5 minut čtení

Triviální strategie, která mi jednou pro vždy doslova znemožnila prokrastinaci

Jestli někdo zkusil všechny existující metody proti prokrastinaci, jsem to já. Četla jsem Ludwigovu knihu Konec prokrastinace, viděla jsem asi tisíc TED Talků na toto téma, přečetla nekonečné množství článků – několik jsem jich dokonce sama napsala.

Ale skutečně účinnou metodu proti prokrastinaci jsem objevila až asi před rokem. A máte to štěstí, že se o ni s vámi podělím.

Jak často se vám stane, že s nějakým novým návykem seknete po několika málo dnech? Že se začnete učit novou dovednost nebo rozečtete odbornou knihu a pak to prostě vzdáte? Že odkládáte úkol na poslední možnou chvíli a pak strávíte celou noc doháněním s panickou hrůzou v očích? Pokud jste jako já před rokem, tak docela často.

Nejlepší radou proti prokrastinaci, kterou vám kdokoliv může dát, je: Začni pomalu a vytvoř si návyk.

Dává to smysl, ne? Je jasné, že když si dáte předsevzetí, že začnete každý den běhat a rovnou se pokusíte o hodinový běh, půjde vám to příšerně a zítra budete zítra tak namožení, že už se k běhání nikdy nepřinutíte. Nebo v horším případě vás bude představa běhání děsit natolik, že ani nevyběhnete.

Vytváření nového návyku není o nic snazší než zanechání nějakého starého. Lidé ze své podstaty nemají rádi změny. Ale víme, že abychom vedli spokojený a šťastný život, je důležité zanechat škodlivých vzorců chování jako je třeba kouření a osvojit si lepší jako běhání a zdravá strava. 

Začít pomalu je ale hlavní problém, který s novými návyky máme. Vidíme před sebou horu práce, kterou musíme udělat nebo dlouhatánskou cestu, která se před námi vine. Chceme to mít hotové hned teď. A právě proto to paradoxně odkládáme.

Když začínáte pracovat na novém projektu nebo se snažíte třeba začít běhat, najednou se pro to tak nějak nadchnete. Jste nadšení z toho, že děláte změnu nebo že se pouštíte do něčeho velkého. A v tu chvíli začnete dělat příliš mnoho.

Jak předejít prvotnímu nadšení, které nás blokuje?

Nemyslím si, že nadšení je špatné. Abyste něco změnili, budete potřebovat energii, ale abyste něčeho skutečně dosáhli, potřebujete si ji udržet. A pokud to hned ze začátku napálíte, energie vám jednoduše dojde. Protože časem to bude těžší a těžší.

Pokud si tedy chcete vytvořit návyk – klíč, který vás zachrání před prokrastinací – neměli byste mít pocit, že je to pro vás výzva. Ze začátku by to mělo být opravdu snadné. Nejde o výsledky. 

Když začínám pracovat na novém scénáři, neurčuji si počet stránek, které musím denně napsat. Namísto toho si určím čas, který psaním plánuji strávit. Kdybych za svých 20 minut nic nevymyslela, nic se neděje. Snažila jsem se a zítra to zkusím znovu. Díky tomu se vyhnu kreativnímu bloku.

Chcete začít posilovat, učit se programovat, mluvit anglicky nebo pracovat na nějakém projektu? Začněte na pěti minutami denně. Ne více. Pokud byste po sobě chtěli rekordní výkon, budete prokrastinovat. Ale pět minut? To přece zvládne každý. Když vám to začne jít, můžete pokračovat. Ale neměli byste se do toho nutit. První minuty úkolu by vám měly jít opravdu snadno. 

Začněte triviálním úkolem

Činnost sama o sobě snadná být nemusí, ale váš „denní cíl“ by snadný být měl. Mozek totiž nerad nechává věci nedokončené. Jakmile něco začnete, převezme od vás štafetu a bude se snažit úkol dokončit. 

  • Chcete číst každý den? Přečtěte si jednu stránku.
  • Chcete začít běhat? Oběhněte blok.
  • Chcete se začít učit anglicky? Naučte se 10 nových slovíček.

Asi si teď říkáte „přece to nemůže být takhle jednoduché“, ale je. Dělejte to každý den a postupně – ale opravdu postupně – přidávejte na délce, intenzitě nebo obtížnosti návyku. A pamatujte, že by to pro vás neměla být otrava a utrpení. Naopak! 

Nebojte se ubrat, když to nejde

Když jsem chtěla každé ráno cvičit jógu, začala jsem s pěti minutami a postupně se dostala na třicet. Ale když jsem každé ráno musela najednou vstávat o půl hodiny dřív, čím dál tím častěji jsem se přistihovala při tom, jak svou ranní rutinu vynechávám. Hledala jsem si výmluvy jako že jsem unavená nebo že musím místo cvičení umýt nádobí. 

Došlo mi, že půl hodina denně je pro mě zkrátka příliš velký cíl. A tak jsem svou ranní jógu opět omezila na 20 minut. A světe div se – už takhle ráno cvičím asi rok. Ještě nikdy jsem nebyla tak flexibilní jako dnes. 

Chci tím říct, že návyky jsou individuální a je důležité si přiznat, čeho jste schopní a čeho ne. Dělejte to, co vás baví a těší. Nemusíte se vybičovat k neuvěřitelným výkonům, namísto toho se soustřeďte na zlepšování svého života – pomalu, ale jistě.

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

#prokrastinace #seberozvoj #osobnirozvoj #rady #inspirace #produktivita #efektivita #biohacking #navyky

Hodnocení: +14
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.