Pokud jste se někdy v životě snažili zlepšit své sociální dovednosti, jméno Dale Carnegie vám zajisté není neznámé. Tento americký spisovatel a motivační řečník, který zemřel roku 1955, byl jedním z největších guru osobního rozvoje, prodeje, interpersonální komunikace a veřejného projevu všech dob.
Na jeho knihu s podtitulem „Rychlá a snadná cesta k efektivnímu vyjadřování“ jsem dnes po letech narazila v knihovně a napadlo mě, že by stálo za to si ji znovu prolistovat a vytáhnout z ní lekce, které by vás podle mě mohly zajímat. Pojďme na ně!
1. Předem se rozhodněte pro úspěch
Podle Dalea Carnegieho je při práci tiskového mluvčího, veřejného řečníka nebo jen na obyčejném obchodním jednání důležité především věřit tomu, že to zvládnete.
„K úspěchu v této práci potřebujete vlastnosti a kvality, které jsou nezbytné v jakémkoli úsilí, pokud má za něco stát: musíte si opravdu přát dojít ke svému cíli, najít v sobě potřebný entuziasmus a vytrvalost přenášející hory a zároveň jistotu, že svého cíle dosáhnete.“
V této kapitole Carnegie popisuje, že přesně takové nastavení mysli měli nejlepší řečníci všech dob, kteří dokázali zmobilizovat davy, jako například Caesar. „Odhoďte každý cár pochybností do spalujícího žáru ohně a přirazte ocelové dveře před každou snahou uniknout do nerozhodné minulosti.“
Podle Carnegieho vám s vítězným mindsetem pomohou tyto tři věci:
- nadchněte se pro své téma,
- nezabývejte se negativními podněty, které vás mohou rozrušit,
- sami pro sebe si řekněte něco povzbuzujícího.
2. Chopte se každé příležitosti k procvičování
Stejně jako se nikdo nerodí teoretickým fyzikem, ani žádný geniální řečník a bezchybný komunikátor z nebe nespadl. V knize Carnegie uvádí příklad G. B. Shawa, jehož veřejné projevy kdysi všichni obdivovali. Když se ho zeptali, jak se naučil tak skvěle řečnit, odpověděl:
„Stejně, jako když jsem se učil bruslit – umíněně až pošetile jsem to zkoušel, dokud se mi věc nepodařila.“
Podle Carnegieho byl Shaw jako mladík jedním z nejbázlivějších lidí v Londýně, ale rozhodl se, že to tak nenechá. Nakonec narazil na nejlepší, nejrychlejší a nejjistější metodu, která k překonání strachu existuje – opakoval obávanou činnost tak dlouho, dokud se jí nepřestal bát.
„Stal se členem debatního klubu. Navštěvoval všechna shromáždění v Londýně, kde bylo jasné, že budou probíhat veřejné diskuse a vždy vstal a zúčastnil se debaty.“
Jen díky tomu se G. B. Shaw stal jedním z nejbrilantnějších řečníků své doby. A pokud budete dostatečně trénovat i vy, můžete se podle Carnegieho v projevu také značně zlepšit.
3. Buďte připravení – ale správným způsobem
Podle Carnegieho je úplná hloupost učit se řeč slovo od slova. Mnoho řečníků se ve snaze vyvarovat se náhlého výpadku paměti snaží svůj projev přesně a brilantně našprtat. To ale není správná cesta.
„Když už jste jednou obětí tohoto zlozvyku, jste beznadějně svázáni metodou, která je náročná na čas strávený při přípravě a navíc ničí efektivnost projevu.“
Autor knihy dále dodává, že pokud se svou řeč budete učit slovo od slova, pravděpodobně ji zapomenete při pohledu na posluchače a i když ji nezapomenete, vyzní mechanicky. To je přesně to, čemu se chcete při projevu vyhnout. Jak se tedy připravit?
- Vyberte si téma, o kterém máte právo vyprávět na základě vlastní zkušenosti nebo studia,
- shromážděte a urovnejte si předem myšlenky,
- nacvičujte svou řeč s přáteli.
4. Pracujte s publikem – oceňte jej a ztotožněte se s ním
Ve chvíli, kdy přednášíte publiku, by pro vás měli právě tito lidé být to nejpodstatnější. Nesnažte se soustředit na to, co říkáte a děláte, ale na své publikum. Za prvé byste měli mluvit o tom, co vaše publikum zajímá a za druhé byste měli mluvit k nim.
Carnegie radí poctivě a upřímně publikum ocenit. „Buďte stoprocentně upřímní. Neupřímné tvrzení může příležitostně oklamat jedince, ale nikdy nemůže oklamat celé publikum. (...) Pokud nejste schopni dát najevo upřímné uznání, nečiňte tak vůbec,“ dodává ale. Dobré řešení je zjistit si nějakou faktickou pozitivní zajímavost o daném publiku a v úvodu projevu ji zmínit.
Dále byste se s publikem měli podle Carnegieho ztotožnit. Co nejdříve v projevu byste měli naznačit nějaký přímý vztah ke skupině, kterou hodláte oslovit. Jestliže je to pro vás čest, že jste na událost pozváni a máte příležitost k lidem promluvit, řekněte to. Pojí vás studium na stejné škole? Stejná záliba? Stejný politický názor? Tak to co nejdříve v projevu nezapomeňte zmínit.
5. Váš projev by měl mít srozumitelně vyjádřenou pointu
„Buďte precizní, když posluchačům sdělujete, co chcete, aby udělali. Je nezbytné, abyste se sami sebe zeptali, co přesně chcete, aby posluchači udělali.“
Projev bez pointy je totiž jistým způsobem projev bez účelu a nejspíš bude i projevem bez účinku. Carnegie radí, abyste si napsali pointu, jako kdybyste psali telegram – s užitím minimálního možného množství slov. Ve své pointě buďte naprosto konkrétní. Pokud existuje nějaký jasný, viditelný úkon, kterého chcete projevem dosáhnout, musíte je o něj doslovně požádat.
„Pamatujte na své prarodiče“ nahraďte „rozhodněte se prarodiče navštívit tento víkend“. Pointa by měla být taková, aby ji mohli posluchači snadno použít a měli byste ji uvést s přesvědčením a naléhavostí.
„Ve vašem návodu k jednání by neměla být nejistota nebo nevíra v sebe sama,“ dodává k pointě Carnegie.
Pokud je řečnění a mezilidská komunikace opravdu něco, co vás zajímá, doporučuji si knihu přečíst celou. Může vám toho nabídnout mnohem víc než já v této stručné extrakci. Snad vás ale přesto těchto pět Carnegieho rad obohatilo. Máte také nějakou oblíbenou knihu na téma komunikace?