„Byla tím nejosamělejším člověkem. Nikdy jsem ji neviděl se usmát.“
– Benjamn Clark, právní zástupce Anne
Anne byla sice úspěšnou investorkou, ale stálo ji to všechno. Neměla rodinu, přátele ani známé. Všechen svůj volný čas strávila sledováním akciových trhů. V honbě za bohatstvím se pravděpodobně okradla o štěstí. Ačkoliv nám může být inspirací v mnoha ohledech, měli bychom si ji tedy možná pamatovat i jako odstrašující příklad toho, že peníze nejsou všechno a připomínku, že bychom je měli hromadit především proto, abychom dosáhli finanční svobody a mohli žít tak, jak chceme, ne pro peníze samotné.
