Akcelerujícím nástrojem této společenské změny je přitom právě digitalizace, která však nespočívá pouze v zefektivnění stávajících procesů, ale umožňuje realizovat také zcela nové léčebné postupy, které by bez ní jednoduše nebyly možné. Další nespornou výhodou, potvrzenou událostmi posledních týdnů, je pak vysoká pružnost digitalizovaného zdravotnictví, která umožňuje rychle reagovat na nové druhy hrozeb globalizovaného světa.
eHealth jako prostředek rychlé reakce
Nejen stávající nepříznivá epidemiologická situace ukazuje, že elektronizace ve zdravotnictví není jen nástrojem zvyšujícím komfort a efektivitu, ale i nástrojem bez přehánění nutným pro další existenci lidstva v globalizovaném světě s řadou nových výzev pro zdravotnictví, jakou je např. rychle stárnoucí populace a s tím spojený prudký nárůst chronických onemocnění. Poslední události rovněž ukazují mimořádnou zranitelnost starších lidí vůči globálním epidemiologickým hrozbám. Můžeme rovněž zmínit vysokou globální mobilitu a s tím spojené nejen riziko šíření epidemií, ale i nutnost výměny zdravotních dat napříč zeměmi a kontinenty, ať již jde o data ryze zdravotní, epidemiologická nebo ekonomická například z pohledu účtování poskytování zdravotních služeb.
Pro tyto výzvy si již nevystačíme s pouhou elektronizací papírové dokumentace a databázovým přístupem k vedení informací. Dominantněji promlouvá využití statistické inteligence v léčebném procesu i jako prediktivního nástroje, interoperability, čili schopnosti předat si data správně a včas, a internetu věcí (IoT).
Vysoká flexibilita webových služeb
Ukazuje se, že v eHealth musíme být schopni reagovat pružně a nekonvenčně a zároveň být schopni ho improvizovaně přestavět i k jiným účelům. Zvládání aktuální epidemiologické hrozby je ukázkou, jak stávající nástroje mohou být použity i víceúčelově. ICZ v posledních týdnech intenzivně pracuje jak na operativním vývoji zcela nových nástrojů pro evidenci v souvislosti s rozšiřující se nákazou, tak na úpravě stávajících řešení. Využít lze například naše systémy pro výměnu zdravotnických dat a elektronickou žádankovou komunikaci. Opět je zřejmé, že naše směřování směrem k maximálnímu využívání webových služeb, stavbě decentralizovaných řešení a podpoře standardů pro interoperabilitu představují obrovskou výhodu právě v možnostech operativní adaptace řešení v případě ohrožení zdraví obyvatelstva. Systémy lze rychle a lehce přestavět, integrovat je s jinými a začít zpracovávat jinou entitu dat. Předností webových služeb je také jejich dostupnost koncovým uživatelů téměř z jakéhokoli zařízení připojeného k internetu, což v případě krize, kde není prostor pro instalace a další technickou přípravu koncových bodů, hraje důležitou roli v úspoře času při zavádění řešení.
Česká republika má rovněž velkou výhodu díky tradici s implementací zdravotních a hygienických registrů, na nichž ICZ pracovala a jejichž principy lze s úspěchem adaptovat na zvládání epidemie.
Základní stavební kameny eHealth
ICZ považuje v oblasti eHealth za klíčové tři domény: interoperabilitu, jako prostředek elektronické výměny informací při léčbě pacienta, ať již na úrovni jedné instituce nebo celonárodně, chytrou práci s daty a oblast telemedicíny, včetně chytrých zařízení a internetu věcí (IoT).
Dle Světové zdravotnické organizace je předávání dokumentace pacienta mezi různými subjekty nejfrekventovanějším zdrojem pochybení během léčby. Tento segment představuje ideální platformu pro implementaci principů eHealth s cílem podpořit kontinuitu léčby pacienta, akcelerovat jí a zkvalitnit. Zároveň je to také segment, ve kterém je jeden z největších prostorů pro zlepšení.
Neefektivní práce s pacientskými daty
Mnoho odborníků chápe jako jednu ze zásadních úloh eHealth právě budování forem komunikace s využitím moderních elektronických technologií. V rámci podmínek zdravotnického systému se komunikací v intencích řešení eHealth zpravidla rozumí předávání, sdílení či výměna pacientských dat, ve větším celku pak částí nebo celků pacientské dokumentace. Za zdravotnickou dokumentaci se dle české legislativy rozumí soubor informací vztahující se k pacientovi a jeho léčbě nebo prevenci.
Je pozoruhodné, že velký objem výše zmíněných dat již dnes existuje v elektronické formě. Současný stav lze však parafrázovat větou: Naše data v našich systémech. Pro jejich další distribuci jsou informace paradoxně vytištěny na papír, manuálně předány dále a v mnoha případech opět duplicitně (často, například formou výpisů) opět převáděny do elektronické formy. Všichni si dovedeme představit, jak velký je zde prostor pro pochybení, zkreslení či vynechání některých částí informací. A jak je tento proces zdlouhavý a jakou ekonomickou zátěž představuje. Není přitom špatné uvědomit si, že zdravotníci dnes data v elektronické formě již chápou jako určující pro léčbu pacienta a problém tedy není například na straně převažující averze odborné veřejnosti k elektronické formě, ale pouze jen v technologii jak si data předávat.
Přestože cesta k plně elektronickému předávání dat na národní úrovni, postihující celé spektrum požadavků různých subjektů, je dlouhý proces, objevují se již dnes velmi perspektivní a efektivní projekty řešící tuto oblast.
Úspěchy tuzemského eHealth
Jedním z nich je projekt národní eMeDocS, iniciovaný Krajem Vysočina a technicky realizovaný ICZ, zajišťující předávání částí zdravotnické dokumentace a elektronických žádanek mezi téměř 30 významnými zdravotnickými zařízeními a zdravotnickými záchrannými službami napříč ČR.
Pro pochopení rozměru tohoto projektu v rámci českého prostředí je dobré podívat se pod technologickou pokličku projektu. Zásadním přínosem je kromě nízkonákladovosti a snadné implementace zejména filosofie architektury tohoto řešení, postaveného na myšlence neinvazivního a decentralizovaného ukládání dat. Neklade žádné požadavky na změnu produkčních systémů (například nemocničních informačních systémů), mezi nimiž jsou data předávána. Jinými slovy je tato architektura navržena tak, aby umožnila předávání dat ve vysoce heterogenním prostředí, které je v rámci regionů ČR typické. Řada subjektů totiž využívá různá řešení, různého stáří, od různých dodavatelů. Architektura platformy vychází z principů renomované organizace IHE, usilující o zvyšování interoperability v rámci zdravotnictví po celém světě. Principy IHE jsou typické svojí neinvazivní povahou, snažící se využít již stávající technologie a standardy.
Výjimečné postavení v systému poskytování zdravotní péče v ČR má renomovaný projekt ePACS. Tato decentralizovaná síť umožňující vysoce zabezpečenou a legislativně kompatibilní výměnu zdravotní obrazové informace mezi více než 400 zdravotnickými subjekty, je právem považována za etalon českého eHealth.
V oblasti telemedicíny se ICZ podařilo uvést v život nesmírně užitečné řešení podporující léčbu pacientů s chronickým zánětlivým onemocněním střev (IBD). Toto onemocnění má permanentně se zvyšující prevalenci zejména ve vyspělé části světa. Jen v ČR se objevuje v počtu 20 nových nemocných na 100 000 obyvatel za rok. IBD Asistent je mobilně orientované řešení, které pacientům umožňuje pomocí sofistikovaných algoritmů sledovat vývoj onemocnění, zavčas předpovídat riziko zhoršení jejich zdravotního stavu a konzultovat vzdáleně vývoj onemocnění s ošetřujícími specialisty. Stává se tak klinickým nástrojem přímo se podílejícím na léčbě pacienta.
Mimořádný potenciál nabízí rovněž oblast práce s velkým objemem dat, ať se vztahují k jednomu pacientovi nebo větším celkům populace. V klinické praxi se objevují první praktické implementace robotického rozpoznávání znaků v pacientské obrazové dokumentaci pomocí statistické inteligence se schopností sebe-edukace. Vývoj posledních týdnů ukazuje ohromný potenciál tohoto segmentu v oblasti epidemiologické analýzy a modelování. Proto věnuje ICZ ve svých laboratorních projektech této oblasti mimořádnou pozornost.
Budoucnost patří eHealth
Z těchto i dalších důvodů v ICZ stále pevněji věříme potenciálu digitalizace zdravotnických procesů jako faktoru zkvalitňujícím život nás všech. A po posledních událostech ho vnímáme i jako jednu ze záchranných brzd pro případ globálních zdravotních hrozeb.
Autor: Michal Opatřil, obchodní konzultant sekce Zdravotnictví, ICZ a.s.