Učení nás provází celým životem. Nejdřív se musíme naučit chodit a mluvit, pak náš život jednu až dvě dekády ovládá školský systém a když ze školy vylezeme, zjišťujeme, že učení stejně není u konce. Musíme se učit nejen nové znalosti a dovednosti, ale také principy nebo přesvědčení. Učením zlepšujeme své životy ať už vědomě, nebo nevědomě.
Vědomé učení urychluje proces učení. Když se dokážete na učení cíleně soustředit, bude mnohem efektivnější. Kromě toho, že vám učení nového jazyka, dovednosti, technologie nebo čehokoliv jiného pomůže v kariérním růstu, díky němu také získáte větší kontrolu nad životem jako takovým. Teď, když se svět nezvratně a bleskově mění, je důležitější, než kdy dřív, přijmout koncept celoživotního vzdělávání.
Pokud chcete novou dovednost nebo znalost zmáknout raz dva, zkuste se přiučit od Aleberta Einstaina a Richarda Feynmana – dvou geniálních fyziků.
Albert Einstein radí, že byste si měli proces učení užívat
Einsteinovy objevy nám pomohly lépe porozumět vesmíru. Podle něj by zlepšování intelektuální kapacity člověka mělo být zábavné a měli bychom si jej užívat. Lidé, které učení baví, se učí rychleji.
Einstein v roce 1915 dokončil teorii relativity a dopisoval si se svým jedenáctiletým synem Hansem Albertem, který se tou dobou učil hrát na piano.
„Velmi mě potěšilo, že tě hra na piáno baví. Piáno a tesařství jsou podle mě nejlepší záliby pro někoho ve tvém věku, dokonce lepší než škola. Protože takové věci se prostě pro mladé lidi, jako jsi ty, hodí. Na piáno hraj především věci, které tě baví, i když ti je učitel neukládá. To je způsob, jak se toho naučit co nejvíce. Když děláš něco s takovým nadšením, že si ani nevšímáš, jak utíká čas. Já sám jsem občas tak zabraný do práce, že zapomenu na oběd...“
Když se učíte něco složitého, chápu, že myšlenka, že byste si to měli užívat, je poněkud náročná. Ale učit se a bavit se zároveň určitě není nemožné.
Abyste se cokoliv naučili rychleji a snáze – a tady máte jako dospělí jistě před dětmi velkou výhodu – učte se to, co vás zajímá. Měli byste být během studia za všech okolností schopní odpovědět si na otázku: Proč se tohle učím?
Pokud se musíte naučit něco, co vás až tak moc nebaví (například, aby vás to kariérně posunulo), měli byste udělat maximum pro to, aby pro vás byl proces učení příjemný. Když se například učíte s photoshopem, dělejte v něm věci, které vás baví a se kterými se poté můžete pochlubit třeba na sociálních sítích. Co takhle srandovní koláž nebo třeba návrh pozvánky na vaši smyšlenou svatbu?
A pokud vás to, co se učíte, opravdu k smrti nebaví, není na čase to přehodnotit? Má cenu pracovat v oboru, ve kterém strávíte většinu času děláním něčeho, co nemáte rádi? Na to je život moc krátký, nemyslíte? Einstein možná změnil způsob, jakým přemýšlíme nad světem, ale myslíte, že by to dokázal, kdyby nenáviděl fyziku?
Richard Feynman doporučuje učit ostatní
Richard Feynman byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky a kromě fyziky byl také geniální učitel. Jeho pedagogická činnost je pro svou přehlednost a názornost dosud ceněná a využívaná.
Feynman měl fantastickou schopnost vysvětlit komplexní a náročné problémy jako například kvantovou mechaniku téměř každému intuitivně a pochopitelně. Za svou práci v oblasti kvantové mechaniky obdržel Nobelovu cenu.
„Narodil jsem se nevědoucí a mám málo času teď a tady, abych to změnil,“ řekl jednou.
Jeho přístup k učení je takový, že když nově nabyté vědomosti vysvětlujete ostatním, rychleji si je uložíte do dlouhodobé paměti. Autor jeho životopisu Jemes Gleick to nazval Feynmanova technika.
„Neupřednostňoval jakoukoliv dovednost před jinou. Naučil se hrát na bicí, masírovat, vyprávět příběhy, balit ženy v baru, všechny tyto věci považoval za naučitelné dovednosti.“
Skutečným znakem génia je podle Feynmana schopnost vysvětlit věci jednoduše. Tak jednoduše, že to pochopí i osmileté dítě.
Eistein v tom s Feynmanem souhlasil. „Pokud to neumíte vysvětlit jednoduše, nerozumíte tomu dostatečně,“ říkal.
A kromě toho, že jakmile začnete své nové dovednosti nebo znalosti sdílet s ostatními, zapamatujete si je jednou pro vždy, zároveň tím vytváříte přidanou hodnotu. Dnes usilujeme o sdílenou ekonomiku, proč neusilovat o sdílenou moudrost?
Je jedno, jestli se pokusíte své nové vědomosti učit své děti, kamarády, napíšete o nich na blog nebo třeba natočíte vzdělávací video na YouTube. Když na to přijde, stačí, když je budete „vysvětlovat“ sami sobě. Prostý proces toho, že zopakujete něco, co jste se naučili srozumitelným způsobem, vám s učením velmi pomůže.
Možná, že nejste vědci jako Einstein nebo Feynman, ale jejich tipy můžete na své učení bezesporu také aplikovat. Pokud si dokážete zamilovat proces učení a uděláte si čas na to, abyste to, co umíte, učili ostatní, vsadím se s vámi, že vám učení půjde mnohem lépe.
