Nebezpečí se podle všeho týká jak továren, tak například hotelů. Mnoho západních společností je totiž kvůli koronaviru ve velmi nejisté finanční pozici. To z nich může pro čínské společnosti udělat snadnou – a především levnou kořist.
„Geopolitické následky pandemie by mohly být významné. Někteří spojenci jsou náchylnější k situacím, ve kterých může být prodávána kritická infrastruktura [infrastruktura klíčová pro chod společnosti a ekonomiky],“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Podle serveru Forbes tím taktně odkazuje na Čínu, která koupila například řecký přístav Piraeus, vlastní italské textilní továrny a další strategické podniky.
V Evropě, Severní Americe a dalších vyspělých ekonomikách je bezpočet špičkových firem v klíčových odvětvích jako biotechnologie nebo elektronika, které nejsou ani tak bohaté ani tak dobře financované, jak bychom si přáli. Podle serveru Foreign Policy v nedávném průzkumu mezi 10 tisíci japonskými firmy vyšlo najevo, že 63 % z nich očekává, že koronavirus negativně ovlivní jejich podnikání.
Umocní koronavirus trend expanze čínských investorů?
Během posledních let chytili čínští investoři doslova nákupní horečku a ve velkém investovali do firem v Evropě a Severní Americe. Jen vloni Číňané investovali do zemí Evropské unie téměř 13 miliard dolarů. Bohužel pouze zlomek z těchto peněz putoval k začínajícím firmám a nadějným start-upům. V roce 2018 Číňané investovali 25 miliard do amerických firem. A díky podpoře vlády je skupování zahraničních firem pro Číňany opravdu snadné.
Abych odpověděla na otázku v nadpisu, je pravděpodobné, že ano, Čína teď bude číhat a nakupovat firmy ve slevě, jako to dělala například v době krize z roku 2008. Odborníci ale předpokládají, že namísto na západního dědictví se teď bude soustředit na moderní technologie a zařízení pro výzkum a vývoj.
Čína má v plánu stát se zemí číslo jedna v oblasti technologií, výroby a kybertechnologií. Je to součástí vládní strategie Made in China 2025. Někteří odborníci se domnívají, že skupování cizích firem, které do těchto oblastí spadají, je cílenou snahou Číny o získání převahy na globálním trhu.
Měli bychom se bránit
To alespoň říkají evropští i američtí státníci. Mezi nimi je například John Sawers, bývalý šéf anglické tajné zpravodajské služby (MI6). „Musíme pro ochranu západních technologií před skupováním čínskými společnostmi udělat více. Nemyslím si, že je to existenční hroza jako byla například studená válka a Sovětský svaz, ale každopádně nás čeká o kontrolu nad technologiemi pořádné soupeření,“ říká.
Mnoho představitelů západních států se shoduje na tom, že by Čína mohla využít pandemii jako příležitost koupit si v Evropě a v Americe větší vliv. Například ředitel evropského programu Carnegiova nadačního fondu pro mezinárodní mír Erik Brattberg tvrdí, že Číně nebude přístup k evropské ekonomické infrastruktuře umožněn.
„Myslím, že právě teď jsou čínské aktivity bedlivě sledovány a jsou zavedena významnější ochranná opatření. Uvidí se, jak efektivní tyto opatření budou, pokud se bude Čína snažit hospodářské krize v Evropě snažit využít.“
Je Česko také v ohrožení?
Jak už jsem zmínila, Čína nehledá pouze strategické zdroje jako například přírodní suroviny, chce se stát součástí prominentních odvětví a posouvat se nahoru po potravinovém řetězci globální ekonomiky. Právě proto ji zajímají oblasti jako věda, technologie, móda, maloobchod, logistika anebo bankovnictví.
Podle dostupných údajů se prozatím soustředí především na Evropu – ale ne na střední a východní, jelikož jejich země nemají na vkus čínských investorů dostatek vizionářských, pokrokových firem v Čínou preferovaných sektorech. To alespoň vyplývá z reportu Mercator Institute. Mít oči na stopkách každopádně neuškodí.
Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!
#byznys #podnikani #podnikatele #investovani #investice #investovani #investice #cina