Je potřeba si uvědomit, že jakmile nějakého člověka propouštíte, dostane se do určitého psychického rozpoložení. A pro vás jako šéfa je nanejvýš důležité, abyste si to uvědomovali a volili podle toho svá slova.
Protože pokud si tuto skutečnost stejně jako mnoho jiných šéfů uvědomovat nebudete, může se stát, že vám začnou odcházet další zaměstnanci sami od sebe nebo si na vaši firmu posvítí pracovní úřad.
Co musíte před každým propouštěním udělat určitě, to je zodpovědná příprava. Nemůžete být o propuštění daného člověka rozhodnuti jen tak napůl. Pokud nejste rozhodnuti stoprocentně, pak si s daným člověkem pouze promluvte o jeho výkonech a nastavte termín, ve kterém si zhodnotíte vývoj.
Pokud jsou naopak všechna „proti“ jednoznačně převažující, vezměte to jako fakt a více nad tím nepolemizujte. Jste jasně rozhodnuti a přesně tak to také sdělíte danému člověku.
Za žádných okolností pak nesmíte dopustit, abyste řekli tyto 3 věty, které by vám později mohly zkomplikovat život:
#1 „Okamžitě vypadni!“
Začneme tou asi nejostřejší možností vyhazovu vůbec. Ještě o úroveň výš pak je, když tuto větu vykřiknete před ostatními zaměstnanci. Zde asi není třeba dlouhý komentář o tom, proč je tato věta či celkově způsob výpovědi špatný. Přesto…
Jednak se údernost rozplyne ve chvíli, kdy se zaměstnanec bude muset vrátit, aby podepsal výpověď, ale to by ještě nebylo to nejhorší. Pokud to provedete před ostatními, ztratíte jejich respekt. Jakkoli mohl být tento zaměstnanec špatný, vy musíte ukazovat, že respektujete jakoukoli lidskou bytost.
A nebo se také může stát, že tento zaměstnanec zareaguje ještě agresivněji než vy a pak raději nedomýšlet, co všechno se může stát.
Pokud se předvedete jako uřvaný tyran, ostatní zaměstnanci se budou bát vám svěřovat se svými problémy a v tu chvíli máte zaděláno na pořádný malér. Takže, nekřičte a hlavně nikoho nevyhazuje před ostatními, buďte slušní a diskrétní.
#2 „Je to pro mě těžké“, „Chápu jak se cítíš“ apod.
Hlavně se za žádnou cenu nesnažte daného člověka jakkoli konejšit. Ačkoli se to v daný okamžik může zdát jako skvělý prostředek pro zmírnění napětí, opak je pravdou.
Pří propouštění se musíte absolutně oprostit od analyzování citů a pocitů. Pokud začnete mluvit o svých pocitech, daného člověka můžete maximálně tak naštvat, protože v danou chvíli se v místnosti nikdo necítí tak špatně, jako on.
Nesnažte se ani o věty typu „Pokud bych ti mohl jakkoli pomoci…“, tím také ničemu nepomůžete. V čem byste tak asi mohli dané osobě pomoci? Sbalit věci ze stolu? Utřít slzy?
V rámci seriózního přístupu nabídněte referenci pro dalšího zaměstnavatele, případně kontakty na jiné zaměstnavatele, ale pouze pokud je to relevantní, pak to podejte jasně a stručně. Nesnažte se ale angažovat více, než je třeba.
#3 „Dořešíme to později“
Jak už bylo zmíněno výše, pokud se chystáte někoho vyhodit, musíte se rozhodnout na sto procent a nepochybovat. Musíte daný pracovní vztah ukončit oním pohovorem. Nedělejte si z toho dobrodružství na etapy.
Nebo si snad myslíte, že když zaměstnance „skoro vyhodíte“ a pak ho v kanceláři ještě necháte, že se stane zázrak a z něj se stane zaměstnanec měsíce? Tomu jistě sami nevěříte.
V takovém případě se stane pouze to, že vám daný zaměstnanec může kompletně zničit morálku a náladu v kanceláři, může přesvědčit další lidi k odchodu, v nejhorším případě může ještě stihnout ukrást nějaká firemní data či know-how. To nejsou dobré vyhlídky.
Daný vztah tedy ukončete rovnou, ať má zaměstnanec čas se z toho co nejrychleji oklepat a pustit se do hledání nové životní výzvy.
Propouštění vypadá na první pohled relativně jednoduše, ale jakmile přijde den D, může to být zapeklitá situace. Díky těmto tipům už by se vám nikdy nemělo stát, že kvůli propouštění prožijete několik bezesných nocí.
