Jak syn Warrena Buffetta v 19 utratil 90 tis. dolarů, které zdědil: „Nelituji toho,“ říká dnes

V roce 1977 oslavil Peter Buffett své devatenácté narozeniny a dostal přístup ke svému dědictví – výtěžku z prodeje farmy jeho dědečka, který jeho otec přeměnil v akcie firmy Berkshire Hathaway. Pro většinu smrtelníků je to v devatenáct nepředstavitelné jmění, ale vzhledem k tomu, že Warren Buffett patří mezi nejbohatší lidi na planetě, pro mladého Petera to asi nic moc převratného nebylo.

Peter ve svých pamětech ovšem poznamenává, že je otci vděčný za to, že ho na jejich poměry držel zkrátka. Svých úspěchů totiž podle Petera dosáhl především díky emocionální – ne finanční podpoře. 

Co tedy udělal devatenáctiletý Peter Buffett s 90 tisíci dolar? Koupil si tryskáč? Pořádal bujaré večírky? Jel na dlouhou a drahou dovolenou? Ne, nevybral si ani jednu z těchto možností.

 Jako nejmladší z Buffettových dětí Peter říká:

 „Měl jsem to štěstí, že jsem viděl své starší sourozence většinu jejich hotovosti utratit poněkud rychle. Nechtěl jsem jít v jejich šlépějích.“

Peníze znamenaly pro Petera Buffetta náskok před ostatními

V devatenácti byl Peter na vysoké, akcie prodal a peníze použil na to, aby si koupil vybavení na nahrávání hudby. Kdyby je byl nechal na pokoji, dnes by měly hodnotu více než 200 milionů dolarů, ale Peter trvá na tom, že ničeho nelituje.

„Jsem mnohem šťastnější, když žiji takto,“ říká.

Peter okamžitě po obdržení částky zanechal studia na Stanfordu, ačkoliv přiznává, že neměl nejmenší tušení, jak se stát profesionálním muzikantem. Tušil, že skrze vysedávání na přednáškách se to nepodaří.

Peter se přestěhoval do San Franciska, kde žil velmi skromně a jediné, za co utrácel, bylo jeho studiové vybavení. Časem si vybudoval úspěšnou kariéru, ve kterou doufal.

Nejmladší z bratrů Buffettů si možná své rozhodnutí vyčítal kdysi, když měl problémy se splácením hypotéky a musel dělat sbírky, aby mohl koncertovat. Přiznává, že byly chvíle, kdy by si byl přál, aby prostě přišel za otcem, a ten mu dal, kolik potřeboval. Jenomže taková výchova se Warrenu Buffettovi ani za mák nepodobá. 

Někdy po dvacítce přišel Peter za otcem a prosil ho o půjčku, kterou mu ale Buffett odmítl dát. Tenkrát ho to naštvalo, ale zpětně je prý otci vděčný.

„V těchto [nelehkých] dobách jsem se o sobě a své odolnosti naučil více, než bych mohl, kdybych seděl na balíku peněz a mohl životem jen proplouvat. Upřímně si myslím, že aktem lásky je říct ‚Věřím v tebe jako v mého syna a nepotřebuješ mou pomoc‘,“ vypráví. Teď může Peter Buffett usínat s pocitem, že za svůj úspěch vděčí sám sobě a ne bohatství svého otce.

Opravdová podpora od rodičů netkví v penězech

Peter Buffett nejednou do médií i knih zopakoval, že vyrůstal v milujícím prostředí a to že je pro něj to hlavní.

„Ta podpora, to privilegium ve skutečnosti pochází z toho, že jsem měl dva milující rodiče, kteří mi řekli, že věří, že mohu dokázat cokoliv. Podpora nepřišla ve formě šeku. Bylo to skrze lásku a péči a respekt toho, že si všichni můžeme najít svou cestu, selhávat a přicházet na to, jak se dostat zpátky na nohy.“

Podle Petera existuje mnoho lidí, kteří mají určité privilegium, ať už ve formě finanční nebo emocionální podpory, talentu nebo příležitosti. Ale mnoho z nich nedokáže pochopit, jak cenný je čas a snaží se všechno uspěchat. „Výsledkem toho je, že skončí v pracích, které pro ně možná jsou, možná nesou správné a můžou i nemusí je naplňovat.“

„Kdybych nestrávil hodiny neplacených hodin blbnutím s mým nahrávacím studiem, nenašel bych svůj sound a přístup. To vyžaduje trpělivost a čas,“ dodává.