Žlutá kontroverze
Jak říká jedno známé přísloví: ,,Co Čech, to muzikant, ekonom,politolog, zemědělec." Lidé stručně řečeno často mluví do oblastí, kterým rozumí málo, či dokonce vůbec, a nevědomky tím šíří mýty a polopravdy o daném oboru. V následujících řádcích bych rád uvedl na pravou míru největší mýty a pověry právě o této démonizované zemědělské plodině.
Money, money money
Je obecně rozšířeno, že na řepku zemědělec pobírá dotace z EU. Musím konstatovat, že toto tvrzení je hoax. Dotace se pobírají na obhospodařovanou plochu, nikoliv na konkrétní plodinu.
Řepka způsobuje erozi půdy
Řepka vůbec neškodí půdě a nepřispívá k její erozi, jak se můžete často dočíst u některých „odborníků“ na sociálních sítích. Řepka totiž disponuje, v porovnání s ostatními plodinami, mohutným kořenovým systémem (hlouběji koření pouze vojtěška). Její dlouhé kořeny umožňují nejen dostatečné prokořenění půdy, ale také vážou živiny. Rostlina zlepšuje půdní strukturu, což se projevuje i v lepším zadržení vody. Pro půdu má přínos i v tom, že se jí sklidí malá část a velká část kořenových zbytků zůstává zaorána a vytváří tak v půdě organickou hmotu.
Je z ní všude pyl
Bílý povlak, který mnozí z nás musí každoročně odstraňovat z aut, oken, zahradního nábytku není pyl z řepky, ale z dřevin, především bříz a smrků. Tyto dřeviny jsou větrosnubné (anemochorní), a proto produkují velké množství pylu, který je unášen větrem na velké vzdálenosti. Řepka je hymzosnubná, její pyl je těžký a nelétá na velké vzdálenosti.
Pouze složka biopaliv
Řepka se zhruba ze 2/3 využívá v potravinářství. Z vylisovaných semen se dále získává surovina, která slouží pro výrobu krmiv pro hospodářská zvířata. Nemusíme tak dovážet více krmných surovin, jako například sóju ze zámoří. Ze zbytků rostliny se dále vyrábí ekologické pelety.
Nemáme brambory
Někteří lidé tvrdí, že řepka prý z našich polí vytlačila brambory. Není to pravda. Byla to spíše pšenice, která brambory původně upozadila. Když už ale zemědělci hledali, co pěstovat na ploše uvolněné po bramborách, řepka přišla vhod. Například v roce 1999 se pěstovala na ploše přes 350 tisíc hektarů (pro srovnání dnes je to 369 tisíc hektarů). Řepka tedy na naše pole patří už dlouho a nepěstuje se o moc víc než před 20 lety. Dalo by se říct, že v osevním postupu dokonce přebrala funkci potřebné „širokolisté“ plodiny, kterou kdysi měly právě brambory. A jak všichni víme, jedním z principů osevního postupu je střídání „širokolistých“ a „úzkolistých“ plodin.
Závěr
Doufám, že článek osvětlil alespoň základní mýty o této plodině, které nemusíme hned nasazovat psí hlavu.
#zemedelstvi #agrojemojegro #zemedelstvizije #repka #fakenews
